Ruka je nástrojem ducha: Čím víc dítko počítá na prstech, tím lépe. Výzkumy potvrdily, co je nabíledni
Počítáním na prstech malé dítě začíná, ale jen trochu povyroste, nastoupí na něj rodiče i učitel a snaží se ho od prstové matematiky odradit ze strachu, že jinak počtářsky zakrní. Tak to bývávalo, ale tímto přesvědčením otřásají nové poznatky v neurovědě. Zřejmě je pravdou pravý opak. Což ostatně lidstvo vždy vědělo, než začalo žít pouze v hlavě.
Paní učitelka nechce, aby syn počítal na prstech. Co s tím? Tohle dotazování se na rodičovských fórech objevuje pořád celkem často, i když asi již méně než dřív. Celé generace rodičů a učitelů se totiž bály, aby děti u prstové matematiky nezůstaly příliš dlouho, déle, než je nezbytně nutné. Argumentem bylo, že je to může zbrzdit v rozvoji abstraktního matematického myšlení. Navíc se podle toho vždy měřila vyspělost dítěte. Stále počítá na prstech? Bude asi opožděné… A opožděné dítě, to je noční můra leckterého rodiče.
Školní i výchovná praxe se ale postupně proměnily a to i pod vlivem nových poznatků vývojové psychologie a neurovědy. Velmi jednoduše řečeno, různé výzkumy poslední doby ukazují, že poznávání a učení není pouze záležitostí hlavy. Další částí těla mají v tomto procesu taky svou roli, a ruce jednu z nejdůležitějších. Abstraktní myšlení se u dětí rozvíjí později, než se dříve předpokládalo, a má svůj důležitý předpoklad v myšlení obrazném založeném na vjemech.
Jana Udatná, ředitelka ZŠ a MŠ Montessori Slaný: Abstraktní myšlení se u dětí začíná rozvíjet až kolem 9.roku a počítání pouze s tužkou a papírem vyžaduje abstraktní myšlení. Proto v montessori děti pracují s trojrozměrnými pomůckami, díky kterým si počty lépe představí. A tím pádem na to méně potřebují prsty. Když dítko přesto počítá na prstech, samozřejmě mu to nezakazujeme. Marie Montessori říkala, že ruka je nástrojem ducha, což vyjadřuje její přesvědčení, že motorika těla podporuje myšlení. Proto ji v našich školách věnujeme pozornost.
Pár let stará studie dvou britských vědců Tima Jaye a Julie Betenson analyzovala chování 137 dětí ve věku šest až osm let. Děti byly rozděleny do skupin. Jedna z nich se učila matematiku obvyklým způsobem, který nezahrnoval hravé úkoly ani počítání na prstech, další skupina kromě běžného výkladu dostala k dispozici hry a třetí skupina mohla kromě běžných postupů a her používat i vlastní prsty. Skupina, která měla kromě běžného výkladu k dispozici prsty i hry, dosáhla nejlepších výsledků.
Jana Kopecká, ZŠ Praha - Kunratice: Počítání na prstech je přímo součástí Hejného metody, kterou matematiku učíme. Ostatně, je to dětem přirozené, prstíky mají vždy takříkajíc „při ruce“ a jsou mimochodem vynalézavé i v tom, jak si pomocí prstů vizualizovat i třeba násobilku.
Podle zjištění některých dalších badatelů mentální obrazy prstů znázorňujících počty pomáhají lidem rozvinout matematické uvažování a podle schopnosti počítat dobře na prstech se dá předpovídat, zda dítěti půjde i „abstraktní“ matematika. Zdá se, že dosud neprobádanou roli v tom hraje i samotné vědomí si vlastních prstů. Neboli děti, které nejsou odtržené od vlastního těla a vnímají dobře jeho části, v první řadě ruce a prsty, mají lepší matematické a obecněji kognitivní schopnosti.
Andrea Tláskalová, ZŠ J.V. Sládka Zbiroh: Já sama ještě leccos počítám na prstech a žáky taky povzbuzuju, ať si prsty klidně pomáhají, i v páté třídě, při odečítání nebo dělení vícemístnými čísly se hodí zapojit prsty na zapamatování zbytku. Je fakt, že jsem už měla ve třídě děti, co přišly z jiné školy, kde jim to paní učitelka zakazovala, nebo i rodič. Ty si seděly na rukou, ale to poznáte, že tam tajně počítají na prstech, podle takových jemných záškubů.
Alternativní pedagogické směry jako montessori a waldorfská škola význam práce s tělem pro rozvoj kognitivních funkcí zdůrazňují. Ve waldorfských školách je velký podíl ručních prací a důraz na rozvoj motoriky. A Maria Montessori je známá svým výrokem, že ruka je nástrojem ducha. I v běžných školách ale velmi rychle odchází ze scény pojetí učení, při kterém děti používají jen hlavu. Má to své přesně popsané důvody i empirické důkazy a nyní i důkazy vědecké. Umět vládnout rukama rozhodně není druhořadé umění.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
