Omezení odkladů? Školy na to nejsou připravené a mnohé děti narazí, obávají se rodiče a psychologové
V Česku by měly děti nastupovat do školy v šesti letech. V posledních desetiletích ale platí, že celkově čtvrtina a v některých regionech až třetina dětí dostává takzvaný odklad školní docházky, nejčastěji z důvodu „celkové nezralosti“. Legislativním procesem nyní prochází zákon, který by měl do budoucna odklady velmi zpřísnit. Ne všichni jsou ale pro.
Matyášovi z Prahy bude v létě šest let, namísto první třídy ale stráví ve školce ještě jeden rok. „Nechce do školy, je hodně živý. Byli jsme na vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně a řekli nám, že nemá ještě dostatečně vyvinutý sluch, neslyšel by správně písmena,” říká jeho máma Blanka J. Kdyby bylo Matyášovi šest až za dva roky, neměla by rodina na vybranou a chlapec by musel nastoupit do školy.
Podle novely školského zákona, která právě prochází sněmovnou, by totiž do budoucna mohly dostat odklad jen těžce fyzicky nebo psychicky nemocné děti. Běžné důvody typu logopedická vada, nedostatečná schopnost soustředění nebo právě ona často zmiňovaná „celková nezralost“ už by k odkladu nestačily. Předkladatelé novely totiž tvrdí, že rodiče možnosti odkladu nadužívají. Někteří chtějí dětem a sobě „prodloužit dětství“, jiní už předem kalkulují s tím, že o rok starší dítě bude vyzrálejší a tím i úspěšnější než ostatní. V první třídě se tak mohou setkat děti čerstvě šestileté i téměř osmileté – přičemž ty starší se pak nudí a narušují výuku.
K tomu, aby bylo možné do běžné první třídy zařadit i děti, které by nyní bez problému získaly v pedagogicko-psychologické poradně doporučení k odkladu, bude potřeba provést dílčí úpravy na základních i v mateřských školách. „Škola má být připravená na dítě, a ne dítě na školu,” říká jeden z předkladatelů novely poslanec Pavel Klíma (TOP 09). „Přestanou klást důraz na výkon, a první roky školy budou věnovat tomu, aby se děti sladily a dostaly příležitost dozrát. Součástí novely zákona je proto také zrušení známkování v prvních dvou ročnících, které má zmenšení tlaku na výkon ještě podpořit. V prvních dvou letech školní docházky také nebude možné, aby dítě takzvaně „propadlo“ a muselo opakovat ročník,“ popisuje Markéta Hronová v článku na webu Heroine.cz některé chystané změny.
Někteří rodiče a psychologové ale nevěří, že se to podaří – respektive by byli raději, kdyby napřed proběhly potřebné změny, a až potom se omezovaly možnosti odkladů. Obávají se, že nedostatečně připravené děti ve školách narazí. „Zrání je fyziologický proces a u části dětí prostě přichází později. Nejde uspěchat," namítá psycholožka z Masarykovy univerzity v Brně Zuzana Masopustová. Zajímají vás argumenty pro i proti chystanému omezování odkladů? Přečtěte si víc na webu Heroine.cz.
