“Róza dostala k Vánocům od prarodičů knihu o lese a já se do ní úplně zamilovala!” napsala na Facebook maminka šestileté holčičky Mariana. “Napsal to jeden lesník, který vodil léta do lesa dětské skupiny a nebavilo ho furt jen říkat ´tohle je buk´ a ´tohle je dub´. Píše o stromech, lesních zvířatech a rostlinách hrozně poutavě a smysluplně. Spoustu věcí jsem vůbec nevěděla. Ten autor je prostě boží!” Prozkoumali jsme autora Petera Wohllebena, půjčili si několik jeho knih a Marianu jsme poprosili, ať to doporučení trochu rozvede.
„Mně takhle o stromech nikdo nevyprávěl,“ říká Mariana. „Vždycky to bylo jen o tom, jaké má strom listy, plody a tohle si zapamatuj. Ale stromy se nemusí jen suše popisovat, říká v knize autor, můžeme se jich dotýkat, můžeme k nim přivonět, můžeme je i ochutnat. Můžeme poznávat jejich rodiny, povahu (jestli jde o samotáře, nebo strom, který má rád společnost dalších stromů), stáří, zkušenosti, nemoci nebo strachy…“
„Ve vztahu ke zvířatům jsme si na tuhle oživovací perspektivu již zvykli, ostatně dětské knížky jsou plné příběhů zvířat a střetů jejich různých povahových rysů, ale zdá se mi, že rostlinná příroda je pro nás zatím pořád spíš věc,“ pokračuje Mariana. „Ve Wohllebenových knížkách stromy dýchají, živí se, potí se, rozmnožují se, komunikují spolu, stárnou, pomáhají si, mají svůj charakter. Autor zvolil velmi chytrý způsob, jak jejich život popsat a vysvětlit, předává srozumitelně nejnovější vědecké poznatky pomocí přirovnání, která děti ihned pochopí, a zároveň nesklouzává k bagatelizaci nebo přílišné familiárnosti.“
Může strom zhubnout? Umí stromy přičarovat déšť? Mají v lese internet? Může mít strom odvahu? Umí stromy mluvit? To jsou názvy některých kapitol. Součástí knihy jsou tipy, co si v lese vyzkoušet, a taky malé kvízy. Víte, jak daleko doletí semena topolu?
Němec Peter Wohlleben zná les opravdu z první ruky. Je ročník 1964, vystudoval lesní inženýrství, dlouhé roky pracoval jako úředník lesní správy spolkové země Porýní-Falc, poté jako správce lesního revíru. Nyní se věnuje ekologockému hospodářství. V Německu si ho často zvou do televize. Je zavedeným autorem i u nás, o lese a jeho obyvatelích tu vyšlo několik jeho knih. Většina je pro děti, ale Tajný život stromů, který se v Německu stal bestsellerem, je určen dospělým. Ve všech vypráví o lese, kde nejdřív, jak sám říká, taky viděl jen dřevo, ale pak uviděl život. Tajemný, dramatický, a odvíjející se tak pomalu, až lidská mysl nabyde mylného dojmu, že se nic neděje.
„Přistihla jsem se, že se během dne těším na večerní uspávání, protože si zase přečteme něco nového z té knížky,“ říká Mariana. „Bavilo to i Rózu, i když není dítě, co by zrovna hltalo encyklopedie.“
Z knihy: „Mít rodinu a přátele je sice hezké, avšak ne všechny stromy se mají navzájem stejně rády. Některé raději stojí osaměle a s druhými se o nic nedělí. To můžeš poznat dokonce i na starých pařezech. Když jim kůra opadá a ztrouchnivějí, pak to byly stromy, které se sousedy žádné styky nepěstovaly. Pokud je ale okraj starého pařezu úplně tvrdý a je na něm pořád ještě kůra, potom pařez kupodivu stále žije. A to jen díky tomu, že od své rodiny dostává přes kořeny výživu. Některé pařezy tak mohou žít ještě další stovky let.“Peter Wohlleben, Slyšíš, jak mluví stromy? Co všechno můžeš objevit v lese, Nakladatelství Kazda, 2017
♥ ♥ ♥
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.