Bude se mi stýskat po mé děloze? Jak jsem podstoupila hysterektomii a bála se, že ztratím své ženství
Některým ženám musejí lékaři odoperovat dělohu kvůli rakovině, jiným kvůli myomům a s nimi spojeným silným krvácením a bolestem. A některé dokonce při porodu. Řada z nich má následně obavy, že se bez ní budou cítit méně ženské a méně přitažlivé. A mnohé se s následky hysterektomie vyrovnávají léta. O tom, jak náročné může být rozhodování o odstranění dělohy, i když už děti třeba neplánujete, píše v osobním příběhum novinářka slovenského Denníku N Vitalia Bella.
Během jedné z preventivních prohlídek novinářce Vitě Bella gynekolog řekl, že má v děloze myomy. Uklidňoval ji, že to nemusí být nic vážného, ale v lékařské zprávě stálo slovo „nádor“ a zároveň dostala žádanku na vyšetření do onkologického ústavu. Bylo jí 38 let.
Na bolesti byla zvyklá, doprovázely její menstruaci už od puberty. Přestože se ukázalo, že jde o nezhoubné nádory, její potíže se dál zvětšovaly a lékař jí po delším pozorování doporučil odebrání dělohy, jiná cesta podle něj nebyla. Vzala si nějaký čas na rozmyšlenou a po pročtení odborných studií i rozhovoru s kamarádkou, která měla hysterektomii už za sebou, se rozhodla zákrok podstoupit.
„Nejtěžší bylo několikatýdenní čekání na termín operace. Mezitím byly Vánoce. Svátky s vyhlídkou, že krátce poté půjdu do nemocnice. Přišla mi menstruace a já si uvědomovala, že bude pravděpodobně poslední. Bude mi pak chybět? Může vám chybět bolest, kterou jste přijali za svou? Bude se mi stýskat po mé děloze? Budu si dlouho uvědomovat prázdnotu, která po ní zůstane, nebo si na ni rychle zvyknu?“ ptá se v textu vydaném na webu Heroine.cz.
Podobné pocity jsou u žen, kterých se hysterektomie týká, časté, potvrzují psychologové. Pacientky mají často také obavy z toho, jestli s odebráním dělohy nepřijdou i o své ženství, se kterým je obecně plodnost spojována. Jak zákrok probíhá? Jaká je rekonvalescence a jak se hledá ženství bez dělohy? Více na Heroine.cz.
