Každé páté české dítě tak špatně chápe psaný text, že mu to zkomplikuje životní uplatnění. A další zajímavosti z mezinárodního srovnání

1. Pětina patnáctiletých má tak alarmující úroveň čtenářské gramotnosti, že jim to bude komplikovat další uplatnění 

Každé páté české dítě dosáhlo ve schopnosti číst a vnímat texty úrovně 1 z 6, přičemž za nutný základ se považuje úroveň 2. Bez ní budou mít celý život problém sehnat si zaměstnání, pochopit souvislosti, nebo se nenechat vlákat do dluhové pasti.

Na učilištích bez maturity je takových žáků skoro polovina a jejich podíl roste. Jenže učiliště za to nemohou – testují se patnáctiletí, tedy ti, kdo do učení teprve nastoupili. Přicházejí sem ze základních škol, kde je takových žáků zhruba třetina.

2. Ještě více se rozevřely nůžky mezi nejlepšími a nejhoršími

Oproti výsledkům PISA 2015 máme víc žáků v nejlepších skupinách 5 a 6. Dobrá zpráva? Ne zas tolik. Za vyšším průměrným skóre stojí lepší výsledky malé skupiny těch nejlepších. Neboli: nezlepšuje se celek, ale pouze elita.

V tom se Česká republika zásadně liší od těch evropských zemí, které si v aktuálním šetření PISA vedly nejlépe, tedy Estonska, Finska nebo Irska. Tyto země jsou vpředu v celkových výsledcích a patnáctiletí Finové a Estonci dosahovali v testech PISA vyrovnaných výkonů – počet těch, kteří svým výkonem spadli do nejnižší z šesti úrovní čtenářské gramotnosti, je minimální.

Do očí bijí i rozdíly mezi českými regiony. Podle šéfa České školní inspekce odpovídá rozdíl mezi Prahou jako nejlepším regionem a Ústeckým krajem, který je na chvostu, dvěma letům školní docházky. O stavu českého vzdělávacího systému to neříká vůbec nic dobrého. Výsledky žáka u nás příliš závisí na jeho socio-ekonomickém zázemí. Úkolem školy je přitom tyto rozdíly dorovnávat. Děti s nejhorším zázemím jsou ve čtení o 105 bodů horší než žáci vzdělanějších a bohatších rodičů. Tento rozdíl je výrazně větší než průměrný rozdíl mezi těmito dvěma skupinami v zemích OECD (89 bodů). V cyklu PISA 2009 činil v České republice rozdíl ve výsledcích související se socioekonomickým statusem 85 bodů (a 87 bodů v průměru v zemích OECD).

„V České republice jsou regionální rozdíly mezi výsledky žáků tak obrovské, jako by jednotlivé kraje ležely na jiných kontinentech,“ napsal k tomu odborník na vzdělávání Tomáš Feřtek. Česká republika dosáhla v průměru 490 bodů, ale výsledky Prahy (502 bodů) odpovídají Dánsku nebo Austrálii, zatímco výsledky Ústeckého kraje (439) jsou někde mezi Maltou a Rumunskem. Přes 60 bodů, to je opravdu dramatický rozdíl a neustále se zvyšuje – od měření v roce 2009 už o 17 bodů. Pro srovnání: na konci žebříčku je Bulharsko či Mexiko se 420 body.

Dobrá zpráva: Během představování výsledků PISA se ministr školství Plaga nechal slyšet, že změny, představené nedávno ve Strategii 2030, se budou primárně zavádět právě v krajích, které to nejvíc potřebují, tedy v Ústeckém a Karlovarském.

3. Narodilo se druhé Finsko

V posledních letech v testech PISA excelovalo Finsko. Letos čtenářskou gramotnost „vyhrálo“ Estonsko. „Estonsko je země, která se nebála provést reformy,“ řekl při zveřejnění výsledků ministr školství Robert Plaga. Jednou z těchto reforem byla i redukce objemu učiva, což je i jednou z priorit Strategie 2030+, na které nyní jeho rezort pracuje. Případ Estonska lze vidět jako důkaz, že chystaný dokument jde správným směrem.

4. Dobrý poměr kvalita-výkon

„Česká republika dosáhla ve srovnání se zeměmi OECD lepšího výsledku, než jaký by odpovídal vynaloženým výdajům na vzdělávání,“ konstatuje ve svém komentáři Česká školní inspekce. Jednoduše řečeno: Na to, jak málo peněz resort školství dostává, si vede ještě dobře.

„Česká republika je automobil s nejnižší spotřebou. Dosahujeme relativně solidního dojezdu auta za minimální cenu investovanou do paliva. Zároveň se tím odsuzujeme do role toho, kdo nikdy nedojede nejdál, vždycky to budeme šudlat na průměr. Bez větší finanční podpory školám se to nikdy nezlepší,“ řekl k tomu programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

5. 5. Chlapci v čtenářské gramotnosti výrazně zaostávají za dívkami

Zatímco v matematické a přírodovědné gramotnosti jsou výsledky českých chlapců a dívek srovnatelné, v oblasti čtení a chápaní textu se liší o 33 bodů. Polehčující okolnost: je tomu tak ve všech sledovaných zemích – v průměru OECD jsou dívky lepší o 30 bodů. A dobrá zpráva: v Česku došlo ke zlepšení od roku 2009, kdy chlapci zaostávali dokonce o 48 bodů. V posledních letech přibývá takzvaných čtenářských škol, které právě na rozvoj této klíčové dovednosti dbají, a zdá se, že to nese své ovoce. Do budoucna by se školy měly zaměřit ještě více na chlapce. „Je třeba podporovat zájem o čtení všemi možnými prostředky právě u chlapců. Lze využít například populárně-naučné texty nebo dobrodružnou literaturu, které jsou chlapcům bližší než krásná literatura,“ doporučuje ve zprávě k PISA Česká školní inspekce.

A ještě na okraj genderového tématu: i v nejhorší výsledkové úrovni číslo 1, o níž byla řeč na začátku, je 26 procent chlapců a 15 procent dívek.

5. 5. 5. Je důležité, jak se děti ve škole cítí

Téměř třetina českých žáků v dotazníkové části uvedla, že je „nejméně několikrát do měsíce vystavena nevhodnému chování ze strany spolužáků“ (průměr OECD je jen 23 procent), 19 procent dětí se cítí ve škole osaměle (průměr OECD je 16 procent).

Asi 55 % žáků (průměr OECD je 74 %) souhlasilo nebo rozhodně souhlasilo s tím, že na jejich učiteli bylo vidět, že má z výuky radost. Ve většině zemí včetně České republiky dosáhli žáci vyššího skóre ve čtenářské gramotnosti, když vnímali nadšení svého učitele.

Resumé: Školní klima a přístup učitele jsou důležitější faktory, než si mnohdy myslíme.

A co by to ještě chtělo posílit? Takzvané „růstové nastavení mysli“ - s tvrzením Tvoje inteligence je něco, co na sobě nemůžeš příliš změnit, souhlasí v průměru OECD 52 procent dětí, v Česku si nevěří o dost víc dětí - 62 %.

Co je to PISA

5. • mezinárodní hodnocení žáků ve všech 36 zemích OECD
   • testuje se jednou za tři roky
   • české výsledky pocházejí z 333 škol ve 14 krajích
   • testují se náhodně vybrané děti narozené v roce 2002 – spektrum škol tedy zahrnuje jak základní školy, tak všechny typy středních škol
   • pokaždé se šetření zaměřuje více na jednu z dovedností, tentokrát je to čtenářská gramotnost
   • ČR se poprvé zúčastnila v roce 2000 – tehdy jsme měli zatím nejlepší výsledky. Mezi lety 2000 a 2009 nastal pokles, pak stagnace a teď mírný vzestup.
   • dvě hodiny trvající testy vyplňují žáci na počítači a jsou takzvaně adaptivní – když žák odpovídá hodně dobře, dostává těžší otázky
   • na závěr testu vyplňují žáci ještě dotazníkové otázky, týkající se jich samotných, jejich postojů, předpokladů a přesvědčení, o jejich domově i školních zkušenostech

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.