Až desetina populace v Česku rizikově pije alkohol a je ohrožena rozvojem závislosti. Mnozí z těchto lidí jsou rodiče. Alkoholismus v rodině představuje obrovskou zátěž pro vztahy a pro zdravý rozvoj dětí. Se závislými rodiči – ať už na alkoholu nebo na nelegálních drogách - se ve své praxi denně setkává Ilona Preslová, psycholožka a odborná garantka programů neziskové organizace zabývající se problematikou závislostí na nealkoholových drogách SANANIM a vedoucí Centra komplexní péče o dítě a rodinu.
Rozhodnout se, že přestanu užívat svou látku, je moc těžké, protože se tak zbavuji něčeho, čím jsem se často „léčil“ ze svých trápení. Něčeho, co mi pomáhalo přežít, vypořádat se s úzkostmi, stresem, životní nespokojeností a často třeba i depresí, popisuje psycholožka Preslová. A dodává, že do léčby často lidé vstupují proto, že je k tomu svým způsobem dotlačí jejich okolí. „U mužů to bývá strach ze ztráty práce, bydlení a podobně. U žen je to většinou obava ze ztráty dítěte, případně partnera, tlak rodiny. Část žen na to slyší a teprve v průběhu léčby si tu motivaci zvnitřní a přijmou ji za vlastní. Když žena na začátku otevřeně říká, že se jde léčit kvůli dítěti, je to pro mě úplně pochopitelné a přijatelné. V průběhu léčby se ale snažíme, aby pochopila, že to dělá i kvůli sobě.“
Kritickým obdobím v životě žen, kdy mívají větší sklony sklouznout k rizikovému pití, je mateřská a rodičovská dovolená. Lidé v jejich okolí jim často na rovinu říkají, že by měly být šťastné a vděčné, že mají miminko a mohou s ním být doma. „Řada žen toto období těžce nese, nevědí si rady samy se sebou a cítí se izolované. Zároveň jsou ale v takové situaci, kdy si nemůžou stěžovat. Pak mají pocit, že nemůžou mluvit o tom, že se také někdy cítí špatně. Tlak a představa společnosti, případně blízkých o ideální mamince někdy brání a oddaluje vyhledání odborné pomoci,“ vysvětluje Preslová.
Další skupinou, která je ohrožena rozvojem rizikového pití alkoholu a následné závislosti, jsou seniorky a senioři. „Spousta seniorů má v souvislosti s ukončením práce problém s pocitem, že přestali být užiteční. Navíc se změní jejich denní rytmus, protože najednou nikam nespěchají a na pití mají mnohem víc času. O pití, ale i o duševním zdraví lidí ve starším věku mluvíme velmi málo a bohužel je i málo odborných služeb, které jsou na ně zaměřeny. V této generaci taky přetrvává mnohem větší ostych vyhledat psychologickou či psychiatrickou pomoc. Někdy právě z důvodu vyššího věku bývá problém dostat seniorku nebo seniora do psychiatrické léčebny, přitom je však nadměrné pití u starých lidí relativně častý problém,“ vysvětluje Ilona Preslová.
Jak se s nadměrným pitím svých rodičů, a zejména matek, vyrovnávají děti? Jaké dopady má situace v rodině na jejich vztahy v dospívání a dospělosti? A mohou se i alkoholičky či narkomanky stát dobrými matkami? Dozvíte se v rozhovoru Barbory Vajsejtlové s terapeutkou Ilonou Preslovou na webu Heroine.cz.