Dietou ke kráse a úplnému zblbnutí
Nízkotučné jogurty v rukou televizních celebrit jsou pasé, vystřídaly je zelené smoothies, chia kaše, hubené modelky s opálenými břišáky a hashtagy #detox #skinny a #keto. Člověk by řekl, že redukční dieta má za úkol snížit nadváhu a zlepšit zdraví, jenže většinou je to úplně jinak.
To, co kdysi mívalo čistě zdravotní úlohu – hublo se proto, aby se odstranily problémy zaviněné vysokou váhou –, se postupně odtrhlo nejen od léčebného účelu, ale tak nějak i od reality.
Ano, stále ještě existují lidé, kteří opravdu hubnou kvůli zdraví. Často je však redukční dieta hlavně prostředkem k získání krásy, obdivu a společenského statutu. Lidé se snaží změnit své tělo podle právě platného ideálu a zdraví přitom paradoxně dostává na zadek.
Přišlo to zhruba v době industriální revoluce. Ta zajistila dostatek, ba nadbytek potravin i mnohého dalšího zboží, lidé začali víc tloustnout a také se víc zajímat o módu a image. Devatenácté století je věkem prvních celebrit.
Lidé se odjakživa snažili napodobovat ty, kteří byli společensky „nad nimi“, teď se však vzorem k nápodobě mohl stát prakticky kdokoli, kdo byl něčím zajímavý.
Hashtag #diet vysype na Instagramu přes 55 milionů příspěvků.
Třeba lord Byron, který schválně hladověl, aby byl bledý a hubený a naplnil tak ideální představu romantického básníka. Byron měl spoustu fanoušků (mužů i žen), kteří se ho snažili následovat – někteří poezií, někteří hubnutím.
Štíhlá postava a interesantní bledost zůstaly v módě v podstatě až do doby mezi první a druhou světovou válkou, kdy bledost vystřídalo opálení a štíhlost… Ano, štíhlost zůstala. A už nikam neodešla.
Dobré vědět
Redukční dieta už ve svém názvu naznačuje, že některá složka potravy je redukována.
Obecně se hubnoucí diety dají dělit právě podle této složky: nízkotučná, nízkosacharidová, nízkokalorická.
Z analýzy šesti nezávislých klinických testů vychází, že mezi nimi není rozdíl – všechny vedly k úbytku dvou až čtyř kilogramů v rozmezí dvanácti až osmnácti měsíců.
Postupně přibývalo nejen celebrit, ale i médií, v nichž byly předkládány publiku. Když přišel film, mohli lidé spatřit své idoly v celé jejich kráse. Kdo chtěl být štíhlý jako Greta Garbo, mohl si koupit knihu jejího dietního poradce: nebylo to ještě tak jednoduché jako napsat pár slov do Googlu, ale už to bylo mnohem dostupnější. Vycházelo stále víc časopisů, které zveřejňovaly návody, jídelníčky a pochopitelně i reklamy na prostředky na hubnutí.
Dnes už stačí jednoduše otevřít Instagram, zadat vhodné klíčové slovo (jen prosté #diet vysype přes 55 milionů příspěvků) a vybírat. Influenceři se s vámi milerádi podělí o návody, recepty i zaručené přípravky na spalování, zrychlení metabolismu a vyplavení toxinů.
Vypadá to moderně, ale všechno už tu bylo. Kola dietového průmyslu, který dnes vydělává desítky miliard dolarů ročně, se točí pořád stejně, jen povrchová úprava se mění podle módy.
Vědecky ověřené zázraky
Logika říká, že redukční dieta by měla vycházet nejen ze základních pravidel lidské fyziologie, ale i z individuálních rysů osoby, která chce dietu držet. Lidský metabolismus máme celkem prostudovaný, víme, co se děje s potravou, jak je zpracovávána a kam její složky putují. Individuální odchylky v trávení a snášenlivosti potravin lze zjistit prostřednictvím krevních testů.
K tomu, abychom jedli zdravě a tím pádem měli i zdravou hmotnost, nic víc vědět nepotřebujeme. Jenže když jde o krásu, společenské postavení a touhu po obdivu, jde logika stranou. Mnohem větší úspěch bude mít příslib zázraku, zvlášť když se s ním trefíte do trendu.
Budete-li tvrdit, že váš dietní prostředek obsahuje něco s vědecky prokázanou účinností, nalákáte hodně zákazníků. Málokoho napadne, aby si vaše tvrzení ověřil. Jestli vaše paměť sahá aspoň do devadesátých let minulého století, možná si vybavíte slavné tobolky s ananasovým enzymem bromelainem.
Bromelain rozkládá bílkoviny a má své využití v kuchyni, v lidovém léčitelství a dnes i v medicíně. Od „rozkládá bílkoviny“ je jen krůček k „pomáhá trávit maso a rozpouštět tuky“, a lidé bromelain kupovali v naději, že jim pomůže rozpustit tukové polštáře.
Předchůdcem bromelainu byl grapefruit, který měl také obsahovat enzymy podporující spalování tuků. V meziválečných letech byl jedním z vědeckých prostředků na potlačení chuti k jídlu nikotin a jedna z populárních reklamních kampaní doporučovala ženám: „Místo sladkostí radši sáhni po Lucky [Strike]“.
A ještě pár desetiletí předtím lidé polykali tablety s extraktem ze štítné žlázy, o kterém bylo zjištěno, že zrychluje metabolismus. Ananas a grapefruit je naštěstí neškodný, cigarety a štítný zázrak občas někoho zabily. Myslíte, že dnes jsou zákazníci chytřejší a na nic takového by nenaletěli?
Ještě nedávno byl velkým hitem na hubnutí extrakt ze zeleného čaje, který má také povzbuzovat metabolismus. Není těžké tomu uvěřit, čaj opravdu povzbuzuje – ale výsledky studií, které zkoumaly účinky zeleného čaje na snížení nebo udržení hmotnosti, žádné statisticky významné účinky nepotvrdily. Myslete na to, než si objednáte nějakou zaručeně vědecky sestavenou ketosměs.
Nebezpečí přitahuje
Věda je dobrý marketingový tahák. Co je ale ještě lepší? Tajemství. Někteří lidé věří, že slavní a bohatí mají k dispozici něco extra, a snaží se dopídit, co to je; některým se to musí podat s patřičnou pompou (drahé zákroky na hubnoucích klinikách), ostatním stačí článek na internetu, který popisuje dietu podle oblíbené herečky. Část zákazníků ovšem vyhledává přímo nebezpečné a ilegální prostředky.
Kdo chce zhubnout doslova za jakoukoli cenu, pro toho je tu černý trh s léky pro léčbu specifických případů obezity, jako jsou fentermin, dinitrofenol nebo sibutramin. U nás je registrován lék Adipex Retard s obsahem fenterminu, látky podobné amfetaminu, která potlačuje pocit hladu a částečně podporuje i odbourávání tuku.
Zlatá vejce, jak se Adipexu přezdívá, vyhledávají návštěvníci posiloven i ženy, které nutně potřebují shodit pět kilo do plavek. Kdyby váš dealer náhodou neměl, kupte si od něj pervitin, je to skoro totéž.
Má však spoustu nežádoucích vedlejších účinků: nervozita, nespavost, euforické nebo naopak podrážděné stavy, zvýšení krevního tlaku, při delším užívání hrozí poškození plic a srdce, při špatném dávkování vznik závislosti nebo smrt na předávkování. Předepisuje se jen v krajních případech a na pacienta musí dohlížet lékař.
Přesto „zlatá vejce“ (jak se Adipexu přezdívá podle barvy a tvaru tobolek) vyhledávají návštěvníci posiloven nebo ženy, které nutně potřebují shodit pět kilo do plavek. Kdyby váš dealer náhodou neměl, kupte si od něj pervitin, je to skoro totéž.
Až příliš zdravá strava
Jsou lidé, kteří by po tabletách z pochybného zdroje nikdy nesáhli. Vlastně by nesáhli po žádné chemii, protože není zdravá. Pokud chcete zhubnout nebo být víc fit, obvykle to znamená upustit od určitých návyků a být ohleduplnější ke svému organismu: méně sladkostí, víc zeleniny, přidat pohyb, ubrat stres.
Nejspíš se mnou budete souhlasit, že to, co jsem vyjmenovala, je zdraví prospěšné. Zároveň je pravděpodobné, že kdybych podrobně popsala, co považuji za zdravou stravu, v některých ohledech byste se mnou nesouhlasili. Prospěšnost vitamínu C nebo vlákniny je dostatečně prokázaná a prakticky vyzkoušená, ale co třeba prospěšnost jogurtu? Nebo bio mrkve oproti obyčejné? Tady je ještě spousta prostoru pro všelijaká nepodložená tvrzení.
Teatox nebo prostě čaj?
Teatox je velmi módní trend a kromě úbytku váhy slibuje i pozitivní vliv na psychiku, "očistění organismu" nebo lepší pleť.
Čajové a bylinné směsi v pěkných krabičkách zřejmě neublíží, ale je otázka, jestli stejný efekt jako Harmony Balance nebude mít meduňka a Pure Detox zase ostropestřec.
A vyjde to levněji.
Ano, je dobré zajímat se o to, co jíme, a všímat si, jaký to má vliv na naše tělo i na životní prostředí – pokud to ovšem nepřeroste v posedlost. Touha po dokonale zdravém, čistém jídelníčku je příznakem poměrně nově popsané psychické poruchy zvané ortorexie. Ortorektici si stanovují velmi přísná dietní pravidla, která bývají inspirovaná různými stravovacími režimy, považovanými za zdravé nebo přírodní: raw, bezlepkový, bezmléčný, veganský atd.
Drží detoxikační kúry nebo půsty, užívají přípravky na pročištění organismu, někdy přidávají i pečlivě naplánované cvičení. Od běžného detox šílence se ortorektici odlišují tím, že jídlo je pro ně zdrojem velkých úzkostí, neustále na něj myslí, dodržování pravidel pro ně má až rituální význam a při selhání mají neadekvátní výčitky. Tím je ortorexie podobná mentální anorexii, se kterou ráda chodívá ruku v ruce.
Nejíst se dá i jen tak
Celá velká skupina diet skrývající se pod označením detox bývá poměrně bez výjimky tahákem na peníze. Pijí se „zdravé“ čaje a šťávy, nebo se, nedejbože, dokonce lepí zázračné náplasti a užívají projímadla. Máte-li pocit, že chrám vašeho těla je plný jedů, které ze sebe musíte vyplachovat, kupte si raději pár sezení u terapeuta než #teatox od štíhlé influencerky. Na normalizaci rozhozeného trávení stačí obyčejná krátká hladovka bez speciálních přípravků.
Dokud bude tělo něčím, co musí odpovídat ideálním představám a čím dokazujeme svůj společenský status, budou existovat i hloupé a nebezpečné diety.
Průšvih pak je, když se mezi nimi ztrácejí ty dobré a funkční, které opravdu pomáhají těm, kdo je potřebují.
