Čtyři hodiny denně, pět dní v týdnu. Češtinu se mohou Ukrajinci učit intenzivně, když je k tomu politická vůle

Téměř čtyřicetiletá Světlana K. odjela z Ukrajiny před dvěma lety za sestrou. Jen pár dní předtím, než ruská vojska překročila hranice a tím začala válka. Byla jednou z těch šťastnějších, protože měla kam a za kým jít. Navíc neprchala ve spěchu jako jiní, jelikož pochází z Krasnohradu na východě země. „Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Mluvila jsem se sestrou, která v Česku už tři roky pracovala, jestli můžeme přijet a uvidíme, co se bude dít dál. Dorazili jsme k ní 20. února,” vzpomíná Světlana, která tehdy pracovala v kavárně. Rusko na zemi zaútočilo o čtyři dny později. 

Svůj příběh vypráví lámanou češtinou – domluví se, k pointě se dostane, ale gramaticky nebo výslovností to správně není. I se synem chodila na kurz češtiny, které nabízelo město, kde její sestra bydlí. Po roce ale výuka skončila. „Bylo to pro nás hlavně příjemné z hlediska začlenění do komunity, vyučovali nás místní. Nebyl to žádný velký vzdělávací program, ale příjemná cesta, jak se k jazyku i lidem dostat a navíc zapomenout aspoň na chvíli, co se doma děje,” popisuje Světlana K., která nyní dělá různé domácí práce na objednávku, jako je mytí oken či úklid.

Plošně by se měli cizinci ve školách testovat za zhruba dva měsíce

Čeština patří mezi skupinu jazyků, které není jednoduché se naučit. Chyby v ní po letech dělají i rodilí mluvčí, cizinci tápou především v časech, synonymech, homonymech či pravopisu. Právě český jazyk plánuje ministerstvo otestovat u žáků-cizinců, kdy cílí především na příchozí děti z Ukrajiny. Proč? Chce zjistit, jak na tom mladí Ukrajinci ve školách jsou, aby šla finanční a metodická podpora těm, kteří ji potřebují. Na jazykovou podporu Ukrajinců šlo podle ministerstva zatím z rozpočtu resortu přes 450 milionů korun. Zřejmě ale ne vždy byly utracené dobře, jak ukazují data České školní inspekce. 

Ta ve své poslední tematické zprávě uvádí, že jen dvě třetiny škol přistupovaly k adaptaci dětí z Ukrajiny systémově. „Například pedagogický pracovník zodpovědný za adaptaci nebyl určen na 20 procentech základních škol, na 25 procentech středních škol a 60 procentech mateřských škol s dětmi s odlišným mateřským jazykem,” vypočítávají inspektoři. Ve výsledku tak nebyl nikdo zodpovědný za to, jak se dětem ve škole daří. 

K tomu, aby se ukrajinské děti v češtině zlepšovaly, je proto podle inspektorů potřeba například ve školách stanovit pevná pravidla, jak jim situaci se začleněním do kolektivu usnadnit. Současně by mělo vedení školy určit někoho konkrétního, kdo všechno zkoordinuje, a neseparovat děti nejen z Ukrajiny, ale i odkudkoliv ze zahraničí od ostatních. „Samostatné skupiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem vytvářet jen pro jejich podporu. Z dlouhodobého hlediska by měly školy usilovat o plné zapojení všech žáků do výuky spolu s ostatními,” dodávají inspektoři. 

Testování jazykové vybavenosti dětí se podle ministerstva nyní připravuje a začít by mělo zhruba za dva měsíce. Výsledky má pak sledovat Česká školní inspekce.

Podpůrné programy se dál prodlužovat nebudou

Dlouhodobě se tématu Ukrajinců v Česku v souvislosti s válkou věnuje výzkumná organizace PAQ Research, která opakovaně ve výzkumu Hlas Ukrajinců zjišťuje data, mimo jiné i o tom, jak se děti učí česky. Výsledkem je, že se méně učí organizovaně ve škole. Z dětí ve věku od 6 do 14 let se v červnu loňského roku učilo ve škole češtinu pro cizince 66 procent, o půl roku později je to ve stejné věkové skupině jen 42 procent. Socioložka PAQ Research Kateřina Šafářová to vysvětluje tak, že nárok na bezplatnou jazykovou přípravu mají žáci s odlišným mateřským jazykem prvních dvanáct měsíců po příchodu do české školy: „Řada dětí je je ale v Česku už delší dobu. Z našeho pohledu by bylo prospěšné výuku češtiny ve školách poskytovat i po tomto období.”

Pokud se totiž ukrajinské děti neučí česky ve škole, má podle odhadů přes 30 procent z nich jen začátečnickou úroveň. Mírně pokročilých je necelých 45 procent dětí a středně pokročilá je zhruba čtvrtina. Na přesnější potvrzení odhadů jsou ale potřeba standardizované jazykové testy, čemuž by mohlo plošné testování ministerstva pomoci. Takové ověřování má podle Kateřiny Šafářové smysl, ale dá se dělat víc. 

„Optimální by bylo prodloužit nárok na výuku češtiny jako druhého jazyka u všech uprchlických ukrajinských dětí a ostatních cizinců do dosažení jazykové úrovně B2, tedy středně pokročilé. Dále také směřovat k povinné výuce češtiny jako druhého jazyka pro cizince. Povinnost by měla být zakotvena v rámcových vzdělávacích programech od mateřských po střední školy, s možností škol zajistit výuku v jiné škole či online,” míní socioložka s tím, že podobný systém by omezil možnost odmítání ze strany rodičů a žáků a vytvořil tlak na vytváření kapacit na výuku českého jazyka.

Výuka češtiny tedy probíhá, navíc za podpory neziskových organizací, jako je například META. Na systémové úrovni ale podle Šafářové dostatek podpůrných programů chybí. „Skončil dotační program adaptačních skupin pro nově příchozí děti, jehož cílem bylo podpořit jejich socializaci, rozvoj češtiny, duševní pohodu a připravit je na nástup do českých škol. Tyto skupiny využívaly nejen školy, ale i střediska volného času či knihovny. Nyní jsou k dispozici hlavně finance z ministerstva vnitra, kterých pravděpodobně není dost a nedostanou se ke všem potřebným,” naráží na nedostatek peněz socioložka PAQ Research Kateřina Šafářová. 

Rozpočet ministerstva školství je napjatý ze všech stran. Ruší se místa pro nepedagogy, jak to bude s garantovanými 130 procenty pro pedagogy také není jisté. A co se týká ukrajinských dětí v Česku, končit pro ně budou letos i další podpůrné programy. Jde například o ukrajinského asistenta pedagoga od mateřských po střední školy. Podle údajů ministerstva školství se z programu zaplatilo zhruba 700 plných úvazků na více než 500 školách. Podpora potrvá jen do srpna. 

Češtinu se učí ukrajinští středoškoláci v Praze 7

S výukou češtiny pro cizince tak přichází na řadu kurzy. Ať už soukromé, nebo z iniciativy měst a obcí. Jeden intenzivní jazykový kurz pořádá i Praha 7, je zaměřený na středoškoláky. A to především proto, aby se češtinu naučili co nejrychleji a mohli tak nejen bez jazykové bariéry studovat na střední škole, ale následně měli možnost pokračovat na vysokou. 

Intenzivní kurz začal v září a v prvním pololetí byla rychle naplněná kapacita pěti tříd pro 60 studentů. Hlásit se mohli zájemci z celé Prahy a v druhém pololetí přišlo celkem 160 přihlášek. Praha 7 chce proto podle radní pro školství Hany Šiškové v kurzech pokračovat i příští rok, a dokonce chce jejich kapacitu navýšit na 110 účastníků. „Chceme pomoci mladým lidem, kteří v současné době nemají šanci dostat se na střední či vysoké školy, více si osvojit jazyk, připravovat se na studium a neztrácet další měsíce bez perspektivy na zapojení do společnosti,“ vysvětluje Hana Šišková. 

Češtinu se v bezplatném kurzu učí mladí Ukrajinci intenzivně – celkem čtyři hodiny denně, pět dní v týdnu. Na závěr je čeká přezkoušení, jak jsou na tom pro případné složení certifikované jazykové zkoušky z češtiny. Radnice sedmé městské části na kurzy dostala i dvoumilionovou dotaci od hlavního města Prahy a organizace UNICEF. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.