Zatímco rodiče a učitelé diskutují o testování, děti si první dny ve škole užívají. Zeptali jsme se několika z nich.
Pro paní učitelku jsem první den udělal smoothie
Adam Otčenáš (9 let, 3. třída): Nejvíce jsem se těšil, že konečně uvidím své spolužáky a taky paní učitelky. Speciálně pro paní učitelky jsem první den udělal smoothie.Ve škole jsme se první týden učili a o přestávkách jsme hráli fackovanou. Bylo fajn se vidět po dlouhé době, protože jsme si mohli konečně všichni pohromadě něco zahrát. Výuka ve třídě je určitě lepší než on-line. On-line je horší, protože pořád trčíte u počítače. Dále se tam člověku hůř soustředí. Raději mám více hodin ve škole než méně hodin, které jsou u počítače. Nejvíce mě ale on-line bavilo, že nám paní učitelka mohla poslat odkazy na různá cvičení. Nebavilo mě, že jsme na sebe pořádně neviděli a mohli jsme některá cvičení nevyplnit, pak jsem měl hodně práce všechna cvičení najednou dodělat.
Teď ve škole mi nejvíce chybí tělocvik, že nemůžeme hrát vybíjenou. Místo ní máme češtinu a prvouku.
Teď ve škole mi nejvíce chybí tělocvik, že nemůžeme hrát vybíjenou. Místo ní máme češtinu a prvouku. V roušce to ale není nic příjemného, protože člověk nemůže pořádně dýchat. Testování není nic příjemného, ale dá se to zvládnout. Raději budu chodit na test, abych se viděl se spolužáky, než abych seděl u počítače.
On-line jsme se toho naučili méně
Alois van Gemund (5. třída): Když jsem měl jít do školy po karanténě, tak jsem se v podstatě těšil, sice ne na to, jak budu muset vstávat brzy a jít ven do zimy s těžkou taškou, ale při on-line výuce jsem někdy nic neslyšel, někdy zas bylo něco s počítačem a naučili jsme se toho méně než za tento týden. Jsem rád, že teď tam normálně chodíme.
Testů jsem se nebála, bylo to dobrý a rychlý
Róza Slačálková (8 let, 2. třída): V pondělí jsem šla asi po šesti týdnech do školy. Sešli jsme se na školním dvoře. Paní učitelka s námi potom šla do šatny, abychom se převlékli. (Když jsme chodili prvňáci a druháci v lednu a v únoru do školy, přes šatny jsme nechodili a věci jsme si dávali na lavičky před třídou.)
Já jsem se nebála, ale moje nejlepší kamarádka jménem Kája se bála, že bude pozitivní.
Potom jsme se rozdělili do dvou skupin a testovali se, jedna skupina u nás ve třídě a jedna v 5.C. Při testování seděl každý sám a na lavicích už byly připravené testy. Věděla jsem, co se bude dělat, protože předtím nám doma máma četla něco ze školy. A u toho bylo video, tam to ukazovali.
Já jsem se nebála, ale moje nejlepší kamarádka jménem Kája se bála, že bude pozitivní. Pětkrát jsem si zatočila v každé nosní dírce a paní učitelka mi pak na to nakapala činidlo, šest kapek. Jednu moji spolužačku to pálilo, ale jinak to bylo dobrý a rychlý. Všichni jsme byli negativní. A pak jsme se normálně učili. Ve škole je učení zábavnější než doma u počítače. Navíc ten počítač i kazí oči. Ale ve škole se mi zase moc nelíbí, že máme hnusnější obědy. Ale všichni se spíš radovali, že se budeme konečně vidět.
Ve škole jsme hodně slavili a taky jsme se šli otužovat
Aloisie Fialová (7 let, 1. třída): Škola mi docela chyběla, hlavně to, že nejsem s kamarádama a nevidím paní učitelku. Ale zase když není škola, tak je dobrý, že nemusím ráno vstávat, a když se mi něco stane, můžu se obrátit na mámu a tátu.
Když jsem přišla v pondělí do školy, všichni už byli venku v kroužku. Přišla jsem až po testování, protože už jsem covid měla. Hned jsem běžela za Maruškou, to je moje kamarádka. Když jsme přišli do třídy, tak jsme ukázali paní učitelce obrázky, co jsme doma nakreslili, a taky skřítka, kterýho jsme upletli.
Celý týden to bylo ve škole dobrý. Hodně jsme slavili, protože tři děti měly narozeniny, když byla škola zavřená.
Celý týden to bylo ve škole dobrý. Hodně jsme slavili, protože tři děti měly narozeniny, když byla škola zavřená. Emilka si mě vybrala za svýho rádce a taky jsme pořád jedli bábovky a muffiny a perníky.
Dobrý taky bylo, že máme ve třídě skřítka a on nám teď dával každý den dárek. V pondělí nám dal mušličku, v úterý kamínek, ve středu látkovou kytičku a ve čtvrtek zase kamínek. V pátek nám nedal nic, protože jsme moc nepracovali. Měli jsme jen pohádku a pak jsme se šli k rybníku otužovat. Paní učitelky tam vlezly celý a Martin a Vojta taky, my ostatní jsme si namočili jen nohy. Ale budeme tam chodit každý pátek a příště už tam taky vlezu.
Bláznivě zamotané střídání
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.