Čekají nejen deváťáky těžší přijímačky? Odborník vysvětluje, co to pro děti znamená a co jde natrénovat

Nyní už bývalý ředitel státní agentury Cermat Miroslav Krejčí nedávno prohlásil, že letošní přijímací zkoušky z matematiky budou těžší než ty loňské. Podle psychometrika Hynka Cíglera by ale rodiče ani žáci neměli propadat panice: „Na čem záleží, je závěrečné pořadí uchazečů. Je jedno, jestli teď napíšu test na 50 procent a normálně bych měl 70 procent, když ostatní na tom budou stejně.“ Těžší testy jsou dokonce výhodnější pro uchazeče o prestižní školy: „Například loni došlo k tomu, že na nejžádanější školy bylo potřeba mít prakticky všechny testové položky stoprocentně správně a už jen několik málo špatných odpovědí uchazeče odsunulo hluboko mezi neúspěšné. Takže v tomto kontextu rozhodně dává smysl do testu zařadit několik obtížnějších položek.“

Větší problém podle experta na testování z brněnské Masarykovy univerzity představuje to, že testy propojují dva principy, které by se propojovat neměly. „Buď by mě mělo zajímat, kolik úloh jsou žáci schopní vyřešit v časovém limitu, nebo to, jak přemýšlejí o náročných úlohách, ale pak by tam měl časový limit sloužit jen k tomu, aby nad tím neseděli celý den. Kombinovat tyto principy není úplně šťastné.“ Mimo jiné na to doplácejí děti, které přemýšlejí správně, ale pomalu – nebo nemají natrénováno stejně jako ostatní.

Ideální by podle Hynka Cíglera bylo, aby součástí přijímaček byl i test obecných studijních předpokladů. Jenže podoba přijímacího řízení je u nás zakotvena v zákoně. Proč současné přijímačky netestují to, zda je žák schopný vystudovat střední školu? Jak pravděpodobné je, že by se to v brzké době změnilo? A je pravda, že na testu z češtiny záleží mnohem méně než na testu z matematiky? Přečtěte si rozhovor s naším předním odborníkem na psychometriku na webu Heroine.cz.