Většina dětí jsou Romové nebo Ukrajinci. Brněnská škola s nálepkou „problémové“ vede v průzkumech spokojenosti

Situace kolem sloučení dřív výběrové školy Merhautova s téměř výhradně romskou základní školou Vranovská byla před několika lety celkem napjatá, vzpomíná ředitelka Jana Foltýnová, která dříve vedla sousední segregovanou školu: „Byly to těžké roky. Na Merhautově nás nikdo moc nechtěl. Já jsem se přitom snažila o integraci romských žáků,” vzpomíná Foltýnová. Ne všichni byli ze změny nadšeni. Proti sloučení se postavila část pedagogického sboru a dala výpověď. Stejně tak se změnami nesouhlasili někteří neromští rodiče, kteří své děti přeřadili na školy, kde se s Romy setkávat v takové míře nebudou. A tak zatímco spádoví žáci z romské komunity docházeli na Merhautovu, rodiče neromských dětí své potomky zapisovali jinam. „Na obou budovách se nám tak začali kumulovat romští žáci. Naše škola se stala útočištěm pro děti znevýhodněné, se speciálními vzdělávacími potřebami, pro děti romské a nově i ukrajinské,” shrnuje ředitelka.

Mezi většinovou populací vládne názor, že romští žáci vyrušují, jsou hluční a o výuku se nezajímají, takže se rodiče z okolí školy často obávají, že pokud dají dítě na Merhautovu, méně se toho naučí a bude vyrůstat v horším prostředí. „Nemají rádi jakoukoliv jinakost,” myslí si Foltýnová a rovnou kontruje, že tomu tak v její škole rozhodně není. Bariéry podle ní panují především mezi dospělými. „Já se proto snažím rodiče motivovat, aby se k nám přišli podívat a přesvědčit se sami. Když přijdou, pak k nám své dítě většinou dají.” Její slova potvrzuje i Nela Mutňanská, matka jednoho z žáků. Sama není Romka, ale školu mají blízko. Před tím, než sem své dítě zapsala, se šla podívat na několik škol v okolí a Merhautova u ní zvítězila: „Působila přátelským a vstřícným dojmem. I když se může zvenčí zdát, že to je problémová škola, opak je pravdou. Personál tu naopak s dětmi s náročným chováním umí pracovat. Já ty obavy rodičů chápu, měla jsem taky strach. Dala jsem tomu šanci a dnes jsem moc ráda.”

Škola si zakládá na individuálním přístupu ke každému žákovi či žačce. Pestrý kolektiv by se bez toho ani vyučovat nedal. A tak tady učí matematiku metodou podle Hejného a do běžné výuky zapojují prvky vzdělávacího programu Začít spolu. Ve třídách jsou asistenti a asistentky pedagoga a na škole funguje rozsáhlé poradenské pracoviště, které se snaží pracovat se všemi, kteří jejich pomoc potřebují. Speciálně pro romské děti je důležitou postavou sociální pedagožka Leona Bikárová, která je sama Romka a dobře zná situaci v rodinách jednotlivých žáků a žaček. Zajímá vás, jestli je na hodinách v Merhautově skutečně hluk a jestli tu jsou schopni vzdělávat i nadané děti? Dozvíte se v reportáži Lukáše Houdka na webu Heroine.cz.