Přijdete domů a chcete zapříst s potomkem hovor. Jenže na otázku "Jak bylo ve škole?" přijde jen zabručení "Dobrý" a z milého dítěte již vidíte jen zátylek. Co s tím? Jak učinit komunikaci živou a obohacující pro obě strany? Nabízíme pár tipů, které se mohou v podobných situacích hodit.
Pravidlo číslo jedna: Postupujte empaticky a opatrně. Hranice mezi příliš vtíravými otázkami se snahou kontrolovat a těmi, které mají moc rozproudit blízkou a vřelou komunikaci, bývá někdy velmi tenká.
Pravidlo číslo dva: Neptejte se jen na výuku. Škola není jen o tom, pro děti rozhodně ne. Zajímejte se i o celkovou atmosféru a vztahy se spolužáky. Buduje se tím empatie a ochota pomáhat.
Pravidlo číslo tři: Na známky je nejlepší se neptat vůbec, nechcete-li v dítěti vzbudit dojem, že snad chodí do školy kvůli nim.
Pravidlo číslo čtyři: Nebojte se zdánlivě nepodstatných detailů, zeptejte se klidně, co měl učitel na sobě. Některé dítě může z celé školy zaujmout právě to. Krom toho se tím pěstuje všímavost - nevšiml si dnes? Třeba si všimne zítra.
Pravidlo číslo pět: Přizpůsobte otázky věku - na barvu pastelek, které ve škole používal, se samozřejmě nebudeme ptát puberťáka.
Pravidlo číslo šest: Respektujte, když dítě řekne "nevím". Nemusí mít hned na všechno názor, nebo ho prostě zajímají jiné věci. Důležité je také ptát se v tu správnou chvíli.
A to nejdůležitější na závěr: Když už se dítě rozpovídá, věnujte mu maximální pozornost, nemějte v ruce mobil ani u toho nemyjte nádobí. Buďte trpěliví a doposlechněte si příběh až do konce, i když máte málo času a vyprávění se vám zdá rozvláčné. Jen tak si zajistíte důvěru dítěte a šanci, že si s vámi bude chtít o škole povídat i příště.
A teď už konkrétní tipy, o čem zapříst hovor:
Která činnost tě dnes ve škole nejvíc bavila (nudila)? Čím to bylo?
Jaká část dne byla nejlepší (nejhorší, nejnáročnější...)?
Jaké dvě až tři informace, které ses dnes dozvěděl - od učitele, nebo i od spolužáků - považuješ za užitečné?
Jakou nejlegračnější věc jsi dnes zažil/a (viděl/a, slyšel/a)?
Odpovídal/a jsi dnes na nějakou učitelovu otázku? Jaké to bylo?
Kdo z tvých spolužáků byl dnes nejtišší (nejhlasitější, měl nejvíc energie...)?
Jaké knížky jsi měl/a dnes v ruce?
Co měl/a dnes na sobě tvoje učitelka?
Jaké místo v tvé škole/třídě myslíš, že by se mi nejvíc líbilo?
Čeho by sis přál/a dělat ve škole více/méně?
Jak ti chutnala svačina? A co měli ke svačině tví kamarádi?
Která věta nebo slovo ti po dnešním dni ve škole zní v uších?
Kdo z tvých spolužáků potřeboval dnes povzbudit nebo rozveselit?
Kdyby ses mohl na jeden den stát učitelem/učitelkou, co bys udělal ve škole jinak?
Stalo se dneska ve škole něco, co ti udělalo radost (nebo způsobilo smutek)?
Byl jsi dnes pro někoho užitečný?
Ocenil nebo pochválil jsi dnes někoho?
Ocenil někdo dnes tebe?
Je něco, na co bys z dnešního dne raději zapomněl/a?
O čem z toho, co ve škole probíráte, by ses rád/a dozvěděl/a víc?
Co máš nejraději na svém učiteli? A co myslíš, že by se na něm líbilo mně?
O kom z dětí ze školy by ses rád/a dozvěděl/a víc?
Jakou barvu fixy nebo pastelky jsi dnes používal/a nejvíc?
Co jsi dělal/a o přestávkách? S kým sis povídal/a a o čem?
Co se ti z dneška bude hodit i v době, až budeš dospělý?
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.