Seriál Ochránce je věrný obraz událostí, které se ve školách staly, potvrzuje školský ombudsman

„Když jsem nastoupil, tak paní ministryně chtěla, abych se hlavně věnoval šikaně,” vzpomíná Slávek Hrzal na svůj začátek ve funkci v roce 2016, kdy byla ministryní školství Kateřina Valachová. „V té době to byl populární podnět. Opravdu jsem dostával hodně stížností na toto téma– mým úkolem bylo většinou zjistit, jestli vůbec o šikanu jde,“ dodává. Se školským ombudsmanem si v EDUcastu povídala moderátorka Veronika Sedláčková. 

Nakolik můžete ze své pozice skutečně zasahovat do dění ve školách nebo v rodinách, kde se šikana odehrává?

Já mohu spíš doporučovat. Když třeba doporučím, aby rodiče dali své dítě na jinou školu, tak mě můžou a nemusí poslechnout. Je to jejich věc, je to jejich dítě, oni se musí rozhodnout. Často se ale stane, že jim třeba něco doporučím, ale pro ně to není dobré řešení a rozhodnou se jinak. To se stalo třeba u jednoho případu právě v souvislosti se šikanou. Doporučil jsem rodině nějakou cestu, oni neposlechli a po dvou třech letech dali dítě na jinou školu, což zrovna v tomto případě nebylo dobré řešení, protože ze školy by měl odejít agresor. Ale pokud to dítě samo nechce a nechtějí ani jeho rodiče, tak ho ze základní školy nikdo nemůže jen tak vyhodit.

A je to častý jev, že rodiče dítěte, které je agresivní, nechtějí ze školy odejít a odmítají spolupracovat? A pak se k situaci musejí spíš aktivně postavit rodiče šikanovaného dítěte? 

Je to obvyklý jev. Rodiče dítěte, které ostatní šikanuje, většinou rodičům obětí nevěří. Takže to často končí tak, že agresor na škole zůstává a odchází oběť.

Seriál Ochránce startoval případem šikanované učitelky, která trpěla tím, co jí dělali žáci. Stává se to často? 

Poměrně ano. Tento konkrétní případ (scenáristé vycházeli z případu týrané učitelky na pražské Střední průmyslové škole Na Třebešíně) jsem zrovna neřešil, protože jsem do funkce přišel právě na základě tohoto případu. Asi rok poté jsem řešil téměř stejný případ šikanovaného učitele na jedné střední škole. On to nejprve řešil s třídním učitelem, s ředitelem, ale prostě nic nepomohlo. Všichni to zlehčovali, že to není šikana. Pak se ozval mně, což byl správný postup. 

Je podle vás seriál Ochránce věrný obraz toho, co zažíváte vy jako školský ombudsman?

Není to věrný obraz školství, je to věrný obraz několika událostí, které se bohužel staly. A jak říkají autoři seriálu, zase se asi stanou. Protože řešení zatím neexistuje. Ale není to obraz toho, že by bylo školství tak špatné – tedy alespoň podle toho, co jsem v dosavadních dílech seriálu viděl. 

Počítáte s tím, že se po odvysílání seriálu zvýší počet podnětů, které vám chodí? Protože si třeba lidé řeknou: máme tady školského ombudsmana, můžeme se na něj obracet...

Počítám s tím. A pokud se na mě obrátí, vždycky se jim budu snažit pomoct.

Slávek Hrzal je bývalý rozhlasový moderátor a zakladatel Dětské tiskové agentury. Téměř před 30 lety založil soutěž Zlatý Ámos, která je anketou o nejoblíbenějšího učitele. Do funkce školského ombudsmana nastoupil na podzim 2016, na tomto postu tehdy vystřídal exministra školství Eduarda Zemana. Celý rozhovor se školským ombudsmanem Slávkem Hrzalem si můžete poslechnout na EDUcastu. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.