Body shaming, sexualizace, násilné vztahy: Objektifikace žen očima současných umělkyň
Dokonalé a nádherné princezny, reklamy na pneumatiky v podání polonahých žen, soutěže krásy a (nejen) jejich promenády v plavkách nebo sexualizace žen v umění. To je jen zlomek příkladů tzv. objektifikace žen, tedy procesů, kdy je osoba odlidštěna a redukována jen na svou fyzickou stránku. A právě na ženu jako objekt a otevření diskuse o objektifikaci se zaměřuje aktuálně probíhající výstava Žena objektem, kterou pořádá nezisková organizace Beat Sexism a kterou lze až do konce listopadu navštívit v pražském Skautském institutu.
Objektifikační teorie tento nežádoucí fenomén popisují jako stav, kdy je žena jako osobnost v podstatě oddělena od svého těla a je vnímána jako věc, na základě těla je hodnocena. V rámci sexuální objektifikace je na ni pak nahlíženo jen jako na předmět sexuální touhy.
Žena objektem
Objektifikace může být různě intenzivní, může být zaměřena na kohokoli ve společnosti, ale pravdou zůstává, že předmětem jsou nejčastěji ženy.
A už od samého dětství. Blerta Sejdija, zakladatelka Beat Sexism, říká, že dívky od mala poslouchají komentáře týkající se jejich postavy, z pohádek získávají pocit, že musí být krásnými princeznami, aby měly nějakou hodnotu ve světě. Co se tím učí? Že je jejich tělo klíčovým faktorem, který určuje a má zásadní vliv na to, jak s nimi bude v životě zacházeno.
Nahlížení na ženy jako na objekty mužské touhy dále vede k dehumanizaci žen a jejich nespravedlivému hodnocení. Dlouhodobě má objektifikace žen negativní dopady na psychické zdraví, způsobuje i potíže se sexuální identitou, důsledek může být i násilí (sexuální a domácí). V neposlední řadě objektifikace prohlubuje celkovou nerovnost pohlaví ve společnosti.
Tento způsob nahlížení na ženy jako na objekty mužské touhy vede k dehumanizaci a nespravedlivému hodnocení. Dlouhodobě má objektifikace žen mnoho negativních dopadů na jejich zdraví a bezpečí. V neposlední řadě prohlubuje celkovou nerovnost pohlaví ve společnosti. - Blerta Sejdija, zakladatelka Beat Sexism
Žena autorkou
Cílem výstavy je otevřít diskusi, a to skrze umění. Jedním z paradoxů
umění je totiž podle Sejdija skutečnost, že ženy bývají zobrazovány jako
objekty – a to z pohledu mužského pozorovatele, a ne tolik jako významné
umělkyně. „Současné umělkyně přebírají kontrolu a poskytují svůj
vlastní, často kritický, pohled na tuto tradici. Umění se tak stává
zároveň platformou kritiky a nástrojem osvěty. Výstava je proto nejen
estetickým zážitkem, ale i výzvou k společenské reflexi, debatě a hlavně
změně," objasňuje záměr.
Výstava Žena objektem je tvořena 11 díly 7 umělkyň a její kurátorce Anně Praibišové záleželo na diverzním zastoupení stylů i témat: „Máme tak malířky, fotografku a také umělkyně, které pracují s látkou či plastem. Můžete vidět figurální malbu i abstrakci,“ doplňuje koordinátorka umění Magdalena Matoušková.
Pro kurátorku bylo zásadní, aby na výstavě byla díla, která osloví širokou veřejnost, ale zároveň nejsou výtvarně plochá. Navíc ji musela přizpůsobit specifickému prostředí kavárny. Jak konkrétní umělkyně vybírala? „Na začátku jsem si identifikovala jednotlivé fenomény, které se pojí s objektifikací, např. body shaming, nedobrovolná sexualizace, female vs. male gaze, pick-me girl, násilné vztahy a další,“ uvádí Anna Praibišová. Současné ženské tvorbě se věnuje poslední čtyři roky a výběr opravdu nepodcenila. Na výstavě jsou tak k vidění obrazy od Lucie Rosické, Dominiky Vyskočilové, Marie Štumpfové, Lenky Chánové, Julie Kopové, Antonie Zichové a fotografie od Wlasty Laury.
Ženy, které stojí za výstavou Beat Sexism
Diskuse zdarma
Cílem výstavy ale není jen otevřít diskusi skrze umění, ale i diskusi jako takovou. Proto je po celou dobu doprovázena sérií přednášek a debat s experty a expertkami z různých oborů, které se do hloubky věnují tématům spojených s objektifikací. Ve středu 29. listopadu od 17 do 18 hodin proběhne ve Skautském institutu poslední debata. Dva spolky – Beat Sexism a Nesehnutí – se spojí v diskuzi o objektifikaci žen v médiích. Nesehnutí deset let v kuse (do roku 2018) monitorovali situaci sexistické reklamy v českém mediálním prostoru a udíleli anticenu Sexistické prasátečko těm nejhorším. Zajímá vás, které značky by zasloužily anticenu za posledních 5 let? Neváhejte si zdarma zarezervovat své místo, podrobnější informace najdete na webu https://beatsexism.com.
Pokud se na debaty osobně nedostanete, budete mít možnost poslechnout si je v rámci podcastové série Beat Sexism Talks na Spotify, Apple Podcasts a dalších platformách.
Umělkyně jsou stále nedostatečně zastoupeny především ve veřejných institucích, které však hrají významnou roli - mají vliv na hodnotu děl, promo umělců*kyň, v neposlední řadě edukují společnost atd. Na naší výstavě jsem proto chtěla dát prostor ženám a přispět tak ke změně narativu ve světě umění. - Anna Praibišová, kurátorka výstavy
Má to smysl!
„Je důležité, abychom se této problematice věnovali a pracovali na vytvoření společnosti, kde jsou jednotlivci hodnoceni nejenom podle svého vzhledu, ale také podle svých schopností, hodnot a vnitřního potenciálu. Věříme, že právě výtvarné umění je silným nástrojem pro zvýšení povědomí o této problematice a pro podporu rovnosti a respektu ve společnosti,“ uzavírá Blerta Sejdija.
