Střední školy jsou plné, hlavně v Praze a středních Čechách. Politici to neřeší včas 

O tom, jestli je v regionu potřeba mateřská či základní škola, rozhodují obce, které mají mít o demografické křivce a jejím vývoji nejlepší přehled. Střední školy jsou pak na krajích a kapacity škol proto nejsou primárně v rukách ministerstva. Jenže školství je rozdrobené mezi tisíce zřizovatelů, 90 procent obcí má pod sebou jen jednu a na jednoho zřizovatele tím pádem vychází v průměru 1,4 školy. V zahraničí je ale poměr odlišný, například v Nizozemsku je to 5,5 školy na zřizovatele, v mnohonásobně menším Estonsku oproti Česku dokonce 6,8. A obcím i krajům tak budování nových škol chybí nejen peníze, ale nakonec i důvod. 

„Pokud ve svém volebním období do výstavby školy zainvestujete peníze a energii, může úspěch sklidit až váš nástupce, který vás na radnici vystřídá. Trvá to totiž zpravidla déle než jen jedno volební období. A to většinu politiků nemotivuje, protože uznání sklidí někdo jiný,” vysvětluje analytik PAQ Research Jan Zeman, podle kterého se zároveň demografická křivka pravidelně zvedá a klesá. „Kraje tak mohou mít obavy, že teď nafouknou třídy, a třeba za dva roky přijde žáků výrazně méně,” vyjmenovává analytik s tím, že je těžké politiky přesvědčit k tomu, aby udělali nějaké kroky ke zlepšení. A stát po nich následně nic nevyžaduje. Ani nemůže, protože dlouhodobý záměr ministerstva školství, tedy mít polovinu středoškolských míst na všeobecných oborech s maturitou, pro kraje nijak závazný není. 

Digitalizace to vyřeší, slibuje si ministerstvo

Problém s plnými středními školami s maturitními obory má vyřešit elektronizace přihlášek, kde budou uchazeči zároveň dávat prioritu škole, na kterou chtějí nejvíce. Od systému ministerstvo očekává větší přehled, a také to, že rodinám odpadnou týdny stresu, který zažívaly děti po neúspěšném prvním kole jednotných přijímacích zkoušek. Ředitelům škol systém Cermat zpřístupnil v pondělí, uchazeči se do něj dostanou v únoru. Podle Jana Zemana je elektronizace rozhodně správná cesta, ale když místa nebudou, je jedno, jestli se děti můžou hlásit na tři nebo pět škol. „Zkrátí se tím nejistota, což je skvělé a je to určitě krok správným směrem. Je tu ale i druhá strana mince, že do škol pořád míří silný ročník, který sice podává víc přihlášek, stále ale na málo míst,” vypočítává Zeman. Jde tak o běh na dlouhou trať, na kterou navíc Česko vystartovalo pozdě.

V loňském roce došlo k tomu, že kraje sice chtěly navýšit kapacity škol, ale potřebovaly napřed  získat povolení ministerstva. A to trvalo tak dlouho, že školy tato místa neměly schválené pro první termín přijímacího řízení. „Ještě horší byly požadavky MŠMT, které chtělo za navýšení na jedné škole ubrat místa na škole jiné. Osobně doufám, že se tato praxe již nebude opakovat,“ řekl dříve pražský radní pro školství Antonín Klecanda. A ministr Mikuláš Bek skutečně přislíbil, že jeho úřad poskytne zřizovatelům větší flexibilitu v nastavování proporcí mezi všeobecným a odborným vzděláním. 

Kraje se tak nyní snaží navyšovat kapacity podle možností. Problém není celoplošný a nejvíc zasahuje Prahu a střední Čechy. Hlavní město v pondělí schválilo na zasedání rady rozšíření Gymnázia Na Zatlance, což souvisí s celkovým rozšiřováním kapacit středních škol v Praze.

„Schválili jsme dodavatele veřejné zakázky, minulý týden dalšího dodavatele na rozšíření obchodní akademie Resslova a takto chceme pokračovat dál, abychom do budoucna měli dost míst pro středoškoláky. Víme, že v následujících 15 letech bude dětí stále přibývat, stejně jako ve středních Čechách,” řekl po jednání radní Antonín Klecanda s tím, že podobných projektů na rozšíření škol je připravených víc.

Místa mají přibývat, říkají kraje i Praha

Vzhledem k tomu, že výstavba škol trvá dlouho, chce se hlavní město i nadále držet strategie změn u škol stávajících. Jde například o jinou nabídku oborů nebo rozšíření kapacity školy tam, kde to jde. „A to za předpokladu, že k tomu jsou vhodné materiálně technické podmínky, jako je dostatek židlí, pomůcek a personálu. Pokud nebudou pedagogové, kteří by učili, nepomůže ani masivní navyšování kapacit,” líčí mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Praha chce například využít také už naplánované projekty základních škol, se kterou by mohla vzniknout i střední škola. „Nová třída nutně neznamená novou přístavbu. Jde to i ve chvíli, kdy se z odborné učebny využívané dosud ,jen’ jako učebna odborná, stane třída kmenová,” připomíná mluvčí  Hofman s tím, že například ve Vyšší odborné škole stavební a Střední průmyslové škole v Dušní vznikla nová třída. Další přibyla i ve škole v Betlémské a také ve školách na Úžlabině, v Ječné i Preslově ulici. Přesnou statistiku ale hlavní město nemá.

Letos se na střední školu hlásí prvorozený syn Terezy K., který by chtěl na sportovní gymnázium. Poslal tedy celkem pět přihlášek, kdyby mu to nevyšlo. Díky elektronickým přihláškám může - dvě na obory s talentovou zkouškou, další tři na školy s klasickými, jednotnými přijímacími zkouškami. Tak s tím trochu kalkulují. Patnáctiletá Aneta, která celou základní školu prošla s vyznamenáním, chce ale na gymnázium. 

„Byli jsme s rodiči na několika dnech otevřených dveří, na jednom gymnáziu mě to vyloženě odradilo, tak chci podat přihlášku na jiné, ale gymnázium je moje první volba. Odbornou školu s maturitou chci dát až jako třetí,” popisuje plány končící deváťačka ze Středočeského kraje. Jedno gymnázium a střední škola jsou v Praze, druhé gymnázium je v Berouně, poblíž kterého dívka bydlí. „Radši bych ale do Prahy,” dodává Aneta. To je právě jeden z problémů, se kterým se musí hlavní město potýkat. Téměř třetina středoškoláků do něj dojíždí ze středních Čech.

Navyšuje Vysočina i Moravskoslezský kraj

Jak upozornila hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková, zatímco třeba na Příbramsku připadají tři deváťáci na jedno gymnaziální místo a průměr kraje je pět deváťáků, na Praze-západ je situace výrazně horší. Na okres připadá 16 deváťáků na jedno gymnaziální místo. A ač je to pro současné deváťáky pozdě, kraj pracuje na tom, aby měl do budoucna míst víc.

Vzniknout má nové gymnázium v Černošicích, jehož umístění vybral kraj podle hejtmanky Peckové i po dohodě s Prahou. O 120 míst se má do budoucna rozšířit také gymnázium v Berouně, které tak bude mít kapacitu pro více než 600 studentů. Stavební práce ale začnou až za dva roky. Kraj chce také postavit nové gymnázium v Jesenici a rozšířit gymnázia v Říčanech a Hostivici. Už navýšené jsou kapacity na devíti středních školách ve městech jako je Mladá Boleslav, Příbram, Kladno, Benešov nebo Vlašim. 

Podobný postup je podle analytika Jana Zemana jedině dobře, protože Středočeský kraj posiluje obory, o které je také reálně zájem. „Uvědomují si, že je třeba pokrýt poptávku, takže posilují informatiku, pedagogická lycea, zdravotnické a sociální obory. To je taková první linka, kterou je třeba pochopit - pokrýt poptávku,” upřesňuje Jan Zeman s tím, že dobře zvyšování zvládají také Vysočina či Jihomoravský kraj. Širší je nabídka u lyceí, v nichž na Brněnsku otevřou hned sedm nových tříd. K tomu také přibude pro končící deváťáky 90 míst na Střední průmyslové škole chemické, kde se dokončuje přírodovědně zaměřené gymnázium. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.