Dítě se bojí chodit do školy, ráno je nervózní a zvrací. Myslím si, že jde o šikanu, ale vedení školy to popírá.
Odpověď:
Pokud by se opravdu jednalo o šikanu, jde o mimořádně závažný problém. Nepokoušejte se ho řešit sami, ale snažte se přesvědčit školu, že je to i její věc.
V souladu s ustanovením §29 školského zákona jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí a žáků v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit. Veškolním řádu každé školy by měla být jasně stanovena pravidla chování včetně sankcí za jejich porušení.
Šikana patří mezi sociálně patologické jevy chování, proti kterým má škola vytvořen tzv. minimální preventivní program. V rámci něj se žáci zúčastňují různých aktivit, které pomáhají těmto jevům předcházet (např. Klima třídy, Sebepoznání atd.) Tento program vytváří školní metodik prevence a výchovný poradce ve spolupráci s vyučujícími a ředitelem školy.
Na počátku každého školního roku jsou žáci třídními učiteli informováni o problematice různých forem šikany v třídnických hodinách a průběžně během celého školního roku ve vhodných vyučovacích hodinách (např. občanské výchovy).
V případě, že se šikana objeví, má škola povinnost ji okamžitě řešit a má na to také metodiku - tzv. Program proti šikanování, který vychází z Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení.
Za vyšetření projevů šikany je zodpovědný ředitel školy. Pokročilá stádia šikany by měli řešit specialisté na problematiku školního násilí a šikanování ve spolupráci se školou. V každém případě je třeba postupovat velmi uvážlivě a citlivě, dodržovat diskrétnost a důvěrnost informací, v žádném případě neřešit věc před celou třídou nebo dokonce s žákem, o němž si myslíme, že našemu dítěti ublížil. Šťastným řešením není ani „nastoupit“ na jeho rodiče.
Rodiče mají někdy tendenci považovat za šikanu i ojedinělý konflikt mezi žáky. „Šikanu definuje několik znaků: jde o OPAKOVANÉ fyzické či psychické ubližování, zacílené na KONKRÉTNÍHO žáka, který se nemůže bránit a je významným způsobem narušována jeho lidská důstojnost,“ říká psycholog se specializací na vztahy ve škole David Čáp. Rozlišení je podle něj na škole a odbornících. I v případě, že se šikana neprokáže, ale došlo ke konfliktní situaci mezi žáky, je potřeba ji pojmenovat, řešit, a domluvit se na opatřeních.
Doporučený postup:
Zkuste v klidné atmosféře promluvit se svým dítětem. Ptejte se ho, jaké jsou vztahy u nich ve třídě, všímejte se, jestli má ve škole nějaké kamarády, jestli se zmiňuje, co se děje o přestávkách. Šikana také nemusí být jediné vysvětlení ranní nervozity. Některé děti zúzkostňuje instituce školy jako taková, přísný učitel nebo třeba jen fakt, že musí podávat výkony.
Promluvte si s třídním učitelem. Ten by měl znát dynamiku vztahů ve třídě a mohl by vám poskytnout cenné informace. Další variantou je školní psycholog, metodik prevence nebo výchovný poradce. Zkuste věc znovu probrat i s vedením školy. Věcně a bez emocí jim sdělte, na čem se zakládá vaše podezření. V případě zjevných projevů šikany (okradení, vyhrožování, ublížení na zdraví, zničení osobních věcí apod.) není ani od věci obrátit se na policii.
Pokud by se ukázalo, že dítě opravdu někdo šikanuje, odborníci nedoporučují pokoušet se to s ním, ani s jeho zákonnými zástupci řešit na vlastní pěst. Takový úkol náleží škole. Požádejte o společnou schůzku vás (lepší je účast obou rodičů – můžete se vzájemně podpořit), rodičů šikanujícího žáka, a vedení školy. Požádejte, aby byl ze schůzky pořízen zápis a aby vedení školy jasně řeklo, co bude s danou situací dělat. Pokud škola nemá sama kapacitu na to problém řešit, požadujte přizvání odborníků. V krajním případě, pokud byste se školou nenašli společnou řeč, můžete podat stížnost na školní inspekci.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
