Empatie, vnímání svého těla, pobyt v zahraničí a návrat k přírodě. Anketa o tom, co všechno patří k základnímu vzdělání

Honza Dolínek, ředitel

Má dáti dar (r na konci). Uvědomění, že existuje svět za plotem mého domu a že si z něj mohu brát, ale také do něj mám dávat. Zkrátka že „oplatky se pečou“.

Tomáš Feřtek, předseda správní rady

Empatie a soucit s druhými.

Karel Gargulák, konzultant a analytik

Osvojení si dovednosti žít ve společnosti lidí – schopnost umět komunikovat, spolupracovat, řešit problémy a konflikty. Naučit se být solidární a svobodný. 

Miroslav Hřebecký, programový ředitel

Než jmenovat hafo dalších kompetencí pro život, jak to děláme většinou, když se nás na to někdo ptá, zkusím to tentokráte jinak. Do základu by měl podle mého patřit jistý návrat ke kořenům. A to ve smyslu poznání přírody, z níž jsme všichni vyšli, a schopnosti se do ní vracet, pohybovat se tam nebo v ní třeba přespat.

A pak kořeny toho nám nejbližšího společenství, tedy rodiny. Povědomí o předcích, o tom, jak žili, z čeho se radovali a co je trápilo. A měl by do toho spadat i vztah a respekt ke stáří a schopnost sám pro sebe nějak uchopit téma smrti a dokázat se vyrovnat i se smrtí blízkých lidí.

Lucie Kocurová, redaktorka magazínu EDUzín

Číst, psát, počítat (ideálně i v cizím jazyce); přijímat a pomáhat. To by myslím pro začátek stačilo.

Petr Kulíšek, konzultant

Umět se domluvit, komunikovat a důvěřovat.

Hana Matoušů, manažerka cen Global Teacher Prize Czech Republic a EDUína

Schopnost chápat souvislosti, uvědomovat si, že vše má své příčiny a následky, a naučit se odpovědnosti za své chování ve všech oblastech.

Jitka Polanská, redaktorka magazínu EDUzín

Naučit se myslet, vyjadřovat, rozvíjet své talenty, nebát se jít do lesa, žít s lidmi a mít je rád, věřit si a důvěřovat.

Bára Procházková, editorka magazínu EDUzín

Cizí jazyky a pobyt v zahraničí. Vlastně bych pobyt v zahraničí zavedla jako povinnou součást vzdělávacího systému. A je jedno, jak dlouho a kam. Pobyt v zahraničí je skvělou možností, jak reflektovat nejen sebe sama, ale i všechno kolem, co se do té doby zdálo jako automatické a jediné možné. Nejde o to, abychom věci začali dělat jinak, ale abychom věděli, že to jinak jde nebo že to prostě někdo jinak dělá. A že se v zahraničí člověk zdokonalí v cizím jazyce, je jen třešinka na dortu. 

Luboš Vedral, webeditor magazínu EDUzín a třídní učitel osmáků ve waldorfské škole v Praze-Jinonicích

Naučit se žít ve společenství a přitom mít respekt k ostatním a umět si nastavit své hranice. A také neztratit důvěru ve svět a v dospělé kolem sebe. Cílem školy by měla být (ve značné zkratce) výchova člověka v jeho celistvosti. Vědění a informace mají totiž hodnotu jen tím, že podávají příspěvek k všestrannému rozvoji člověka.

Barbora Vobořilová, office manažerka

Schopnost vyjádřit nezraňujícím způsobem svůj názor a svoje emoce a totéž přijmout – vyslechnout od druhých, i když s nimi nesouhlasím. Umět se domluvit a rozdělit si v týmu práci a role. Plánovat a přijmout zodpovědnost. Reflektovat svoje konání a chování, o zpětnou vazbu si říkat a konstruktivním způsobem ji poskytovat. Naučit se učit. Objevovat, co mě baví a co jsou moje silné a slabé stránky. Vnímat svoje tělo, svoje emoce, svoji duševní pohodu a o vše z toho umět pečovat. Rozlišovat podstatné od nepodstatného. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.