Na chvíli to rozpustit. Jak přestala pít žena, která napsala scénář k Zápisníku alkoholičky
„Otevřít si doma láhev a nechat TO na pár hodin zmizet. Dělávala jsem to také. Ale před pěti lety jsem si po jednom takovém ztraceném dni v kocovině řekla, že tohle už nechci,“ píše Marta Fenclová, autorka scénáře k dlouho očekávanému snímku Zápisník alkoholičky. Téma ženského alkoholismu ji zajímá už dlouho. Jak to začíná, jak to může skončit a kudy vedla její cesta ven, popsala pro časopis Heroine během covidové pandemie, tedy v době, kdy na filmu podle úspěšného blogu Michaely Duffkové pracovala. Její příběh na webu Heroine.cz zveřejňujeme u příležitosti nadcházející premiéry filmu. Do kin napříč Českem vstoupí Zápisník alkoholičky v hlavní roli s Terezou Ramba již tento týden.
V reálném světě jsme všechny slušné dámy. Maminky, které zařídí vše, co je třeba. Zaměstnankyně, které plní, co mají. Nepotácíme se opilé po ulici. Neděláme ostudu. Pravidelně cvičíme, a když můžeme, chodíme na kosmetiku a ke kadeřníkovi. Za zavřenými dveřmi máme občas chuť zabít svoje manžely a vypnout se. Za zavřenými dveřmi je spousta takových manželek. Maminek, které všechno zvládají. A těch, které to zvládají méně nebo vůbec. A řešení je tak jednoduché!
Otevřít si doma lahev a nechat TO na pár hodin zmizet. Dělávala jsem to také. Ale před pěti lety jsem si po jednom takovém ztraceném dni v kocovině řekla, že tohle už nechci. Nepřestala jsem pít ze dne na den, ale postupně. Chvíli trvalo připustit si, že bych mohla mít problém. A že už tohle dál opravdu nechci. Nechala jsem si pomoct. Neprošla jsem léčbou, ale na cestě k závislosti jsem byla určitě. Zjistila jsem, že jsem jen jedna z mnoha, to mě uklidnilo. A jedna z mála, která přišla sama, dobrovolně a včas. To mě překvapilo. Od té doby mě téma ženského alkoholismu zajímá. Vyslechla jsem desítky příběhů, které začaly stejně nenápadně jako ten můj, a skončily na úplném dně.
