Tomáš Feřtek: Jak jsem hledal a zatím nenalezl důvěryhodný argument pro zavedení povinné maturitní matematiky
O tom, jestli potvrdí či zruší povinnou třetí zkoušku u maturity, budou poslanci hlasovat nejspíš na konci ledna. Takže poslední příležitost ujasnit si argumenty. Za prvé je dobré vědět, že nejde jen o povinnou matematiku, ale fakticky i povinný cizí jazyk. O čemž se tak moc nemluví. Nejspíš i proto, že důležitost cizího jazyka nikdo nezpochybňuje a způsob, jak se jeho znalost u maturity ověřuje, je rozumný. Jen občas někdo zmíní, že požadavky by měly být o něco vyšší.
S matematikou je to komplikovanější. Vynecháme-li osamělé výkřiky, že ten či onen matiku neumí a taky přežil, vlastě obě strany sporu souhlasí s tím, že matematika je důležitá. Říkají známé věci – jazyk přírodních věd, logické a kritické myšlení, finanční gramotnost… Tady je shoda. Složitější je to s tím, jestli zrovna těmto dovednostem pomůže zavedení povinné maturitní zkoušky. V tom už se názory různí.
Delší dobu hledám přesvědčivý argument PRO zavedení povinné maturitní matematiky. Tedy přesněji, chci, aby mi někdo popsal, jak ta zkouška způsobí, že žáci budou matiku umět lépe. Hledám logickou posloupnost: zavedeme povinnou matematiku… stane se toto… toto… a na konci je… Zatím žádný velký úspěch. Tady sepisuji, co jsem shromáždil. Nejdřív argumenty těch, co by povinnou matematiku zavedli:
Jsme průmyslová země, je to logická a nutná součást opravdového vzdělání.
Když to bude povinné, víc se to bude učit a víc toho budou žákyně a žáci umět.
Neustupujme těm, kteří jsou líní se něco obtížného naučit.
Okolní státy povinnou maturitu z matematiky mají a pokud jim chceme konkurovat…
Že propadne hodně maturantů? To je jen dobře. Musíme být nároční.
A oponenti odpovídají:
To, jak matematiku učíme a zkoušíme, nevede k logickému myšlení, spíš je to výcvik v počtářství.
Maturitní data ukazují, že žáci umí nadrilovat výpočty, ale skoro nic sami nevymyslí. K čemu je vám nadrilovaný postup řešení složité rovnice, když ani nejjednodušší rovnici neumíte sestavit?
Zavedení povinné zkoušky jen zakonzervuje současný nevyhovující stav výuky.
Samotný fakt povinné zkoušky neznamená, že se znalosti zlepší. Maturita z češtiny je povinná deset let a žákovské výsledky se dlouhodobě zhoršují.
Povinnou zkouškou pro všechny jen zvýšíme strach z matematiky a nechuť k ní. Co nadrilujete beze smyslu, to zapomenete velmi snadno.
Rozdíl mezi těmi dvěma argumentacemi je z mého hlediska v tom, že oponenti povinné matematiky opravdu popisují mechanismus, jak zkouška situaci spíše zakonzervuje a zhorší. A mají k tomu nějaká data. Zastánci zatím vystačí s deklaracemi, kterým datový podklad chybí. Takže konkurs pokračuje. Máte nějaká čísla, která dokládají, jak povinná zkouška žákům a matematice prospěje? Sem s nimi.
Tomáš Feřtek pracuje jako dramaturg a scenárista pro Českou televizi. V letech 1991 až 2007 byl reportérem a šéfreportérem týdeníku Reflex. V roce 2010 spoluzaložil informační centrum o vzdělávání EDUin. Je autorem publikace Rodiče vítáni (2011) a Co je nového ve vzdělávání (2015). V lednu 2020 dostal za dlouholetý přínos českému vzdělávání Cenu Nadace České spořitelny.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
