Motto letošního ročníku mezinárodního filmového festivalu AFO je „Work in Progress“. Jako se vyvíjí poznání a společnost, tak i olomoucký festival prošel mnoha proměnami. Přehlídka populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc oslaví letos 60 let své existence. Je živoucím organismem, který odráží evoluční proces hledání inovací. Přinese řadu novinek, třeba soutěž imerzivních médií. A samozřejmě skvělé filmy. Přinášíme pozvánku na několik z nich.
„Chceme podpořit dokumentární tvorbu o vědě ve všech podobách a ocenit její rozmanitost. Novinkou je soutěž debutů a druhých filmů ve středometrážní a celovečerní délce. Rádi bychom zviditelnili nové talenty, které pronikají do žánru vědeckého dokumentu,“ říká Ondřej Kazík, programový ředitel AFO. Letos se do soutěží přihlásilo více než 600 snímků z 61 zemí světa. Programová rada vybrala 67 nejlepších, ty se ucházejí o finanční odměnu a cenu v podobě skleněného krasohledu od výtvarníka Martina Hlubučka. Programový tým nabízí své tipy na to, co si v Olomouci letos nenechat ujít i v dalších sekcích.
Ondřej Kazík, ředitel programu AFO: Do soutěže krátkých filmů programová rada vybrala 21 snímků, které se budou promítat v pěti pásmech. Srdce návštěvnictva AFO si jistě získá The Bird in My Backyard (Můj soused kolibřík, režie: Ryan Wilkes). Nezkrotnou lidskou zvědavost, touhu posouvat hranice možného a zpochybňovat zažité stereotypy ztělesňuje Doppelgängers³ (Dvojnice³). Toto dílo, které je zároveň dokumentem, performativním experimentem i iluzí a představuje současný portrét diasporických identit na této planetě i mimo ni, na AFO osobně představí režisérka Nelly Ben Hayoun-Stépanian.
V Česko-Slovenské soutěži se těšíme na uvedení snímku Lapilli debutující slovenské režisérky Pauly Ďurinové či meditativní úvahy o fascinujících organismech Lišejníky Ondřeje Vavrečky. Doktor na tripu Davida Čálka ukazuje přelomový výzkum využití psychedelických látek při terapii pod vedením doktora Tomáše Páleníčka a mezinárodního vědeckého týmu.
Kristýna Dytrychová, dramaturgyně: Letošní výběr je unikátní svou pestrostí témat a filmařských přístupů. Klíčem je metaforické propojování zdánlivě nepropojitelného, jako je například stáří a zrající sýr ve filmu Shelf Life (Dozrávání, režie: Ian Cheney) či LSD a delfíni ve filmu John Lilly and the Earth Coincidence Control Office (John Lilly a Úřad pro kontrolu náhod na Zemi, režie: Michael Almereyda, Courtney Stephens). V české premiéře vás film zavede do světa kontroverzního neurovědce a vynálezce Johna Lillyho, který byl průkopníkem na poli výzkumu vědomí. Proslul především svými kontroverzními experimenty s delfíny, při kterých zkoumal jejich inteligenci a schopnost komunikace s člověkem a nebál se přitom využít i LSD nebo ketamin. S využitím unikátních archivů odkrývá film fascinující a kontroverzní příběh vědce 20. století.
Esejistický dokument Apple Cider Vinegar (Jablečný ocet) režisérky Sofie Benoot začíná osobní zkušeností s ledvinovým kamenem a rozvíjí se v reflexi o kameni jako symbolu našeho propojení s přírodou, režisérka na AFO dorazí osobně. Ráda bych doporučila film Witches (Čarodějnice, režie: Elizabeth Sankey), který uvádíme v české premiéře v sekci Zvláštní uvedení. Dokument se zaměřuje na historické vnímání žen jako čarodějnic a zkoumá často přehlížené téma poporodní úzkosti a deprese. Uvidíme skutečné příběhy žen, které si touto zkušeností prošly.
Magdaléna Jedličková, dramaturgyně: To nejlepší ze zahraniční i české a slovenské tvorby vybízí k pozorování vesmíru i mikroskopických organismů, navštívíme zvířata na zahradě i v počítači, objevíme zaniklé ostrovy, projdeme se po ledovcích a postavíme se následkům klimatické změny. Nebudou chybět ženské režisérky a protagonistky. Ve filmu Decoding Ancestral Knowledge (Moudrost našich předků, režie: Ruth Lichtman, Sharon Shattuck) se s havajskou mikrobioložkou dozvíme, jak se dají propojit tradiční znalosti s moderní vědou. Českou stopu najdeme v týmu syrsko-americké astronomky Shadii Habbal, která se ve snímku Habbal a kol. (Habbal et al., režie: Sean Paulsen, Brad Wickham) připravuje na pozorování Slunce. Tvůrci Sean Paulsen a Brad Wickham na AFO osobně dorazí a film uvedou v mezinárodní premiéře. Český a slovenský hlas se projeví i ve vlastní tvorbě, ať už ve filmu o českém starostovi a jeho Železné krávě (Iron Cow, režie: Barbora Aradská) čili bioplynové stanici, anebo v hravých Biošortkách (Bioshorts – Regeneration Tricks, režie: Daniela Hýbnerová) o regeneračních schopnostech zvířat.
Dominik Vontor, dramaturg: Nová soutěžní sekce se zaměřuje na možnosti a hloubku imerzivity publika. Kromě fascinujících děl spojujících vědu a umění ve virtuální či rozšířené realitě, které diváctvo zažívá prostřednictvím headsetů, přináší letošní ročník i dva projekty, které nabízejí jiný stupeň interakce. Hvězdné příběhy Wilfreda Bucka (Wilfred Buck’s Star Stories, režie: Lisa Jackson, The Macronauts) ožívají v Pevnosti poznání v digitálním planetáriu. Čtyři příběhy o hvězdné obloze, jak je vypráví astronom Wilfred Buck, člen kmene původních obyvatel Severní Ameriky, propojují vědecké poznání s kulturními tradicemi. A pokud toužíte po intenzivním zapojení do samotného vyprávění, pak Napít se z Brechta (Drinking Brecht, režie: Sister Sylvester) je performativní experiment, který rozhodně stojí za to zažít. Představení zkoumá ukradenou čepici z Brechtovy kostýmové sbírky; pomocí forenzních metod a archivního výzkumu se snaží odhalit její původ. Aktivní účast diváctva slibuje jedinečný mix umění, historie a vědy.
Anna Martinková, dramaturgyně: Nejnovější populárně-vědecká tvorba České televize a její role v popularizaci vědy napříč generacemi. Sekce se zaměří na propojení přírodních a společenských věd i na vzdělávání. Pokud vás zajímají psychologická témata, určitě navštivte snímek Tělo v mé hlavě, kde režisérka Dagmar Smržová dává prostor autentickým výpovědím o psychických důsledcích kritiky vzhledu. Za pozornost stojí i Fentanyl – Lék i zabiják, který přináší alarmující pohled na možnou fentanylovou krizi v Česku, nebo Poslední podzemí o nejnovějších objevech v Moravském krasu. V přednáškových blocích přiblíží sekce ikonický pořad Okna vesmíru dokořán, který formoval popularizaci astronomie v osmdesátých letech.
Eva Suková, dramaturgyně: Filmová sekce Dotek se soustředí na význam hmatového smyslu, prozkoumává hloubku kontaktu v současnosti, kdy fyzický a emoční dotek mizí z každodenního života.
Snímek Síla doteku (The Power of Touch, režie: Dorothee Kaden) představí nenahraditelnou roli hmatu v lidské blízkosti. Ukáže, jak pomáhá snižovat stres a posilovat imunitu. Prozkoumáme i oblast partnerských vztahů, komunikaci a randění s psychoterapeutkou Markétou Šetinovou v přednášce s názvem Moderní láska – proměna vztahů v dnešní společnosti. Intimní téma spojené se sexrobotkou Tiffany rozebereme i v diskusi po projekci snímku Myšlenky mechatronické milenky (Musings of a Mechatronic Mistress) s režisérkou Jasmin Hagendorfer. Od fyzického doteku se posuneme k digitálnímu dotyku a vlivu sociálních sítí a reklamy ve snímku V pasti kliknutím (The Click Trap, režie: Peter Porta). A pokud vás zajímají online nástrahy, doporučuji přednášku V zajetí algoritmu – přichází doba nástrojů, které budou používat nás? s Karlem „Kovy“ Kovářem.
Jubilejní 60. ročník festivalu AFO se koná od 22. do 27. dubna 2025 v Olomouci. Více na afo.cz. Heroine je jeho mediálním partnerem.
Jak se formuje a proměňuje náš vztah k tělu? A jak se formuje a proměňuje to, jak o svém těle a o tělech ostatních mluvíme? Je nějaký rozdíl mezi nepřijatelným nevyžádaný komentářem a dobře míněnou poznámkou? V debatě s Ridinou Ahmedovou, zpěvačkou a autorkou podcastu Sádlo, a s psychiatrem a terapeutem Jiřím Strnadem si budeme povídat o vztahu těla a hlavy, o sebepřijetí a o tom, jestli už „se dneska ani nesmí říct, že je někdo tlustej“. Živá epizoda podcastu Hlas Heroine bude tentokrát hledat odpovědi na to, co s námi dělá body shaming a jestli zesměšňování žen kvůli jejich vzhledu může zvýšit porodnost.
Moderuje Ilona Kleníková.
24. 4. od 20:30 v sálu Central Muzea umění Olomouc.