konference Svět podle Heroine - přijďte se inspirovat, tříbit si názory a taky se bavit

Spontánnost, sebereflexe, radost nebo urputnost. Anketa o tom, co všechno se můžeme naučit od dětí 

01. červenec 2021

Skončil školní rok, kdy v roli vyučujících byli nejen učitelé, ale daleko více než obvykle i rodiče. Tým informačního centra pro vzdělávání EDUin se na začátku prázdnin zamyslel nad tím, co naopak mohou dospělé naučit děti. 

Co nás učí děti? Mnohdy jsou jako naše "zrcadla", v nichž vidíme své slabiny a máme se k nim postavit rovně.Foto: Alice Hrubá
Honza Dolínek

Honza Dolínek, ředitel: Žít tady a teď. 

 

 

Tomáš Feřtek, předseda správní rady: Vezmu to prakticky. Máme tři děti a každé mě naučilo něco jiného. Jedno intelektuální náročnosti bez kompromisů, druhé pořádku a soucitu, třetí neústupné důslednosti, s níž jde k podstatě věci. Asi toho bylo reálně podstatně víc, ale na tohle si vzpomenu jako na první.

 

Karel Gargulák

Karel Gargulák, konzultant a analytik: Děti a jejich vzdělávání nás může naučit to, jak se vlastně smysluplně učit. Často je pro nás vzdělávání spojeno se strachem a obavami z neúspěchu, které nám brání se pustit do náročnějších vzdělávacích témat, neboť máme pocit, že selžeme.

 

 

Miroslav Hřebecký

Miroslav Hřebecký, programový ředitel: Berme si od dětí inspiraci v jejich spontánnosti. Mnohé věci jsme také kdysi uměli přirozeně, než jsme začali řešit, zda to děláme správně. Ať už se to týká našeho zpěvu, kreslení, nebo třeba tance. Jinak děti nás učí především trpělivosti, „chovat“ doma takového šesťáka či sedmáka, to je královská disciplína zralá na medaile.

 

Lucie Kocurová

Lucie Kocurová, redaktorka magazínu EDUzín: Radovat se z maličkostí.

 

 

 

Petr Kulíšek

Petr Kulíšek, konzultant: Pokud to akceptujeme, tak nás mohou učit trpělivosti, odolnosti vůči nepotřebným zadáním a argumentům, které musíme použít, aby nás braly příště při tom učení vážně. Ty musí stát za to.

 

 

Kateřina Lánská

Kateřina Lánská, redaktorka a editorka: Děti člověka přimějí uvědomit si, jak velký rozdíl spočívá v tom, kým si člověk myslí, že je, a kým skutečně je. Ne vždy je to zjištění příjemné. Naučit se dobré sebereflexi ale nikdy není k zahození. 

 

Pavla Lioliasová

Pavla Lioliasová, tisková mluvčí a vedoucí komunikace: Větší bezprostřednosti. Ta se podle mě s věkem ztrácí a někdy není na škodu být zase chvíli v tomto dítětem.

 

 

 

Hana Matoušů

Hana Matoušů, manažerka cen Global Teacher Prize Czech Republic a EDUína: Vidět i zdánlivě komplikované věci velmi jednoduše. Pokládat otázky jdoucí k jádru problému, k podstatě, bez zbytečných diplomatických obezliček a balastu. Opět se těšit z drobných radostí a objevů. 

 

Jitka Polanská

Jitka Polanská, redaktorka magazínu EDUzín: Díky dětem můžeme znovu objevit svou bezelstnost a upřímnost, kterou jsme měli v jejich věku.

 

 

Bára Procházková

Bára Procházková, editorka magazínu EDUzín: Otevřenost, zvídavost, urputnost, upřímnost...

 

 

Barbora Vobořilová

Barbora Vobořilová, office manažerka: Děti mě učí především trpělivosti :-) Pak taky ale neškatulkovat a mít otevřenou mysl, nepřestávat přemýšlet nad smyslem věcí nebo neztrácet nadšení a optimismus. Hlavně ale věřit sama v sebe a v druhé, kouzelná moc této důvěry mě znovu a znovu odzbrojuje.

 

 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s