přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

Prezidentský dotazník Adély Šípové. „Chybí hlas žen, jako jsem já.“

V projektu Prezidentky představujeme pětici žen, které bychom si uměli představit v prezidentské funkci. Některé z nich kandidaturu otevřeně zvažují, jiné naopak říkají, že jejich cesta prozatím vede jinudy. Přesto nám odpověděly na otázky spojené s prezidentským úřadem. Jakých hodnot si cení? Koho by si vzaly do týmu? Co je třeba změnit?

Foto: Anna Kovačič

PREZIDENTSKÝ DOTAZNÍK doplňuje velký rozhovor s Adélou Šípovou v tištěném speciálu Heroine Prezidentky


Jste hrdá na to, že jste Češka? Proč?

Jsem hrdá Češka. Miluji českou krajinu, ke které mám občas až esoterický vztah. Často cítím, jak se ztotožňuji s myšlenkami českých velikánů a velikánek minulosti. Zamýšlím se nad tím, jak jejich myšlenky a teze rezonují s mými postoji. Jako bych byla na konci řetězce historického dění na našich území. Moc ráda cestuji, ale v České republice se cítím prostě doma, tj. někde, kde se snadno vciťuji do atmosféry a pocitů lidí. Lépe to bohužel neumí popsat, je to velmi osobní.

Kterých vlastností si nejvíce vážíte?

Dobrosrdečnosti. Věřím, že Češi mají v sobě tu touhu být součástí společnosti, ve které lidé dobře pracují, jsou šikovní a vycházejí si vstříc. Když můžou, tak pomůžou. Někdy to tak na sociálních sítích nevypadá, ale Češi jsou podle mě prostě pracovití dobráci.

Adéla Šípová, advokátka a senátorka

Tři týdny po dosažení věku 40 let, který podmiňuje kandidaturu do Senátu, se v loňských volbách stala nejmladší českou senátorkou – poté, co v kladenském volebním obvodu porazila politické matadory Jiřího Dienstbiera a Petra Bendla. Vystudovala práva na UK a advokacii se věnuje od roku 2009. Spoluzaložila platformu Otevřená advokacie, se kterou bude letos v říjnu kandidovat do vedení České advokátní komory. V politice se soustředí na sociální otázky, zdůrazňuje nutnost posílení dostupnosti bydlení, koncepčního řešení dluhových pastí a strategickou péči o životní prostředí. S manželem vychovává pět dětí.

Které hodnoty jsou pro Vás zásadní?

Upřímnost k sobě a ostatním. Nikdy se mi nevyplatilo sebe sama nebo jiného oklamávat. Už moji rodiče mě to učili. Lhát stojí zbytečné úsilí. Nedává mi to smysl.

Co Vás inspiruje na kultuře našich sousedů?

Upřímně se nedomnívám, že by mezi námi byly nějaké zásadní rozdíly. Na Němcích se mi líbí jejich upřímná snaha vyrovnat se se svou minulostí. Pojmenovat ji přesně a bez vytáček. Jedině tak je totiž možné neopakovat chyby. V tom se můžeme hodně inspirovat. V Rakousku se velice dobře cítím ve Vídni, kterou považuji za liberální a inspirativní město. Slováci mě fascinují svou prezidentkou. A pokud jde o Poláky, ty považuji za velmi odvážný národ zejména v souvislosti s hnutím Solidarnošč. Ostatně i kvůli němu si můj táta přál, abych se jmenovala Vanda, což je v Polsku časté jméno. Obdivuji i zesnulého papeže Jana Pavla II. a jeho slavné „Nebojte se“.

Jaký Váš čin doposud nejvíce ovlivnil dění v České republice?

To je těžká otázka. Neskromně myslím, že by to mohla být i má odvaha jako neznámá matka kandidovat do Senátu vedle politických matadorů. Ostatně mnoho lidí si myslelo, že jsem se asi zbláznila. Nikdy se nepřestanu radovat z toho, jak se to povedlo.

Které společenské problémy považujete za nejpalčivější? Jaká pro ně vidíte řešení?

Nerovnosti a rozevírající se nůžky ve společnosti, a to podle mnoha kritérií. Nejen podle bohatství, ale i podle toho, kde lidé žijí. Mám strach pokaždé, kdy lidé mají dojem, že nikoho nezajímají. A tady si dovoluji zdůraznit, že lidé nemohou žít odtrženi od ostatních. Potřebujeme se navzájem, podobně jako se lidé potřebují v rámci rodiny. Řešením je, aby se politici a lidé v rozhodujících pozicích vrátili zpět mezi lidi a snažili se jí porozumět. Současně je potřeba, aby se každý, kdo má zájem, mohl do politiky zapojit. Vždyť to známe z dětských pohádek. Silnější mají pomáhat slabším, a nejen proto, že nikdy neví, kdy o svou sílu přijdou. Prostě je to základní zásada úspěšné společnosti. A vedle těchto aspektů je důležitá i péče o naši planetu. Nemáme právo ji zničit.

Heroine Prezidentky

Tištený speciál Heroine Prezidentky, věnovaný ženám v politice, ve veřejných funkcích a možná snad jednou i v nejvyšší funkci státní. Kdo by měl být první českou prezidentkou? Liší se ženský leadership od mužského? Jakým překážkám ženy v politice čelí?
Bradáčová, Kolínská, Němcová, Šípová, Nerudová. Pět rozhovorů s ženami, které na to mají. – Je čas na „ženský styl“ vedení – Feministická knihovnička – O závislosti na práci – Co nás učí Zuzana Čaputová – Vyplatí se kvóty?  
Více o speciálním vydání Heroine Prezidentky.

Kterým třem lidem byste ráda předala státní vyznamenání a proč?

Touto otázkou se zabývám intenzivně, protože jako senátorka můžu tyto osobnosti navrhovat. Předně by to byla Františka Plamínková, bojovnice za ženská práva a senátorka. Samozřejmě mě fascinuje i Božena Němcová jako vzdělaná a svobodomyslná žena, která má nezpochybnitelné zásluhy v české literatuře a byla ve své době naprostým zjevením. A také Vojtěch Dundr, senátor z mé obce, tedy z Doks, který byl odsouzen v procesu s Miladou Horákovou.

Prezidentské dotazníky

Velké rozhovory v tištěném speciálu Heroine Prezidentky provázejí dotazníky, v nichž se našich symbolických kandidátek ptáme na jejich hodnoty i na praktická rozhodnutí, jaká by v prezidentské funkci udělaly.

Prezidentský dotazník Lenky Bradáčové: „Tahle doba je naše.“

Prezidentský dotazník Danuše Nerudové. Oni nás nikdy nepochválí. No tak ať!

Jmenujte tři osobnosti, které byste ráda měla ve svém týmu poradců.

V současné době mám kolem sebe poradce a jsem za ně ráda. Kdybych si mohla vybrat, což nemůžu, rozhodně bych po svém boku měla Olgu Havlovou a Charlottu Garrigue Masaryk. Tyto dvě ženy se zasloužily o stát mnohem víc, než si myslíme. No a třetí osobou by byl někdo jako Pavel Tigrid.

Co by podle Vás přineslo větší zastoupení žen v politice?

Větší zastoupení je možné jen tehdy, kdy se ženy samy ozvou a muži jim umožní stejné podmínky jako sami sobě a své ženy a dcery povzbudí. Rozhodně pomáhají osobní příklady žen jako je Zuzana Čaputová. Každá další věrohodná žena, která se do politiky dostane, posouvá možnosti dalších žen. Ono je to vlastně jednoduché, jde o rozdělení rolí a opuštění neužitečných stereotypů. Muži musí začít dělat více to, co dosud dělaly hlavně ženy, aby se ony zase mohly realizovat i jinde. Řekne se to snadno, ale rozhodnutí je jen na nás. Stačí chtít.

STYLING: JAN POKORNÝ; MAKE-UP: ADRIANA BARTOŠOVÁ; VLASY: LINDA RENÉ ŽÁKOVÁ; PRODUKCE: LINDA MAJEROVÁ; DĚKUJEME ZALANDO.CZ ZA ZAPŮJČENÍ OBLEČENÍ. 

Popup se zavře za 8s