Britská socioložka Jennie Bristow zasvětila studiu „generačních válek“ kariéru. Takzvaný mezigenerační konflikt coby politické téma podle ní vznikl teprve nedávno – s příchodem legendy o boomerech. Kde se ten příběh vzal a komu se urážlivé generační stereotypy hodí? Novinářka Zuzana Válková komentuje poznatky vědkyně z její poslední knihy k tématu.
Skoro bych se vsadila, že povzdech nad tím, že staří ničemu nerozumějí a mladí jsou líní, je tak starý, že bude zakódovaný v otisku lidské dlaně na stěně pravěké jeskyně. Do té kdysi dovrávoral náš prapředek a s frustrovaným výkřikem „mě z těch mladých jednou trefí!“ plácl zabahněnou rukou o skálu.Potud nic nového. Potíž je v tom, že nejpozději v druhé dekádě třetího tisíciletí jsme ze soužití lidí různého věku udělali válku zpolitizovaných stereotypů, které budí dojem, že naše společnost nesdílí žádné hodnoty ani cíle.
Vymezování se vůči něčemu tak banálnímu, jako je datum narození, se přitom odedávna hodí ve volebních kampaních, ale i v každodenní politice, přičemž energii mu průběžně dodává nejpokleslejší druh žurnalistiky – takzvané zpravodajství ze sociálních sítí. Ta spočívá v zaznamenávání non-událostí a vyhlížení podivných životních návyků skupin lidí, jejichž velikost neznáme (Je jich 50? Nebo 50 tisíc?), které se pak v tradičních médiích vydávají za společenské trendy a stávají se vděčným zdrojem pomluv o „vyměklé generaci Z“, „zpovykaných mileniálech“ nebo „natvrdlých boomerech“.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!