Komunismus ve finské školní jídelně

Kromě výhody ekonomické si Finové školní oběd spojují ještě s dalšími hodnotami, jako je sounáležitost či osvobození, uvádí na svém blogu KULTTURRICULTUR Sherri Fischerová z Baltimoru, učitelka vizuálních umění, která se ve Finsku zajímá o školní kulturu.

Děti z nefunkčních rodin dostávají s jídlem zároveň i ujištění, že o ně někdo dbá. Z práce vystresovaní rodiče mohou úplně vypustit z hlavy nejdůležitější denní pokrm pro své potomky, bude zajištěn i bez nich. Jídelny jsou přívětivá místa, na stolcích jsou často květiny, jí se normálními příbory, pije se ze skla, žádné plasty jako v USA. Děti si jídlo sami nabírají podle vzorového talíře, zbytků je málo, třídí se organický odpad. Z toho všeho je americká učitelka nadšená.

Co sis nabral, to si sněz

Něco ale přece jen Sherri Fischerovou zarazilo: po jídle děti přicházejí k učitelům, aby jim ukázaly, kolik toho snědly. Pokud je zbytků na talíři moc, učitelé je vracejí to dojíst. „Jaká krutost,“ myslí si, dokud jí učitelé nevysvětlí, že je to proto, aby se děti naučily odhadnout, kolik toho snědí, a neplýtvat – jídlem a prací kuchaře.

„Jídlo není moc pestré, ale i tak jsou obědy zdarma pro nás velmi důležité, možná nám pomáhají upevňovat myšlenku rovnosti,“ cituje blog žačku jménem Elli. Jeden příklad za všechny velebící školní obědy, a jiné názory Sherri Fischer nezaznamenala. Asi se nesetkala se středoškolským učitelem Anttim, který se z vrozené finské plachosti nechce nechat blíže identifikovat. Ten se na školní obědy dívá střízlivě. „Jídlo je často z polotovarů a dováží se do školy z centrální kuchyně, nic extra, ale většinou to ujde. Oběd je pro mě zdroj energie, o chuť mi zase tak moc nejde,“ říká Antti. „Jako dítě jsem bral obědy zdarma jako samozřejmost, ocenil jsem je až jako dospělý, když jsem se dozvěděl, že to jinde nemají.“

A ještě dodává vzpomínku, která se mu silně vryla do chuťové paměti. „Nutili mě jíst sýr, který jsem nesnášel. Dodnes ho nejím.“

Jíst se to dá

Typický finský školní oběd je na fotkách prezentován v podobě masových kuliček přelitých bílou omáčkou a la IKEA, k tomu pečená brambora. Kromě toho vždy knackebrot namazaný margarínem a mléko. Ano, margarín a mléko. V menu školy, kde učí Antti, se jídla dost často opakují.  Nejoblíbenější jsou zapékané pokrmy: brambory s mletým masem nebo sójou, brambory se šunkou nebo se zeleninou. Často je na jídelníčku ovesná kaše, zelný salát, nebo salát z kapusty. Ucházející jídlo, ze kterého se vám ale hlava nezatočí. Zkrátka jídlo zdarma.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.