V čem je dobré mít jasno, než dítě dostane první chytrý telefon

Ty už jsi zase na mobilu? Ten náš pořád jen mastí hry. Nic jiného ho nebaví. Neber ten mobil do postele.

Podobné věty dost často znějí českými domácnostmi. Jedna americká studie tvrdí, že „obrazovky” a technologie jsou jednou z nejčastějších příčin hádek mezi rodiči a jejich dětmi. A v tuzemských domovech to pravděpodobně nebude o moc jiné. 

S technologiemi je to trochu jako se sexuální výchovou. Namísto jednoho „popovídání” o tom, „jak si dávat pozor“, by mělo jít podle odborníků o pokračující dialog mezi rodiči a jejich dětmi. Tento dialog by měl začít v podstatě od narození. A podobně by to mělo být s chytrými telefony. Ne že by bylo potřeba s batoletem vést debaty o chytrých zařízeních, ale rozhodně nestačí potomkovi darovat mobil a pak se divit nebo rozčilovat nad tím, že ho užívá.

Současná generace rodičů stojí před nelehkým úkolem. Nastavit s dětmi (i sami pro sebe) vztah k technologiím tak, aby maximalizovali výhody, které digitální technologie přináší, aniž by nad naším životem nepřevzaly kontrolu. Vzhledem k návykovému designu mobilů i platforem to není jednoduchý úkol sám o sobě. Zároveň nemáme možnost ohlédnout se do vlastního dětství a dělat to buď „stejně jako naši rodiče”, nebo naopak „úplně jinak”. Většinu současných rodičů dětstvím provázel spíše zvuk internetu vytáčeného přes telefonní linku a počátky ICQ. Současná divočina „TikToků” je úplně jinde a řada rodičů dnes tápe v tom, jak se k chytrým zařízením doma postavit.

V rámci našich textů jsme se už věnovali dopadům, jaké může mít nadužívání sociálních sítí na psychiku dětí a dospívajících i zmapování toho, jak se čeští učitelé staví k využívání mobilů ve školách. Nyní se podíváme na to, co mohou ze své pozice ovlivnit rodiče.

Fakt ho potřebuje?

Řada rodičů se k nákupu telefonu pro své dítko začne klonit ve věku jeho vstupu do školy. Rodiče chtějí mít pochopitelně nástroj, jak se s dítětem spojit, když například dojíždí nebo dochází na kroužky. Problém nastává v momentě, kdy si dnes pod pojmem „mobil” většina dětí i dospělých představí chytrý telefon. S ním dítě kromě základních funkcí, jako je volání a psaní zpráv, získá zpravidla další funkce, třeba možnost fotit, natáčet, připojit se k internetu a stahovat a používat různé aplikace. 

První otázkou, na kterou si rodiče mohou zkusit odpovědět, tedy je, zdali pro udržení kontaktu s potomkem skutečně potřebují chytrý telefon. A nebo zda si vystačí s obyčejným ‚tlačítkáčem”, tedy telefonem bez dotykového displeje, který má mnohem méně „vábítek”. Trh s „hloupými” telefony (jak se jim někdy v protikladu k chytrým říká) je na vzestupu a dají se sehnat modely, které vypadají lépe než „aligátor pro babičku”. Řešením pro děti na prvním stupni může být i „hloupý telefon” do školy a na doma sdílené rodinné zařízení, třeba tablet, které dítě bude používat například patnáct minut denně v přítomnosti rodiče.

Častým důvodem, proč se rodiče rozhodnou dítko obdarovat chytrým telefonem, může být tlak vrstevníků. Nebrat na to ohled se snadněji řekne, nežli skutečně dělá, ale ani zde rodiče nemusí být bezmocní. „V naší škole se rodiče mezi sebou domluvili, že budou děti bez chytrých telefonů minimálně do třetí třídy. Funguje to bez problémů,” říká Ivan Čermák, zástupce ředitelky v Naší škole Praha.

Obzvláště na menších městech nebo vesnicích, kde spolu děti pokračují ze školky do první třídy, se nabízí toto téma otevřít už před nástupem do školy. Případně lze otevřít debatu na první rodičovské schůzce v září. Rodiče mohou podlehnout dojmu, že jsou jediní, kteří by pro své děti chtěli první roky ve škole bez chytrých telefonů, ale opak může být pravdou. V USA rodiče rozbíhají iniciativy, které vyzývají k tomu, aby rodiče odsunuli nákup chytrých telefonů, klidně až do začátku puberty.

Jak to máte s mobilem vy?

Děti se učí nápodobou. Ještě předtím, než dítě dostane do ruky vlastní chytrý telefon, uvidí ho v rukou dospělého. Co přesně vidí? Před uvažováním nad tím, jaká pravidla s mobilem doma pro děti stanovit, může dávat smysl prozkoumat, jak to s technologiemi mají dospělí v rodině. Odkládají telefon, když přijdou z práce nebo u společných jídel? Berou si mobily na noc do postele? Kdy na mobilu pracují a kdy už je to zábava? Mluví s dětmi o tom, co na mobilech a počítačích dělají? Popisovat, co na mobilu rodič dělá, je podle klinickém psycholožky a autorky populárního newsletteru Techno Sapiens Jacqueline Nesi jednou z efektivních cest, jak dětem zvědomovat, že technologie jsou užitečnými pomocníky. Až budete sepisovat plán jídel a nákupní seznam, vybírat dětem boty nebo zjišťovat spojení do města, ukažte jim, co a jak děláte. 

Meagan Rose Wilson, máma čtyř dětí a konzultantka, která rodinám pomáhá nastavit jejich pravidla ohledně používání technologií, doporučuje rodičům sestavit si nejprve plán pro sebe samotné. V jeho rámci je možné po dobu několika týdnů sledovat statistiky ze screen-timu (data ohledně délky času užívání konkrétních aplikací), které má dnes většina chytrých zařízení. 

Na základě poznatků potom doporučuje dospělým, aby si sepsali pro sebe pravidla pro užívání mobilu. A nebo rovnou plán na snižování času, který dospělý na chytrých zařízeních stráví. K omezení času stráveného na telefonu může pomoci třeba přepnout obrazovku mobilu do černo-bílého zobrazení, které snižuje lákavost bezmyšlenkovitého scrollování sítěmi. Nejefektivnější je podle Wilson ale jasný rozvrh, ve kterém je stanoveno, kdy dospělý mobil nepoužívá (například ráno od probuzení do doby než vypraví děti do školy nebo v čase mezi návratem z práce a tím, než jdou děti spát).

Vzhledem k návykovému designu chytrých zařízení, může být v případě odvykání od obrazovky dobré nespoléhat pouze na vůli. Svůj dobrý úmysl lze podpořit i uspořádáním prostředí a mobily nebo tablety odklidit ze zorného pole. Dobře může fungovat, když mobil po příchodu z práce přepnete do režimu letadla a dáte ho v kuchyni do šuplete nebo ho nabíjíte v uzavřené skříňce, aby nebyl „na očích”. Na vstávání se dá koupit obyčejný budík a místo čtení zpráv po ránu zalistovat v oblíbené knize. Tyto drobnosti mohou mít efekt u dospělých i dětí.

Jak to chcete doma mít?

Každá rodina je jiná. Má jiný rytmus. Děti jsou různě staré, mají různé potřeby, chodí na různé kroužky a baví je něco jiného. Při stanovení pravidel pro technologie může být užitečné začít u základních fyziologických a sociálních potřeb. Kolik času má dítě ve svém věku strávit spánkem? Kolik času se hýbe? Kolik času tráví rodina společně? Kolik času mu zabere jídlo, kamarádi, škola, příprava a offline zájmy? Zbyde jim nějaké množství času. Jak a čím ho na mobilu stráví, aby s tím byli rodiče v pohodě? Mezi nejnavštěvovanější platformy mezi českými školáky patří TikTok, WhatsApp, Snapchat, YouTube a Instagram. Je pro rodiče v pořádku, že na těchto sítích dítě bude? Jak to má rodič s hrami? Kolik času může dítě strávit hrami, a které jsou rodiče ochotní tolerovat? Ujasnit si, co by dospělí chtěli, aby bylo součástí rodinné digitální kultury může pomoci i tato aplikace AAP Plan. 

Důležité je přijmout fakt, že děti na internetu narazí na porno nebo jiný nevhodný obsah, například na násilí nebo reklamu. Otázkou není zda, ale kdy. „Za nejdůležitější věc související s bezpečností na internetu považujeme důvěru mezi rodičem a dítětem. Je důležité, aby naše děti věděly, že pokud uvidí něco, co je zneklidní, zmate nebo rozruší, mohou za námi vždy přijít a my jim s tím pomůžeme,” upozorňuje Jacqueline Nesi.

Rodinná dohoda

Tím, že si dítě pod stromečkem z displeje mobilu sloupne ochrannou fólii, vše teprve začíná. Na řadu by měly, hlavně u mladších dětí, přijít rodičovské kontroly. Neméně důležitá je ale i dohoda o užívání mobilů (tabletů, počítačů...), a to ideálně pro všechny členy rodiny.

Jan Kršňák, lektor digitální gramotnosti, na svém webu uvádí příklady rodinných dohod s různě starými dětmi. „Je důležité, aby se na tvorbě konkrétní smlouvy podílely i děti, protože to vede k jejímu snadnějšímu naplňování. Není-li smlouva skutečnou dohodou dvou stran, bude neustále porušována,” píše se na webu.

Podle dat z letošního léta si více než polovina českých dětí bere do postele mobil, přestože jim to 8 z 10 rodičů zakazuje. Podle stejné studie tráví děti ve věku 8–15 let v průměru na svém mobilním telefonu tři a půl hodiny denně. Výzkum ukázal, že jejich rodiče žijí v představě, že je to o půl hodiny méně. Z dat to tedy vypadá na to, že nemalá část rodičů se chová jako spící vrátný. Možná na začátku stanoví nějaká pravidla, ale následně spíše rezignují na jejich důsledné prosazování nebo nemají s dětmi vytvořený prostor pro otevřenou komunikaci ohledně užívání chytrých telefonů. Rodinná dohoda by s tím mohla pomoci.

Při procházení příkladů jednotlivých dohod čtenáře může překvapit, že jsou (vzhledem k datům, jak tuzemské děti technologie využívají) vcelku přísné a myslí skutečně na všechno. Od toho, že rodiče dětí ve věku 7 až 10 let znají všechna hesla, mají po dohodě možnost podívat se do zařízení dítěte, včetně pravidel ohledně stahování aplikací, otevřenosti v komunikaci o tom, na co děti na internetu narazí, konkrétního času, které dítě může na zařízení strávit ve všední dny i o víkendu, přes to, kde a kdy není možné zařízení užívat až po sankce, závazky pro rodiče a stanovení několikaměsíční lhůty, po kterou není možné dohodu měnit.

Obecně se doporučuje stanovit si doma „screen-free” zóny, tedy místa, kde se zařízení nepoužívají. Může jít o jídelní stůl, záchod a koupelnu nebo ložnice. Dále je dobré vybrat časy, kdy se mobily nebudou ve všední dny a o víkendu používat vůbec. Například 2 hodiny před spaním nebo během společného rodinného času. Mobily by neměly být přítomné u jídla a neměl by je mít v rukou ten, kdo řídí auto.

Naopak je možné zavést tradici pravidelného rodinného sledování filmů, které může posilovat vztah mezi rodiči a dětmi, otvírat debaty nad různými tématy a v dětech v době instantního uspokojení posilovat jejich schopnost zažívat uspokojení z něčeho, na co se těší třeba týden.

S výběrem vhodného filmu může pomoci například Common Sense Media, která umožňuje vybírat filmy nebo seriály podle věku dítěte, jeho citlivosti, referencí rodičů, a dokonce u některých nabízí i otázky, které rodiče s dětmi mohou po sledování otevřít.  Užitečné může být doma stanovit jedno místo, kde budou svá zařízení nabíjet (a odkládat mimo čas užívání) všichni členové rodiny. Meagan Rose Wilson k tomu využívají zamykací skříňku s nabíječkou. „Drastické? Možná. Ale funguje nám to,” říká matka čtyř dětí.

Buďte připraveni na změnu

Zároveň bychom měli počítat s tím, že se dohoda bude měnit podle věku a potřeb dětí. Děti budou chtít logicky trávit online více času, třeba i kvůli studiu. „Můžeme (a měli bychom!) neustále přehodnocovat, jak technologie v našich rodinách fungují, a ujišťovat se, že fungují pro všechny – dospělé i děti,” upozorňuje Jacqueline Nesi.

Jak děti porostou, je vhodné otevírat další témata, která se s užíváním technologií pojí. Kromě nevhodného obsahu, na které dítě dříve nebo později narazí, může být užitečné s dětmi mluvit o návykovém designu, a že někdy může být – pro děti i dospělé – těžké telefony odložit. Je to úplně normální a zároveň je potřeba dodržovat digitální hygienu, aby nám bylo dobře. Na řadu by mělo přijít i bezpečné chování na internetu a komunikace, včetně etikety kolem sdílení obsahu. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.