Jak dopadly přijímačky. Online přihlášky pomohly, český problém rvaček o gymnázia ale zůstává
Přijímačkové trápení se blíží ke konci. Školy už výsledky mají, rodiče a děti se je dozví ve středu. Letošní rok přinesl novinku – možnost podat přihlášky tři místo dvou, a navíc online. Přijímací řízení se tedy rychleji zprocesuje. Podle ředitele CERMATu Miroslava Krejčího se 90 procent dětí dostalo na školu v prvním kole, jak uvedl o víkendu pro Český rozhlas. Mnoho jich ale stejně čeká zklamání, a to hlavně v Praze a okolí.
Podle analytika výzkumné společnosti PAQ Research Jana Zemana je letošní přijímací řízení krokem kupředu pro uchazeče i pro školy. „Nemusí se podávat žádná odvolání a nosit někam zápisové lístky, což vlastně dokonale popisuje absurditu toho, jak to fungovalo předtím, kdy jste se někam přihlásili, a pak jste museli potvrdit, že tam skutečně nastoupíte,“ říká.
Letošní přijímačky ale nejspíš potvrdí to, co se ví už dávno – že míst na oborech s maturitou, a to zejména těch všeobecně zaměřených, jako jsou gymnázia a lycea, není dost. A platí to zejména pro oblasti velkých měst a jejich okolí, s tím, že Praha a střední Čechy jsou extrém. „Rvačka o gymnázia je proto, že je tu velká skupina rodičů, kteří věří, že se dítě má napřed několik let učit dějepis i fyziku a až pak se rozhodnout, co chce dělat. Navíc vidí gymnázium jako cestu na vysokou školu. A proto je tak obrovský boj o těch 20 procent míst, které jsou na gymnáziích. My máme 70 procent dětí na odborných školách a průměr EU je 50 procent,“ vysvětluje analytik Jan Zeman a dodává, že hodně záleží i na dobré vůli krajů. Například na Vysočině mají deváťáci o dost větší šanci se dostat na obor s maturitou než v Plzeňském kraji, protože je tam takových míst prostě k dispozici víc.
Hlas lidu v internetových diskusích a někdy i zástupci různých zaměstnavatelských organizací přitom tvrdí, že to nevadí, protože pracovní trh se potýká s nedostatkem manuálně pracujících. Jenže není divu. „Máme důkazy o tom, že absolventi učilišť jsou nejvíc ohrožení nezaměstnaností a velká část se z nich se řemeslu ani věnovat nechce. My si pořád představujeme ty schopné řemeslníky, kteří umějí naplnit svůj potenciál, rozjet živnost, shánět si zakázky a vydělávat spoustu peněz, ale děti na učilištích jsou většinou ty, na které to prostě zbylo,“ namítá Jan Zeman. Jak to zařídit, abychom měli skutečně dost šikovných lidí, kteří umějí něco vyrobit nebo opravit? A co se dá udělat pro to, aby v Praze nebyl na gymnázia takový nával? I na to odpovídá Jan Zeman v rozhovoru na webu Heroine.cz.
