Jak vybrat dobrou školu pro prvňáčka? Podle ředitele a webových stránek

Jak vybrat kvalitní školu? Co je hlavním kritériem?

Nesmírně důležitou osobou je určitě ředitel nebo ředitelka. Je to kapitán, který určuje směr plavby a motivuje veškeré své podřízené. 

Měli by rodiče usilovat o setkání s ředitelem nebo ředitelkou?

Na jednu stranu, kdyby měl ředitel mluvit s každým rodičem, který chce dítě do školy zapsat, tak nedělá nic jiného. Na stranu druhou znám školy, které to mají ve svém programu – že se s rodiči chtějí potkat, chtějí vysvětlit, v čem jsou jiné, aby se rodiče dostatečně dopředu rozmysleli, jestli jdou do správných dveří. Aby to nebylo trápení na obou stranách. Já osobně, pokud bych si dnes vybíral školu pro své dítě, tak bych opravdu usiloval o to s ředitelem mluvit. Velmi citlivě bych sledoval nejen to, jak mi představí vizi, ale jak bude ochotný naslouchat mým dotazům. Jestli to bude buldozer, který mi svou představu naservírujte: „Takhle to je a buď to berte, nebo nechte být.“ A nebo jestli se bude snažit mít v rodiči partnera. Protože když bude mít partnera v rodiči, je velký předpoklad že jako partnera bude brát i dítě. A dá se čekat, že ke stejnému přístupu vede i své spolupracovníky.

Osoba ředitele ale na základní škole, obzvlášť na prvním stupni, asi není úplně všechno…

Určitě ne. Celý první stupeň je mnohem víc než o řediteli nebo ředitelce o tom konkrétním učiteli nebo učitelce – o mikrosvětě, kam chodí moje dítě. Když jsme u výběru školy, měl bych si spíš vybírat školu pro své dítě. Což je v podstatě daleko těžší, než vybírat školu podle ředitele.

Proč?

Když si školu vybíráte ještě před zápisem, je vám málokterý ředitel schopen garantovat, jaký učitel bude mít první třídy. Učitel je samozřejmě důležitý, protože prvních pět let je dítě opravdu v jeho mikrosvětě.

Když už dají rodiče své dítě do první třídy a zjistí, že to byla chyba, je pak možné toho žáka dostat na jinou školu? Nebo se první příležitost nabízí až v páté třídě při odchodu na víceletá gymnázia?

Z hlediska legislativy je to tak, že mohu přestupovat prakticky kdykoliv. O přestoupení rozhoduje ředitel školy, na kterou dítě nastupuje. Klíčové tedy je, jestli dítě nějaká škola vezme. Ale já bych to velmi nedoporučoval. Dítě si buduje nějaký ekosystém vztahů. A pokud ho budu velmi často přesazovat, tak mu kořenový systém budu velmi oslabovat, budu mu způsobovat traumata. Je potřeba lidskou dušičku dost chránit. Pokud cítím, že nejsem s něčím spokojený, měl bych komunikovat v klidu a mírutvorně s danou učitelkou. Pokud to nezabere, tak s její nadřízenou, to často bývá nějaká vedoucí učitelka prvního stupně. Pokud to nezabere, tak s ředitelem školy, pokud ani to ne, tak s Českou školní inspekcí. A až po těchto pokusech bych přesazoval. Ale nevynechával bych jednotlivé stupně a šel bych do toho opravdu až ve chvíli, kdy si s klidným svědomím můžu říct, že jsem vyčerpal všechny možnosti. 

Víc uslyšíte v EDUcastu. Třeba i to, proč je na webu školy dobré hledat její vizi a proč se při rozhodování vyplatí otevřít i inspekční zprávy České školní inspekce.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.