Škola, základ života. A taky traumat. Máme pro vás newsletter Heroine a čtvrteční dávku nezávislosti

Školní rok je za námi, a ať už se vás to týká, nebo ne, je to skvělá příležitost osvěžit si nějaká ta školní traumátka. Tak například: jezdili jste rádi na školu v přírodě? Já ne. Jedním z mnoha důvodů byla instituce „přepadové kontroly úklidu pokojů“, při níž vám vychovatelka zkušeně hrábla pod polštář, vytáhla obal od tyčinek a pronesla vítězoslavně: „Takže další bod dolů!“ Směs ponížení, studu za nepořádnictví a svíravého pocitu viny, že náš pokoj ten diplom zas nedostane…

No ty doby jsou naštěstí pryč. Už vám nikdo nevtrhne ráno do bytu, nezkontroluje, jestli máte prádlo srovnané do komínků, a nestrhne vám body za ponožky pod postelí. Tedy – pokud jste dost bohatí, dost bílí a málo… třeba z Karviné.

Městská policie Karviná se před pár dny pochlubila na Facebooku fotkami z „plošné akce“, tedy kontroly bytů v části města obývané převážně Romy, doprovodila je rozverně ironickým komentářem o tom, že objevila i „hezky uklizené byty“, ale „celkově žádná hitparáda“ a popřála všem „krásné, sluncem zalité úterý“. (Příspěvek po vlně kritiky „zpětně vyhodnotili jako matoucí“ a smazali ho.)

Pokud vás tahle znepokojivá ukázka systémového rasismu náhodou minula, přečtěte si víc třeba na serveru Romea.cz. Jestli si chce policie budovat pí ár na sítích, nemohla by prosím místo rozmazaných fotek přistižených sprejerů a mladistvých párů kouřících jointa zveřejňovat spíš statistiky o tom, jak se jí daří bránit oběti domácího nebo sexualizovaného násilí? Legislativně se totiž věci pomalu a kompromisně, ale přece hýbou, dokonce i ta ostudně dlouho odkládaná ratifikace Istanbulské úmluvy. No a kdyby nebylo kde brát, tak aspoň nějaká videa koťátek zachráněných z okapů?

Ale zpátky k té škole, zítra máme vysvědčení. Vzpomněla jsem si na pěkný článek, který nám k pololetí napsala psycholožka Pavla Koucká. Řeší v něm jemné nuance odměňování a pochval, vnitřní a vnější motivace. Jenomže je nemálo rodičů, kterým připadá úplně rozumné dětem za špatné známky prostě „pěkně postaru“ nařezat.

Nepředpokládám, že by to byl případ zrovna odběratelek a odběratelů heroinního newsletteru, doporučuju ale zamyslet se nad výsledky čerstvého průzkumu, který provedla Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Rozklikněte si přílohu „Grafy“ – ta normalizace násilí je celkem děsivá. Ale zároveň uvažujte nad vágní definicí „trestu“. Snad každý, kdo má dítě, někdy zažil situaci, kdy mu fyzicky způsobil „určitý stupeň nepohodlí“, ne? Budu ráda, když nám o svých zkušenostech napíšete, protože tématu se chceme dál věnovat. Tipy na bezbolestné zvládnutí jakéhokoli vysvědčení každopádně nabízí Centrum Locika.