Hraje vaše dítě „střílečky“ a povídá si s kamarády o tom, kolik zabilo zombíků? Klid, neznamená to, že z něj vyroste masový vrah

Bojíte se, že sledování násilných videí či hraní her, v nichž se hromadně zabíjí, zvýší u vašeho dítěte agresivitu? Nic takového výzkumy zatím nepotvrdily. Naopak - podle některých studií mohou násilné hry vést spíš k vybití agresivity. Co ale krvelačné "gamesy" dělají určitě – normalizují násilí. I válka v nich vyznívá jako smysluplná činnost (ovšem podobně jako v hodinách dějepisu…)

Další, co je dobré si pro klid duše uvědomit: děti velmi brzy rozlišují mezi skutečností a neskutečností. Koneckonců – takoví Tom a Jerry jsou pěkní násilníci. Děti se rády bojí, a puberťáci ještě víc – prožívat strach „jenom jako“ je důležitou složkou vývoje.

Pravdou je, že existují i velmi, velmi násilné hry. Proto se vyplatí občas podívat, co děti hrají – hlavně pro váš klid, nikoli pro jejich. Kdyby je násilí zneklidňovalo, hráli by jinou hru. Váš klid je ale pro rozvoj vašeho dítěte stejně důležitý jako jeho vlastní.

Co výzkumy ukazují - že časté hraní násilných her může snížit schopnost empatie. Hry v první osobě (pohled postavy = pohled hráče) víc než ty, které hráč sleduje „seshora“. Děti z nich mohou získat i pokřivený náhled na partnerské vztahy – ženy ve hrách často figurují jako věci k použití (například GTA - Grand Theft Auto - které na první pohled vypadá jako prostá jízda autem po městě).

V bezpečí ani doma

Internetové násilí má i jiné formy: Kyberšikana neboli šikanování pomocí ošklivých SMSek, zveřejňování posměšných fotografií nebo komentářů na sociálních sítích je nebezpečnější než klasická šikana, protože po ní nezůstávají viditelné šrámy ani roztrhané tričko, a dítě není v bezpečí ani doma.

„Pošťuchování“ je běžnou součástí socializace adolescentů. Rozhodující je kontext. Rodiče možná budou mít tendenci považovat za kyberšikanu něco, co samy děti tak nevnímají. Opravdová kyberšikana může hodně bolet – jediné, jak můžeme my rodiče před ní děti ochránit, je díky důvěrnému vztahu. Kyberšikana, o níž víme - a můžeme zasáhnout a dítě utěšit - je vždycky lepší než šikana, se kterou se dítě trápí samo.

Vysvětlete dítěti, že aktivním účastníkem kyberšikany je i ten, kdo ji sdílí nebo „lajkuje“. A že se mají ozvat, když se v jejich okolí něco takového děje.

Násilná internetová videa a hry mají i své benefity:

• Některé výzkumy naznačují, že lze pomocí her vybít agresivitu.
• Děti díky nim zažijí dobrodružství – především chlapci se pro nalezení vlastní identity potřebují setkat s archetypy hrdiny, bojovníka či krále. (Ne že by to nešlo jinde…)
• Některé počítačové hry rozvíjejí prostorovou orientaci, pozornost, postřeh a pomáhají při učení se strategickému plánování, komunikaci včetně cizích jazyků a spolupráci.

A potom spoustu negativ…

Praktické tipy pro rodiče:

• Nezakazujte dětem jejich svět – nefunguje to.
• Zatímco sledují násilí nebo si na něj hrají, posaďte se k nim a bez hodnocení pozorujte.
• Povídejte si o tom, co vidíte. Chtějte se dozvědět, co vidí ony.
• Klidně řekněte, že se vám to nelíbí, ale tak, aby to neznělo jako výtka.
• Nikdy své děti nebijte (a pokud možno na ně ani nekřičte) – tím totiž násilí legitimizujete úplně nejvíc. Násilí se neruší násilím, ale láskou a respektem.

Více na této kartě, klikněte na ni: 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.