Opustila svět korporátu, aby své právnické zkušenosti a vědomosti využila pro velkou společenskou změnu, na které jí záleží. S iniciativou Jsme fér se zasazuje o narovnání práv pro LGBTQ+ lidi. Manželství pro všechny se jí sice ještě prosadit nepodařilo, ale i díky jejímu úsilí tomu Česko ještě nikdy nebylo blíž.
Exkluzivní korporátní svět nemovitostních akvizicí opustila zkušená právnička Adéla Horáková po nelehkém rozhodování. „Viděla jsem nějaký problém, který jsem chtěla pomoct vyřešit,“ říká v rozhovoru s Pavlem Houdkem. „Vnímala jsem, že postavení nás leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí není v pořádku,“ říká. „Postupem času mě začala přitahovat myšlenka, že bych se na řešení toho problému mohla podílet taky.“
Problém nedostatku rovnoprávnosti spočívá v tom, že jsme vůbec vyčleňováni do jiné kategorie. A ten druhý zásadní problém je stabilita rodin, společná rodičovská práva.
Aktivismus a korporátní právo jsou dva odlišné světy a diametrálně rozdílné finanční ohodnocení za velmi náročnou a kvalifikovanou práci je jen jedním z rozdílů. „Velmi mě baví, když mi někdo na sítích napíše, že my aktivisté si plaveme v penězích, které nám sype stát,“ říká Adéla Horáková se smíchem. „Finančně jsem šla mnohonásobně dolů, žiju v podstatě z velké části z úspor,“ vysvětluje.
Cílem jejího snažení je dosáhnout práva uzavírat manželství i pro stejnopohlavní páry. „Manželství pro všechny je můj cíl. A dokud tady není, tak návrat k akvizicím neplánuju,“ říká. Docela dobře si ale dovede představit, že se bude věnovat advokacii a pomáhat lidem, kteří mají problémy v oblasti LGBTQ+ práv.
Aby odvážné, schopné a inspirativní ženy bylo ještě více slyšet, vznikl podcast Hlas Heroine, kde dostávají prostor hrdinky z různých oborů. V každém díle jeden rozhovor. V každém díle jedna žena, která mění svět.
A co říká na argument, že mnoho lidí je sice pro manželství pro všechny, ale nechtějí, aby se to jmenovalo „manželství“? „Lepší než argumentovat je se ptát. Takže – proč?“ kontruje Adéla Horáková otázkou. Podle ní totiž nejde o formalitu, ale o projev nerovnosti.
„Obávám se, že kouskování je cesta k nedůstojnému handlu, kdy se najednou budeme bavit o tom, která práva tam necháme a která ne. Jsem přesvědčena o tom, že jeden z prvních návrhů, který by padl, by bylo nezahrnovat tam společná rodičovská práva,“ obává se právnička hnutí Jsme fér. „Bez toho tam zbydou takové detaily, jako jsou vdovské a vdovecké důchody…“
„Problém nedostatku rovnoprávnosti spočívá v tom, že jsme vůbec vyčleňováni do jiné kategorie. A ten druhý zásadní problém je stabilita rodin, společná rodičovská práva,“ vypočítává. „Základní podstatou jakéhokoliv demokratického zřízení je to, že občané jsou si před zákonem rovni. Občané mají stejná práva. To je napsáno i v ústavě,“ připomíná.
Silný odpor je tak u 10 % lidí. Ovšem těchto deset procent dokáže vytvořit silnou vlnu, která v té politice působí.
„To, že nemáme rovnoprávnost, se projevuje nejen v problémech, které ty rodiny mají, ale i v tom, jak nás společnost vnímá,“ vysvětluje.
Podle Adély však není až takový problém ve společnosti, ale spíš v parlamentu. „Nějakých 65 % lidí souhlasí s manželstvím pro všechny,“ říká právnička. „Silný odpor je tak u 10 % lidí. Ovšem těchto deset procent dokáže vytvořit silnou vlnu, která v té politice působí,“ popisuje.
Jak funguje zastrašování politiků a vytváření slaměných panáků? A proč registrované partnerství rodinám stejnopohlavních párů nestačí? Poslechněte si celý rozhovor s právničkou iniciativy Jsme fér Adélou Horákovou.
Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.