Zážitkový den plný relaxace i sdílení. Vstupenky na Feel Good jsou v prodeji!

Už předškolák rozpozná, že rodič pije a co to s ním dělá, říká psychoterapeutka Ilona Preslová

Až desetina populace v Česku rizikově pije alkohol a je ohrožena rozvojem závislosti. Mnozí z těchto lidí jsou rodiče. Alkoholismus v rodině představuje obrovskou zátěž pro vztahy a pro zdravý rozvoj dětí. Se závislými rodiči – ať už na alkoholu nebo na nelegálních drogách - se ve své praxi denně setkává Ilona Preslová, psycholožka a odborná garantka programů neziskové organizace zabývající se problematikou závislostí na nealkoholových drogách SANANIM a vedoucí Centra komplexní péče o dítě a rodinu.

Foto: Barbora Vajsejtlová

Rozhodnout se, že přestanu užívat svou látku, je moc těžké, protože se tak zbavuji něčeho, čím jsem se často „léčil“ ze svých trápení. Něčeho, co mi pomáhalo přežít, vypořádat se s úzkostmi, stresem, životní nespokojeností a často třeba i depresí, popisuje psycholožka Preslová. A dodává, že do léčby často lidé vstupují proto, že je k tomu svým způsobem dotlačí jejich okolí. „U mužů to bývá strach ze ztráty práce, bydlení a podobně. U žen je to většinou obava ze ztráty dítěte, případně partnera, tlak rodiny. Část žen na to slyší a teprve v průběhu léčby si tu motivaci zvnitřní a přijmou ji za vlastní. Když žena na začátku otevřeně říká, že se jde léčit kvůli dítěti, je to pro mě úplně pochopitelné a přijatelné. V průběhu léčby se ale snažíme, aby pochopila, že to dělá i kvůli sobě.“

Kritickým obdobím v životě žen, kdy mívají větší sklony sklouznout k rizikovému pití, je mateřská a rodičovská dovolená. Lidé v jejich okolí jim často na rovinu říkají, že by měly být šťastné a vděčné, že mají miminko a mohou s ním být doma. „Řada žen toto období těžce nese, nevědí si rady samy se sebou a cítí se izolované. Zároveň jsou ale v takové situaci, kdy si nemůžou stěžovat. Pak mají pocit, že nemůžou mluvit o tom, že se také někdy cítí špatně. Tlak a představa společnosti, případně blízkých o ideální mamince někdy brání a oddaluje vyhledání odborné pomoci,“ vysvětluje Preslová.

Další skupinou, která je ohrožena rozvojem rizikového pití alkoholu a následné závislosti, jsou seniorky a senioři. „Spousta seniorů má v souvislosti s ukončením práce problém s pocitem, že přestali být užiteční. Navíc se změní jejich denní rytmus, protože najednou nikam nespěchají a na pití mají mnohem víc času. O pití, ale i o duševním zdraví lidí ve starším věku mluvíme velmi málo a bohužel je i málo odborných služeb, které jsou na ně zaměřeny. V této generaci taky přetrvává mnohem větší ostych vyhledat psychologickou či psychiatrickou pomoc. Někdy právě z důvodu vyššího věku bývá problém dostat seniorku nebo seniora do psychiatrické léčebny, přitom je však nadměrné pití u starých lidí relativně častý problém,“ vysvětluje Ilona Preslová.

Jak se s nadměrným pitím svých rodičů, a zejména matek, vyrovnávají děti? Jaké dopady má situace v rodině na jejich vztahy v dospívání a dospělosti? A mohou se i alkoholičky či narkomanky stát dobrými matkami? Dozvíte se v rozhovoru Barbory Vajsejtlové s terapeutkou Ilonou Preslovou na webu Heroine.cz.

Popup se zavře za 8s