Nenávist se na internetu šíří jako nakažlivá nemoc. Hejtují dospělí i děti

Byla to jenom fotka v Teplickém deníku, stejná, jako všechny okolo. Noviny na ní představily první třídu Základní školy Plynárenská. Ve třídě ale bylo větší zastoupení arabských, vietnamských a romských dětí, než je v Česku obvyklé. Už to stačilo, aby se na Facebooku strhl povyk. Šestiletým dětem se tu nadávalo a vyhrožovalo tolik, že se do záležitosti vložila i policie a jedna z diskutujících odešla od soudu s podmíněným trestem.

Nesouhlas se dá vyjádřit i slušně

Diskuse na sociálních sítích nebo pod články jsou neodmyslitelnou součástí internetu. Anonymní prostředí, pozměněná jména a falešné profily vytvářejí ideální prostředí pro agresivní jedince nebo pro projevy frustrace lidí, které v reálném životě málokdo poslouchá. Snadno tak lidé mohou nabýt dojmu, že nenávist, osobní útoky a xenofobie jsou standardní součástí komunikace na síti. Ale nejsou. A pokud jsou komentáře xenofobní, rasistické, nacionalistické, případně nabádají k násilí proti lidem nebo skupinám lidí, může se jednat až o trestný čin.

„Nesouhlasím s vámi“ je něco docela jiného než „Zasloužil bys kulku mezi oči“.  Diskuse svádějí k silným slovům, zejména ve chvíli, kdy si začne někdo jiný. Na vulgarity ale není nutné ani vhodné také odpovídat vulgaritami.

Jak si počínat, aby byl internet trochu snesitelnějším místem k životu? Mějte na paměti, že nenávist na síti může vyprovokovat nenávist i v běžném životě. Vždy se snažte psát empaticky, s ohledem na druhé, nepodněcujte konflikty. Pamatujte na to, že mnoho lidí diskutuje pod falešnými identitami a jejich cílem je právě šíření nenávisti. Další urážejí jen pro zábavu.

Vždy máte právo nereagovat a nenávistný příspěvek ignorovat. Na sociálních sítích můžete agresora zablokovat, v diskusích pod články můžete nenávistný příspěvek nahlásit správci. A nekrmte trolly – nepřispívejte do diskusí, které slouží jen k urážkám a šíření špatné nálady.

I děti si na síti dokážou ubližovat

Děti jsou v prostředí internetu velmi zranitelné. Mluvte si nimi o internetu a nenávisti, zajímejte se o to, co dělají a s kým se online baví. Vysvětlete jim, že fotky, články nebo statusy na internetu sdílejí reální lidé, které mohou nenávistné komentáře zranit. Kyberšikana, sprosté a urážlivé komentáře jsou stejně závažné a můžou bolet stejně jako fyzické napadení.

Jděte dětem v komunikaci na síti příkladem. A hlavně jim zdůrazněte, že když se na internetu kolem nich bude dít něco, co jim nebude příjemné, že se vždy mají na koho obrátit – ať už jste to vy nebo třeba učitelé.

Je bez diskuse, že škola by měla být bezpečným prostorem a měla by přispívat i k tomu, aby se děti naučily toleranci a základní slušnosti v mezilidském projevu. V době, kdy se děti začínají seznamovat s internetem, měla by je škola poučit i o tom, jaké nebezpečí jim hrozí.

Klikněte na tuto kartu a zvětší se vám:

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.