I když se prázdniny fakticky týkají pouze dětí, všichni víme, že rodina je prostě a jednoduše „balíček”. Zeptali jsme se speciální pedagožky Mariny Šimanové ze Speciálně pedagogické a rodinné poradny, co dělat, abychom všichni prvního září vyšli z domu s úsměvem na tváři.
Tip číslo 1 Nastavte školní režim a lehce opakujte
Štěstí přeje připraveným, zejména u mladších dětí či prvňáčků. Proto posledních deset dní až týden již děti pomalu převádějte k režimu, který bude podobný školnímu. Například začít chodit dříve spát, společně si hravě osvěžit psaní (opiš mi prosím recept na bábovku) či základní počty (spočítej mi, kolik nám zbylo dnes drobných na zmrzlinu a kolik si může kdo dát kopečků...) či hlasité čtení s krátkým převyprávěním. Důležité je se neděsit, když si dítě nic nepamatuje. Pár minut denně opakujte a v září bude za hvězdu.
Natěšeným předškoláčkům dejte spočítat pár knoflíků nebo je nechte „psát jako pan doktor", krásně se při napodobování škrabopisu uvolňuje ruka.
Tip číslo 2 Ukliďte psací stůl i skříňky
Rituály a systém pomáhá rodičům i dětem – pomozte dětem uklidit a vytřídit psací stůl, abyste měli přehled, co chybí, a také aby dítě mělo přehled, kde co má. Se sepsaným seznamem (opět možnost zopakovat si zapomenuté psací písmo) pak můžete vyrazit do prázdných papírnictví. Jen pozor, je třeba se psychicky připravit na to, že pár seznamů ještě přidají páni učitelé a vy nejste v papírnictví naposled…
Tip číslo 3 Nechte děti řešit povinnosti samostatně
Ano, prázdniny mají své výhody i nevýhody. Rodiče poctivci, kteří jsou přes školní rok v tenzi, aby jejich dítě bylo ve škole úspěšné a oblíbené, si na chvíli oddychli. Zkuste si tento pocit ponechat. Vyplácí se děti učit, jak by si měly hlídat své povinnosti, a vést je k samostatnosti, ale je to jejich „práce“, ne vaše. Buďte ti, co pochválí, ale i zkontrolují a vrátí odbytou práci, ale nestudujte prosím znovu základní školu se svými dětmi. Uleví se vám i vašim dětem.
Tip číslo 4 Trénujte deset minut denně
Už víte, že vaše dítě zrovna pro školu nedýchá, a bojíte se, že to bude ve vyšším ročníku zase těžší? Možná už má vaše dítě diagnózu specifických poruch učení či chování. Děsíte se každého „ne, nechci, nebudu, nebaví“? Všechno má své řešení. Mozek se přirozeně brání námaze a neúspěchu, ale jednotlivé funkce lze trénovat a děti se zlepší v každém věku. Stačí deset minut denně. A když nám něco jde, více nás to baví a roste naše sebevědomí.
Tip číslo 5 Užijte si s dětmi „life-school-balance”
Víte, že známky tu nejsou od toho, aby znehodnocovaly naše děti? Prostě jen říkají: Aha, tohle umíš skvěle, tady jsi měl štěstí, obě uši odřené, ale tohle si teda úplně zazdil a budeš se to muset doučit. A každý jsme jiný a dosahujeme tedy i různých výsledků. Klid, ještě je čas. A než budou známky opravdu důležité, je lepší se umět vypořádat i s horší známkou. Lepší trojka, na kterou se dítě učilo samo, než vaše jednička! Zejména větší děti by se v tom měly naučit „chodit“ samy, aby si zdravě vyvážily školní přípravu, nešprtaly zbytečně dlouhé hodiny a užily si také volno s kamarády nebo doma stihly vyluxovat.
Marina Šimanová své první zkušenosti s nápravou poruch učení nasbírala už v dětství, kdy se učila s bratrem dyslektikem. Vystudovala speciální pedagogiku na Univerzitě Karlově v Praze. Pracovala v pedagogicko-psychologické poradně, v základních i mateřských školách a dětském domově. Založila soukromou Speciálně pedagogickou a rodinnou poradnu v Praze-Klánovicích.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.