Anatomii se děti lépe učí kreslením orgánů, s matematikou zase pomůže pobyt v přírodě, říká waldorfský učitel

Podle waldorfské pedagogiky jsou spolku tělesná a duševní stránka člověka velmi těsně spojené a je potřeba se věnovat oběma tak, aby se vyvíjely v rovnováze. „Aby bylo dítě zralé pro školu, například, musí být dostatečně vyspělé i po tělesné stránce, protože to s duševní vyspělostí koreluje. Do nějakých šesti, sedmi let je lidský organismus zaměstnán hlavně fyzickým zráním a na to jdou téměř veškeré „tvůrčí síly“. A základní formy orgánů
se opravdu vyvíjejí do tohoto věku, pak již více méně jen rostou, zvětšují se," vysvětluje učitel z Waldorfského lycea v Semilech Dušan Pleštil. „Chceme co nejpřesněji vědět, co nám v dítěti v daném věku vychází vstříc a čím to můžeme nejlépe oslovit."

Když se vzdělávání dítěte příliš uspěchá, má to podle Dušana Pleštila velký dopad na jeho osobnost v budoucnosti. „Naše civilizace obecně nenechává děti dozrát, nedává dost prostoru jejich raným fázím vývoje. Dnešní společnost uvažuje tak, že pro posílení matematických schopností je třeba zvýšit čas věnovaný matematice. Přitom by se dosáhlo lepšího výsledky dostatečným pohybem v přirozeném prostředí, smysluplnou činností v přírodě, ale i podporou uměleckých předmětů. Už relativně dlouho se ví, že provozování hudby podporuje matematické
myšlení," vysvětluje učitel.

Umění se uplatňuje i v jeho hodinách biologie na lyceu, kdy při studiu anatomie se svými studenty různé orgány velmi detailně kreslí namísto toho, aby je promítl na interaktivní tabuli. „Kromě jiného užitku si myslím, že se žáci s tvary orgánů lépe sžijí, když si je nakreslí," tvrdí přesvědčeně.

Proč se waldorfské školy mimo jiné snaží držet děti co nejdál od technologií? Jak řeší otázku mobilních telefonů Dušan Pleštil doma se svými dětmi? Jak se mu daří navazovat vztah se svými studenty, a proč si jeho školu vybírají i mladí lidé, kteří neprošli waldorfskými základními školami? Dozvíte se v rozhovoru Jitky Polanské na webu Heroine.cz.