Když dětem nejde matematika, může to být i proto, že nerozvinuly smysl pro rovnováhu, říká waldorfský učitel
Dušan Pleštil je učitel na waldorfské lyceu v Semilech a také se angažuje ve vzdělávání waldorfských učitelů. Věří ve význam pohybu a umění pro vzdělávání a v hodinách biologie spolu s žáky kreslí tvary orgánů, místo, aby je jednoduše promítl na zeď. Co si myslí o roli technologií v životě dětí? A proč není waldorfské lyceum snadná škola?
Zaznamenala jsem, že waldorfští učitelé často spolu mluví o tom, jak se děti jeví a co to odráží z jejich vnitřního života, jaké schopnosti v nich právě uzrávají. Je to tak?
Waldorfská pedagogika opravdu pečlivě reflektuje vývoj a zrání dítěte a tomu přizpůsobuje vzdělávání – ale v tom není ojedinělá, do jisté míry to dělá veškerá současná pedagogika. Co je asi jiné, je, že na člověka a jeho vývoj dívá z širšího hlediska, než je ten běžný. Ačkoli bývá někdy vnímána jako jakási „duchařina“, projevuje například obrovský zájem o tělo a jeho zdravý vývoj. Zakladatel waldorfské pedagogiky Rudolf Steiner se velmi zajímal o přírodní vědy. Stejně jako J.W. Goethe, jehož přírodovědná zkoumání ho velmi inspirovala. Steiner byl mimo jiné editorem Goethových přírodovědných spisů.
To, jak waldorfská škola vypadá a jak se v ní učí, není nahodilé, že?
Můj německý kolega jednou vyprávěl anekdotu o Johannu Sebastianu Bachovi. Za skladatelem přišel jeho žák a s velkou úctou se ho ptal, co musí člověk umět, aby hrál na varhany tak jako on. A on mu řekl, to je snadné, musíš ve správnou chvíli zmáčknout tu správnou klávesu. Což je podle mě i dobrá definice waldorfské pedagogiky. Chceme co nejpřesněji vědět, co nám v dítěti v daném věku vychází vstříc a čím to můžeme nejlépe oslovit.
Proč se vlastně waldorfská škola tolik zaobírá tělesnou stránkou, když jde primárně o vzdělávání?
Podle Steinera není nic fyzického, žádný proces ani vývojový krok, který by zároveň nepoukazoval na to, co se děje v netělesné stránce člověka. A naopak, není nic duševního, co by si nehledalo nějaký tělesný výraz. Aby bylo dítě zralé pro školu, například, musí být dostatečně vyspělé i po tělesné stránce, protože to s duševní vyspělostí koreluje. Do nějakých šesti sedmi let je lidský organismus zaměstnán hlavně fyzickým zráním a na to jdou téměř veškeré „tvůrčí síly“. A základní formy orgánů se opravdu vyvíjejí do tohoto věku, pak již více méně jen rostou, zvětšují se.
