Byla jsem jediná žena, a navíc mladá. Ale i v technologiích se věci mění, říká Martina Kavanová

Vzpomínáte si, co se dělo na ulicích loni v březnu? Ano, nic. Apokalypticky prázdným ulicím a náměstím těsně po začátku prvního lockdownu však dělala společnost armáda billboardů s novou generací krásných šedých Thinkbooků. „Velmi dobře utracené peníze,“ říká s ironií v hlase Martina Kavanová, šéfka marketingu české a slovenské pobočky technologické firmy Lenovo, a dodává: „Nakonec jsme billboardy nestáhli. Požádali jsme vedení o více peněz, vyrobili jsme rozhlasovou kampaň a šli více do onlinu. Jsem typ člověka, který rád zkouší nové věci, a všechno se prostě nepovede,“ usmívá se Kavanová, která do Lenova přišla před lety z korejského Samsungu. 

Jak Čechům nejlépe prodat počítač? 

Umět jim vysvětlit jeho výhody oproti konkurenci a podat jeho parametry tak, aby si nepřipadali hloupě. Zákazníci mají často pocit, že počítačům by měl rozumět každý, a stydí se zeptat. Snažíme se je tedy nenásilnou formou edukovat, aby se cítili komfortně. Musím umět prodat černou nebo šedou krabičku, i když na první pohled vypadá úplně stejně jako její konkurenti. Zatímco u oblečení si prostě sáhnete, zda jde o bavlnu nebo polyester, u nás hraje roli víc výkon než krása. Máme ale i krásné počítače! Zároveň říkáme, že ne všichni potřebují super výkonný stroj – když budete počítač používat jen na psaní e-mailů, najdeme vám řešení, které pro vás bude mít opravdu smysl. 

Jak velkou roli hraje fyzické vystavení výrobku? 

Kupodivu stále velkou. Zákazníci nakupují v internetových obchodech až ve chvíli, kdy si počítač fyzicky osahají v prodejně. V pandemii to nešlo, ale jsem přesvědčená, že nyní se tohle chování vrátí zpět. 

Kam chcete značku Lenovo v Česku posunout? 

Zatímco doteď jsme se v tuzemsku soustředili na podporu jednotlivých značek Lenova, letos chceme víc podpořit samotný brand. Z našich průzkumů vyplývá, že si lidé nejvíc pamatují naši značku z reklam na tablet Yoga, kde vystupoval americký herec Ashton Kutcher. To už je ale řadu let zpátky. Ashtona mít sice nebudeme, ale i tak bych si přála, abychom co nejvíce zasáhli široké pub­likum. Samotné Lenovo chce být co nejvíce inovativní. Chápu, že tohle říká asi každá firma, ale ta naše ukazuje konkrétní posuny. Letos v lednu jsme v Las Vegas například představili notebook s ohebným displejem. 

Co pro vás osobně znamenají technologie? 

Hrozně moc. Jako dítě jsem byla absolutně nadšená z prvních iPhonů, protože neměly klasická tlačítka. Vystudovala jsem sice v Nizozemí psychologii a lidské zdroje, ale pak jsem se náhodou dostala do marketingu Samsungu a hned jsem věděla, že tuhle práci chci opravdu dělat. A psychologie mi pomáhá dodnes, abych správně oslovila zákazníky, případně dokázala prosadit věci, které potřebuji. S partnerem žijeme v malém bytě, takže nepotřebujeme žádné technologické vychytávky, ale jinak mě tyhle věci hrozně baví. V posledním roce jsem se třeba naučila hrát na Playstationu. Technologie svých zaměstnavatelů jsem poznávala vždy rok předtím, než jsem k nim nastoupila – náhodou jsem si pořídila jejich počítač. Teď ale popravdě žádný jiný pořizovat nechci.

V technologických firmách pracují ve velké míře muži. Jak se v takovém světě prosadit jako žena? 

V Česku má Lenovo pětičlenný manažerský tým, já jsem v něm jediná žena. A navíc jsem tam ve svých třiceti letech nejmladší. Musela jsem docela zabojovat, aby můj názor brali kolegové dostatečně vážně. Podle mě ale šlo spíš o věk než o gender. Jediný, kdo řešil moje ženství, byl kolega, kterého jsem potkala hned po svém nástupu do Lenova. Nevěřil mi, že znám všechny potřebné technologie. Musela jsem mu správně odpovědět na různé otázky, abych si získala jeho respekt. Myslím, že to od něj tehdy nebylo míněno jako vtip… On si opravdu myslel, že tyhle věci přece musí být pro ženskou úplná neznámá! Řekla bych, že se potom za své pochyby i trochu zastyděl. Nedávno mi kaž­dopádně do týmu přišla nová kolegyně a té už se nikdo na nic ­podobného nezeptal, takže jsem ráda, že se věci i u nás mění. 

Jak jste tedy prosazovala své názory? 

Měla jsem pro ně maximum podkladů a faktů. Pokud se to týkalo marketingu, stála jsem si za svým, protože jsem tomu opravdu rozuměla. A kolegové prostě poznali, že vím, o čem mluvím. Po měsíci už pochopili, že by mi měli dát prostor. I dnes jsou ale naše setkání velmi živá a je třeba se hlasitě dožadovat slova.

Od roku 2019 do letoška stoupl počet manažerek v Lenovu z 18,5 na 21 procent. Jak vnímáte podporu genderových témat u vás ve firmě? 

Líbí se mi, že mi firma neříká, kdy mám pracovat. Důležitější je, že práce bude odvedená kvalitně a včas. To ještě nebývá v Česku pravidlem. Letos jsem se také stala členkou projektu Women in Leadership, který sdružuje manažerky z různých firem a umožňuje jim vzájemné sdílení zkušeností. Je skvělé slyšet ostatní ženy, že třeba procházejí v práci podobnými peripetiemi, mohou si pak navzájem radit. 

Jaký máte návod na skloubení práce a volného času? 

V tomhle ohledu mi pomohlo soužití s partnerem v malém bytě. On pracuje od devíti do pěti a přicházel domů dřív, než já obvykle končila s prací. Když si začal stěžovat, že spolu netrávíme dost času, naučila jsem se zavírat počítač s jeho příchodem. Nyní máme čas si někdy vzájemně uvařit večeři. 

Pandemie snad pomalu končí a firmy zavelely k návratu do kanceláří. Co se chystá v Lenovu? 

Lenovo se celosvětově profiluje jako kancelářská společnost, takže i my se vracíme do kanceláří. Ráda bych ale se svým týmem zachovala částečnou práci z domova, protože někteří spolupracovníci bydlí mimo Prahu a čas mohou trávit efektivněji než dojížděním. Ideální model by byl tři dny v kanceláři, dva dny doma. Tento přístup už po­dle mého názoru v řadě firem zůstane navždy. 

Lenovo je čínská značka se sídlem v Pekingu. Co lze v marketingu ovlivnit z Česka a co přichází rovnou z Číny? 

I když je hlavní sídlo firmy v Pekingu, Česko a Slovensko je řízené z italského Milána v rámci regionu Evropy. Velké kampaně se snažíme lokalizovat, aby lépe zasáhly zákazníky u nás. Hledám vždy řešení, se kterým budu spokojená já i moji šéfové. Nakonec ale nejde ani o mě, ani o šéfy, ale o to, aby zákazníci zjistili, že má smysl si koupit právě náš počítač. 

Víc než čtvrtinu akcií Lenova vlastní čínská vláda. Jak moc to ovlivňuje přístup evropských zákazníků ke značce? 

Občas se s otázkami na toto téma setkáme. V reálu je to ale tak, že s Čínou nemáme vlastně nic společného. Naši šéfové sedí v Miláně a továrnu máme třeba i v Maďarsku. Občas slýchávám názory, že bychom měli být levní, když jsme z Číny. Tohle ale určitě není náš případ, komponenty našich počítačů pocházejí z celého světa. A rozhodně je ­nenakupujeme levně. 

Článek vznikl s partnerem projektu Moje Heroine – společností Lenovo.