Náročnost maturity by se neměla zvyšovat, už tak máme neúspěšných dost, shodli se odborníci u kulatého stolu

Jestli nechat studenty maturovat z matematiky povinně, tak ne v podobě, kterou má zkouška dnes, zaznívalo od panelistů převážně z řad ředitelů škol. „Nesouhlasím s tím, aby byla matematika povinná – leda v té minimalistické podobě, v současné ne, protože polovina maturantů to neudělá,“ řekl ředitel Gymnázia Teplice Zdeněk Bergman.

„Já bych byla i pro matematiku, ale ne v této podobě,“ přidala se ředitelka Gymnázia Hořice Šárka Šandová. „Spíš si říkám, proč neověřovat i historickou gramotnost, nebo občanskou.“

Ředitel chomutovské střední odborné školy Jan Mareš upozornil na úskalí, které by měla povinná maturita z matematiky pro odborné školy. „Pokud se zavedou tři povinné předměty, odborné školy budou v nevýhodě – spolu s odbornou školní částí maturity už budeme přetížení.“

V souvislosti s debatou o povinné maturitě z matematiky někdy zaznívají hlasy, co kdyby i výběr maturity z českého jazyka byl na svobodné volbě studenta. Proti tomu se u kulatého stolu důrazně ohradil Petr Bannert, ředitel odboru středního a vyššího odborného vzdělávání a institucionální výchovy Ministerstva školství. „Každý maturant by měl mít vztah k mateřštině, ke kultuře, k české zemi. Cizí jazyk je také důležitý, jsme v globalizovaném světě,“ uvedl.

I Jan Mareš by zachoval český jazyk povinně. „Ani u technických oborů přece nechceme, aby středoškolák dělal hrubky. A dále bych ponechal volbu mezi matematikou a cizím jazykem.“

Testujme jen minimum

Diskutovalo se i o variantě, že by byla povinná maturita z matematiky jen na gymnáziích. „Naši gymnazisti by to zvládli, ale deváťáky by to odradilo,“ míní Zdeněk Bergman. „Vedlo by to k tomu, že by radši šli na střední odborné školy, ale to nechceme. Čím víc dětí absolvuje všeobecné vzdělávání, tím líp.“

Řada poslanců, kteří o podobě státní zkoušky rozhodují, by u jednotné části maturit ráda zvýšila laťku a udělala z ní síto prověřující zájemce o vysoké školy. Účastníci kulatého stolu s nimi nesouhlasí a naopak soudí, že má-li mít maturita jednotnou část, musí testovat jen to, co je společné školním vzdělávacím plánům gymnázií i odborných škol. „Kardinální problém je, že vzdělávací programy těchto škol se velmi liší. Je v podstatě nemožné nastavit testy tak, aby nebyly pro gymnázia příliš jednoduché a pro odborné školy obtížně splnitelné,“ řekla k tomu Helena Úlovcová, vedoucí oddělení vzdělávání Hospodářské komory ČR.

Odborníci navrhují vzdát marné hledání ideálního průniku a ověřovat u maturity jen nepodkročitelné minimum znalostí a dovedností, které by měl mít každý středoškolák. Větší váhu by podle panelistů měla mít profilová část maturity, kterou si může každá škola zařídit podle svého zaměření. Právě ta by měla být hlavním kompasem pro zaměstnavatele při hledání zaměstnanců. „Ať je společná část ještě menší a v profilové části, kterou si dělá každá škola podle svého, ať jsme ještě svobodnější,“ shrnul to Zdeněk Bergman z teplického gymnázia.

Shoda mezi panelisty panovala i na tom, že by maturita neměla plnit funkci vstupenky na vysokou školu. „Maturita slouží státu k tomu, aby mohl zhodnotit, jak dopadla jeho investice do vzdělávání a jestli je potřeba přijmout nějaká opatření. Maturitu jako podmínku studia na vysoké škole bych klidně ze zákona vypustil. Ať si vysokou školu studuje, kdo chce,“ míní Zdeněk Bergman.

Jeho kolega Jan Mareš z chomutovské SOŠ upozornil na to, že maturita není jen vstupenkou na vysokou školu, ale v mnoha případech i do zaměstnání. „Hasičem se bez maturity nestanete, a když se podíváte na veřejný sektor, systém je nastavený tak, že maturitu potřebujete.“ Čím náročnější bude, tím horší možnosti uplatnění pro mnoho lidí.

Kompetence místo znalostí, a víc praktických věcí

Řeč byla u kulatého stolu i o tom, že maturita by měla obsahovat víc aplikovaných úloh, praktického jazyka a krom znalostí by měla testovat také kompetence. „Jako češtinářka mám výhrady ke slohovým pracím a zdá se mi, že v didaktických testech jsou zbytečně dlouhé texty, maturantem už bych být nechtěla,“ uvedla ředitelka Hořického gymnázia Šárka Šandová. Současná forma maturity je podle ní zastaralá. „Dávalo by smysl, aby studenti mohli u maturity například využívat internetové zdroje. Strategie vzdělávání 2030 už pamatuje i na životní kompetence, například schopnost spolupráce – ta se u maturity neověřuje vůbec, přitom je tak důležitá pro život.“

„Měli bychom průběžně sledovat zadání, beru to jako kontinuální vývoj a zlepšování,“ řekl k tomu Petr Bannert z Ministerstva školství. Jan Mareš by byl pro zavedení ústních obhajob v odborné části. „Studenti neumí hovořit, neumí popsat, nemají vyjadřovací schopnosti.“

Znovu došlo i na evergreen: společnost Cermat, která maturitní testy vytváří, testuje vědomosti, a tím vytváří vlastní osnovy toho, co se ve školách učí. Konkrétní příklad dala Šárka Šandová z Gymnázia Hořice: „Nikde v rámcovém vzdělávacím programu není napsáno, kterým autorům se máme věnovat v literatuře. Mělo by to být na každém učiteli. Jenže nám ty autory vybírá CERMAT tím, co dává do testů.“

Co s neúspěšnými?

Helena Úlovcová z Hospodářské komory ČR mluvila o tom, že situace, kdy jednotná část maturity je pro studenty příliš náročná a úspěch u profilové části maturity se nezohledňuje, není komfortní pro zaměstnavatele. „Tváříme se, jako by příprava pro profesi nebyla přípravou pro život. Přitom nejsme jako společnost připraveni na zvyšující se podíl neúspěšných maturantů, kteří v tomto legislativním rámci nemají víc než základní vzdělání.“ Například ze studentů středních odborných učilišť zůstane bez maturity každý desátý.

Jak počet neúspěšných snížit? Znovu se zamýšlet nad tím, co by mělo být součástí toho nepodkročitelného minima, s nímž mají ze škol odcházet všichni absolventi maturitních oborů, a také jak dosáhnout toho, aby s ním skutečně ze škol odcházeli. Zavést třetí povinný předmět před tím, než tato diskuse a změna proběhne, je podle odborníků hazard s budoucností mladých lidí.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.