Robert Čapek: Ministr Plaga se rozhodl revidovat pamlskovou vyhlášku: „pamlsky“ budou ve školách povoleny. Správně!

Ministryně Valachová, která pamlskovou vyhlášku prosadila, dala v tomto případě na názory, který se zdály být rozumné – ale zároveň ukázala, jak málo rozumí rezortu, který spravovala. I její další závažnější pozdější kroky pak kopírovaly model, který prezentuje i tato nešťastná vyhláška.

Za prvé: ignorování hlasu odborníků. I když se ministryně vždy snažila realizovat své nápady tak nějak kradmo a potajmu – a bez veřejné diskuze, které se bála -  odborníci ji varovali. Pro zdraví a kondici žáků není rozhodující svačinka, ale především celý „life style“, kde by měl být pohyb, sport, aktivita. To, jestli si dá žák párek v rohlíku nebo tučnější jogurt není podstatné, pokud má správný životní styl. A naopak. Na pořadu dne tak měly být navýšené hodiny tělesné výchovy, například. Ne represe.

Za druhé: nepromyšlený důsledek vyhlášky. Dopad této normy byl drtivý, zmizely stovky školních bufetů. V těch si ředitelé škol většinou dokázali ohlídat, aby si tam žáci mohli koupit zdravou svačinku. Také ony medializované automaty na CocaColu prakticky ze základních škol dávno předtím zmizely. Zánik bufetů a prodejniček negativně ovlivnil klima školy a znevýhodnil i učitele, kterým vzal možnost občerstvení. Co dělat, když si zapomenete svačinu doma?

Za třetí: školy přišly o výrazný prostředek, jak žáky prakticky učit jíst zdravě. Mnozí ředitelé a učitelé vedli žáky k tomu, aby si ze sortimentu školních bufetů vybírali zdravé jídlo. Doslova je naučili jíst třeba celozrnné pečivo se zeleninou. Kde je tato nabídka dnes, když pulty s těmito zdravými obloženými houskami zmizely?

Za čtvrté: vyhláška nepracovala s reálnou situací, šlo o chiméru. Do výčtu zdravých potravin se nevešly i ty, u kterých to postrádalo logiku, třeba i některé výrobky z programu „mléko do škol“. Sítem neprošly: tvaroh, tvarohové a smetanové krémy, dětská šunka, vícezrnné pečivo s posypem olejnatých semen, kvasový chleba, dalamánek, pohanková bageta, ovocné přesnídávky, kompoty, knäckebrot, žitné pečivo, dokonce ani máslo. Omezovala se sůl, která je ovšem v mnoha případech nutná konzervační přísada a její náhrada aditivy je větším zlem. Reálná nabídka velkoobchodu, která by splňovala nadsazené požadavky, je tristní. Ve školách, kde bufet zůstal, se výrazně omezila pestrost stravy, což také není zdravé.

Za páté: ministryně stavěla vzdušné zámky. Sama Valachová si představovala, že potravináři zahájí výrobu potravin, které budou moci prodávat ve školách. Ale školní bufety zmizely, protože věc nebyla předjednána koncepčně a za ty ceny se to prostě potravinářským závodům nevyplatilo. Dešti, větru a Olmě neporučíš.

Za šesté: schizofrenní prodej. Klimatu školy neprospělo ani kocourkovské řešení, že žáci rozdílného věku mají v bufetu odlišné možnosti nákupu. Na středních školách ministryně ustoupila (žáci jsou tam zřejmě zdraví dost), takže pro žáky do 15 let je tu jistý sortiment zakázán. Cigarety, alkohol, porno? Ne, například mléčná rýže.

Za sedmé: boj s byrokracií. Jedním z důsledků vyhlášky byla další lekce z klamání školských byrokratů. Tou prošly školy, které prodej svačin přesunuly do školních jídelen. Tam vyhláška neplatí. Pokud vznikne norma, každý by měl jasně vědět a vidět, proč vznikla. Přilby pro cyklisty chrání cyklisty. Koho chrání pamlsková vyhláška? Nikoho, jen se dobře naučíme, že vrchnost je správné obelstít.

To nejzávažnější jsem si nechal na konec: vyhláška dosáhla velmi výrazně pravého opaku toho, co zamýšlela. Peníze na jídlo nyní žáci utrácejí v obchodech, které mají po cestě do školy. Láhve s Coca colou, sladké bonbóny, křupky a brambůrky se nyní opět vrátily do školních tříd. Situace se výrazně zhoršila! Cožpak to nebylo zřejmé už od prvního dne? V jakém světě žijí na MŠMT?

Jak by měla taková věc s podobnou vyhláškou probíhat? Řekněme třeba takto: vymyslí se dvě varianty. Říkejme jim hardcore a softcore. Obě se ověří na zkušebních školách. Tam se uvidí, jak pro tyto diferencované školní bufety vypadá sortiment, zda místní dodavatelé dokážou reagovat na změněné podmínky, jak to pohne cenami, co na to zákazníci – žáci apod. Když se zakáže pečivo kvůli soli, zbude vůbec nějaké, do kterého lze dát žákům zeleninu? Existuje vůbec nějaká šunka, která splňuje podmínky? Jak dětem chutná? Podobný experiment ale nemůže stát miliony, lze ho postavit na ochotě zapojených škol. Interpretace výsledků se pak má týkat nejen zdravé výživy, ale i dopadu na klima školy nebo spokojenost žáků. Odborníci by taková data rychle zpracovali. Na jejich základě by se realizovalo to, co se učí studenti v prvním ročníku studia managementu: podložené rozhodnutí. Jenomže jakou to měla ministryně Valachová vlastnost? Je popsána v bodě jedna: ignorovala hlasy odborníků. Bohužel.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.