Co vše se dá odpustit a co je štěstí? Školy ukazují, jak se dá s žáky mluvit o hodnotách bez nudy a šedi

„Z toho jsem byla opravdu překvapená a nadšená,“ popisuje vyučující, která už čtyři roky žáky učí podle metody Hodnotového vzdělávání Cyril Mooney. „Kdyby se mě někdo zeptal v osmé třídě, určitě bych to neřekla,“ pokračuje Rudolfová. Právě o hodnotách se v rodinách, ale ani nikde jinde často nemluví. V kontextu stále se zhoršujícího duševního stavu mladých lidí nebo útoků, jako byl ten ze začátku září na základní škole v Domažlicích, při němž dívka z druhého stupně pobodala své spolužáky, se ukazuje, že mluvit s dětmi o pocitech, vztazích a životních hodnotách je minimálně stejně důležité, jako je naučit matematiku či přírodovědu.

„Učím také biologii a tělocvik a samozřejmě že je důležité, abychom se hýbali, ale dokud se k sobě samým a k sobě navzájem nebudeme chovat s respektem, nenaučíme se poděkovat nebo si říct o pomoc, společnost nebude fungovat dobře,“ je přesvědčená učitelka Rudolfová.

Dobrá škola se dá udělat všude

A právě proto využívá metody irské řádové sestry Cyril Mooney, které mají své kořeny v kalkatské škole Loreto Sealdah. Do Česka je přivezla filmařka Linda Jandejsková. Způsob, jak fungovaly indické školy pod vedením sestry Mooney, se jí líbil natolik, že ji pozvala do Česka, aby zde vyškolila lidi, kteří by její myšlenky mohli předávat dál. „V tom kurzu jsem byla i já. Tehdy jsem pracovala jako metodička jazykových testů ve společnosti Scio a setkání se sestrou Mooney mi změnilo život,“ vzpomíná Michaela Stoilova, dnes ředitelka organizace Hodnotové vzdělávání Cyril Mooney. Sestra Mooney byla katolička a vychází z křesťanských hodnot, její učení ale není náboženské.

Organizace působí na školách různého typu. Od malých vesnických přes velké sídlištní školy až po ty soukromé. Za deset let se jich do programu zapojilo zhruba sedmdesát. „Dobrá škola se dá udělat v jakýchkoli podmínkách,“ říká Stoilova. Nabízí učitelům úvodní zaškolení, sérii deseti učebnic vhodných pro základní i střední školu a také dlouhodobý kontakt, díky němuž jsou školy s garanty ve spojení a mohou žádat o pomoc v situacích, s nimiž si samy nevědí rady. Úvodní kurz pro učitele je seberozvojový, zaměřuje se na vnitřní revizi toho, jak vnímají svůj pedagogický úkol a své poslání. A stejně tak začínají i žáci – poznáváním sebe sama.

„Ve školách často vedeme s žáky ukázkové lekce pro jejich učitele. Nejednou se nám stává, že učitelé za námi po hodině přijdou a říkají, že některé děti nepoznávají. Například mlčenlivý žák se při tématu hodnotového vzdělávání rozmluvil. Takových momentů jsme zažili hodně a myslím, že soustavnější práce s hodnotami dětí může úplně změnit fungování třídy,“ míní Stoilova.