Hubnoucí zázrak, nebo past? Je dobré brát po vzoru celebrit léky na obezitu kvůli pár kilům navíc?

„Nemusíte nic, a přesto hubnete.“ Zní to jako svatý grál těch, kteří celoživotně touží po štíhlé postavě. Internet je aktuálně plný příběhů těch, kteří v podstatě podobným způsobem vysněné linie dosáhli, a to díky novým lékům na obezitu. Jejich účinky si nemůže vynachválit řada celebrit, včetně Elona Muska či Oprah Winfrey. Slávu léků proti obezitě šíří i davy „běžných smrtelníků“, kteří se na sociálních sítích chlubí (konečně!) svou vysněnou postavou.

Ať chceme, či ne, i přes nastupující trendy body posivity či neutrality je štíhlost skoro povinností, kterou buď splníme a pak si zasloužíme obdiv okolí, anebo selžeme a nečeká nás nic jiného než opovržení. A právě neustupující společenský tlak a zároveň pověst, která léky na obezitu nejen na sítích provází, žene celosvětovou poptávku do nebeských výšin. Došlo to dokonce tak daleko, že tyto léky opakovaně chyběly těm, pro které byly původně určeny a kteří je nezpochybnitelně potřebují, tedy nemocným lidem s cukrovkou.

Na rozdíl od nejrůznějších doplňků stravy, které také často slibují téměř zázraky, mají tyto léky spolehlivě prokázaný efekt. Užívání přípravků obsahujících látky liraglutid, semaglutid a dalších ze stejné skupiny léčiv (dostupných pod názvy Ozempic, Wegovy či Saxenda) skutečně vede ke snížení tělesné hmotnosti. A to i u těch, kteří za sebou mají celou řadu nepříliš úspěšných hubnoucích pokusů či se roky trápí s tím, že kila jdou střídavě nahoru a dolů. Nicméně nejsou bez vedlejších účinků. Opatrnost je tedy víc než namístě. To ovšem ti, kteří touží po ještě štíhlejší linii, příliš nevnímají a jsou ochotní obětovat téměř cokoliv.