Vykulený prvňáček, starostlivý rodič. Nejraději by ho doprovodil až do lavice, vyndal mu z tašky penál a naposledy ulízl patku. Školy ale většinou o rodiče potulující se po budově nestojí. Koneckonců, ukládá jim to i legislativa.
"Vedení naší školy vydalo zákaz vstupu rodičů do budovy. Pokud něco potřebujeme, musíme si domluvit schůzku, ale ráno do školy nikdo nesmí. Pokud to někdo poruší, učitelé ho okamžitě žádají, ať odejde, což je pro mě i dítě krajně nepříjemné," stěžuje si maminka prvňačky z Trutnova.
Špatná zpráva pro ni: škola je v právu.
Ministerstvo žádá bezpečnost
Až do roku 2015 platilo, že každá škola měla ve své pravomoci stanovit si režim vstupu rodičů do školy podle svého. Situace se změnila v únoru uvedeného roku, kdy ministerstvo školství v reakci na vražedný útok na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou vydalo vyhlášku, která mimo jiné stanovuje pravidla vstupu do škol a na pozemky škol. Její součástí je i tzv. Minimální standard bezpečnosti.
Ministerstvo ukládá školám zřídit pouze jeden vchod, který je kontrolován a dovnitř mohou jen lidé, kteří k tomu uvedou nějaký důvod.
Jeho význam je metodický, nikoli normativní (má povahu doporučení, nikoli závazného předpisu), ale mnoho škol se podle něj od té doby přísně řídí. Ukládá jim zřídit pouze jeden vchod, který je kontrolován a dovnitř mohou jen lidé, kteří k tomu uvedou nějaký důvod.
Psychika dítěte především
Hned v úvodu metodického doporučení však stojí věta, která poněkud mění dosavadní vyznění: Mimo tato opatření, která směřují především k zajištění fyzické bezpečnosti dětí, žáků a studentů, má škola na zřeteli rovněž psychické bezpečí žáků, a proto opatření k zajištění fyzické bezpečnosti ve škole nesmí snížit psychické bezpečí a komfort žáků.
Jinými slovy: Pokud by fakt, že nemůžete své dítě doprovodit, narušovalo jeho psychické bezpečí, škola by měla být ochotná učinit výjimku.
Je pochopitelné, že škola se snaží děti chránit. Zároveň lze chápat rodiče, kteří se chtějí ujistit, že jejich dítě dorazilo do správné třídy. Je to obtížná otázka a dá se říct, že asi neexistuje škola, která by v tomto nehledala křehkou rovnováhu mezi zajištěním bezpečnosti dětí a vstřícností k rodičům.
Vyřešila to recepce
Ředitelka základní školy v Mnichovicích Marcela Erbeková říká, že její škola si pomohla recepcí. „I v životě platí, že návštěvy by měly být ohlášené, takže je to tak i u nás - návštěvy se musí předem hlásit, musí projít recepcí a mít jasný důvod ke vstupu." K rodičům prvňáčků jsou v Měchenicích tolerantnější: "Prvních dejme tomu čtrnáct dní je necháme s dětmi chodit třeba až do třídy, později do šatny, a teprve když je jasné, že dítě se adaptovalo, slušně oznámíme rodičům, že už do školy nemusejí vstupovat.“
Pokud by fakt, že nemůžete své dítě doprovodit, narušovalo jeho psychické bezpečí, škola by měla být ochotná učinit výjimku.
Upozorňuje zároveň, že bezpečnost dětí není jediným důvodem, proč škola vstup rodičů omezuje. „Jde také o samostatnost dětí. U vchodu jsme pověsili ceduli s nápisem ´Děkujeme rodičům, že učí své děti zodpovědnosti a nechají je vstoupit do školy samotné´.“
Konstruktivní rada na závěr: Prostudujte školní řád vaší školy, jestli se zmiňuje o pravidlech vstupování rodičů do školy. Můžete se také pobavit s ostatními rodiči a pokud by vás bylo víc, kterým se přílíšná přísnost školy nelíbí, pokuste se o konstruktivní dialog s vedením. To znamená nejprve vyslechnout, jaké důvody je vedou k úplnému zákazu vstupu rodičů, neútočně sdělit svoje námitky a ideálně i nějaký návrh, jak věc řešit, hledat přijatelný kompromis.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.