Vztah na dobu určitou může být přínosnější než „dokud nás smrt nerozdělí“. Co si vyjasnit předem
Jsou spolu a je jim dobře. A oba vědí, že to nejspíš není napořád. On je třeba výrazně mladší a jednou bude chtít rodinu, zatímco ona je ráda, že se její potomci zrovna osamostatnili. Nebo jsou oba spolu zatím jen tak nanečisto, než zjistí, jak jim to funguje. Jsou to vztahy na dobu určitou. Na soužití, kde si partneři neslibují od začátku „věrnou lásku až za hrob“, má ale občas společnost tendenci pohlížet jako na méněcenné. Je ale opravdu hodnotou vztahu jeho délka?
„Jestli nám to vydrží nebo co budeme dělat za deset let? Nevím, nezajímá mě to. Důležitý je, že teď to klape, je nám dobře, smějeme se, podnikáme výlety, vyladili jsme si, jak trávit čas spolu a kdy si dát chvíle klidu, a já vlastně od partnerství nechci víc,“ říká jedna z mých známých, která si před padesátkou našla o dekádu mladšího partnera. Slibů lásky až za hrob si užila dostatek v předchozích vztazích. Neklaplo to. Teď se rozhodla pro opak: dát tomu šanci i s vědomím, že mladší partner bude chtít pravděpodobně jednou třeba založit rodinu, kterou mu nebude schopna dát. „Počítám s tím, že se jednou nejspíš rozejdeme. Pro mě je ale hodnotný ten úžasný čas, který spolu do té doby strávíme.“
Letní lásky i situationship
Vztahy, ve kterých si oba aktéři neslibují, že jsou spolu navždy, by se daly s trochou nadsázky nazvat vztahy na dobu určitou. Možná i vy byste ve svém okolí nějaký takový našli. Může to být prázdninová láska, může vzniknout při studiu či práci v zahraničí. „Oba vědí, že je to na nějaký čas a pak se vrátí každý zpátky, ale teď to dává smysl a chtějí se romanticky vídat. Je tam jasná domluva a porozumění,“ popisuje takový druh soužití Markéta Šetinová, terapeutka z Institutu Moderní láska.
