Máme za úkol ocenit originalitu. Tabulky se uplatňují jen na pravopis, říká hodnotitelka maturitních slohovek

Na centrálním hodnocení maturitních slohových prací bývá kritizováno, že se hodnotí „podle tabulek“. Vážně používáte nějaké tabulky?

Pokud se snažíme o opravdu objektivní a spravedlivé hodnocení různými hodnotiteli z různých typů škol, je nezbytně nutné, abychom si stanovili určitá pravidla, podle kterých budeme všichni postupovat. Existuje veřejně dostupná hodnotící tabulka (str. 9), podle které postupujeme.

Ovšem jediná věc, která je skutečně „tabulkovatelná“, je počet pravopisných chyb. V ostatních kritériích nám hodnotící tabulka slouží spíš jako podpůrný materiál a standardizované výroky následně obdrží žák s celkovým hodnocením.

Na školeních - kterých nebylo málo - jsme procházeli velké množství textů, které spadaly do všech hodnotících pásem. Určitým způsobem jsme se tak všichni naladili na úroveň, která je od maturantů v daných oblastech očekávána.

Rozhodně to tedy není tak, že žák se ve svém textu dopustí tří odchylek od pravidelné větné stavby nebo zaujme na věc jiný úhel pohledu a podle tabulek určíme, že mu ubereme tři body. To určitě ne, každému to někdy ujede. Pokud jsou v textu i nějaké povedené obraty, samozřejmě na to bereme zřetel.

Můžete nám tedy popsat ten proces – přečtete slohovku, a co dál? Čeho si všímáte?

Každý hodnotíme asi trochu jinak, můžu vám říct, jak na to jdu já. První věc, kterou každý hodnotitel musí udělat, je zkontrolovat počet slov. Zkušený hodnotitel mrkne a vidí. Pokud se mu však něco nezdá, vypočítá průměr počtu slov na 10 řádků textu. A pokud to pořád nevypadá na splnění hranice, počítá slovo od slova. Pokud práce nesplňuje limit, automaticky se nehodnotí.

Přichází první čtení, ve kterém vnímám především obsah, poznamenávám si plusy a mínusy v jednotlivých kritériích. Při prvním čtení se snažím odhalit také možné plagiáty. Stává se, že objevím v textu celé odstavce opsané z internetu. V tom případě předávám k hodnocení speciálním hodnotitelům.

Při druhém čtení dohledávám pravopisné, lexikální a stylistické chyby, ale samozřejmě také obraty, které si zaslouží bonifikaci. Nejpodstatnější je, zda autor dodržel téma a útvar. Pokud z některé této kategorie získá 0 bodů, práce se dále nehodnotí.

Následně stanovím celkové skóre. Je třeba dosáhnout minimálně 12 bodů. Pokud nám celkový počet vyjde pod toto tzv. cut-off score (2-11 bodů), předáváme ke konzultaci vedoucímu svého týmu, ten může dále předat vedoucímu předmětu. Takže to, že žák neuspěje u zkoušky, je potvrzeno několika hodnotiteli.                               

Téměř 70 tisíc slohovek prý hodnotí 400 hodnotitelů. To je více než 173 na jednoho. Nejde vám z toho hlava kolem?

No to si pište! Já osobně bych letos měla mít přiděleno 194 prací. V loňském roce jsem měla 144. Loni si polovina žáků vybrala vypravování. Proto je pro mne důležité, abych si všechny práce promíchala a neopravovala svých cca 95 vypravování najednou a dělala si pauzy – tak zhruba po pěti slohovkách. Letos vede zpráva o Prague Food Festivalu, takže mám pořád na něco chuť.

Zvládnete v tom kalupu rozpoznat nového Čapka?

Jsme výslovně žádáni o to, abychom brali v potaz originalitu žákovských prací. Pravdou je, že nemůžeme čekat během 90 minut plných stresu, že nám žáci vytvoří dílo hodno Pullitzerovy ceny nebo Nobelovy ceny za literaturu. Čekáme text hodný maturanta. Souvislé a navazující věty dávající smysl v celém kontextu práce. Pointu. A také pochopení zadání.

Dá se z těch slohovek usoudit něco o letošních maturantech?

Opravila jsem zatím asi třicet prací, takže na to ještě nemám odpověď. Jen se mi zdá, že se od populárního vypravování začínají přiklánět k sázce na jistotu – publicistice (články a zprávy) nebo administrativním textům.

Jak jste se vlastně k opravování maturitních slohovek dostala?

Vystudovala jsem český jazyk a angličtinu na pedagogické fakultě v Ostravě a tyto předměty také už devátým rokem vyučuji na Střední průmyslové škole v Hranicích. Hodnotila jsem maturitní slohové práce svých studentů, když se ještě hodnotily na škole. Následně jsem dostala nabídku zapojit se do projektu CeHOPP (Centrální hodnotitel písemných prací), kterou jsem přijala hlavně proto, abych mohla našim žákům a mým kolegům předávat aktuální informace z dění okolo písemných prací. Letos je to pro mě už páté jaro, které trávím nad slohovkami.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.