Radši to přepočítáme ještě jednou. Reportáž ze studentských voleb prezidenta
Je středa po poledni a studentská volební komise pražského Gymnázia Jana Keplera odpočítává posledních pět minut do konce voleb. Urnami jsou v tyto dny vybaveny i bezmála tři stovky dalších středních škol po celé republice. Středoškoláci volí prezidenta. Jejich preference jsou cennou zprávou o myšlení mladé generace.
„Posledních pět minut můžete volit. Přijďte do sborovny,“ hlásí studentka druhého ročníku do školního rozhlasu. Zabralo to, sborovna s plentami a urnami se vzápětí zaplnila. Podobně narváno prý bylo i o velké přestávce. Účast je vyšší než v prvním kole, celkem přišlo 53 procent studentů. Mladší studenti překvapivě častěji než starší.
První kolo prezidentských voleb se na středních školách odehrálo už v prosinci. Výsledek předznamenal realitu: postoupil Jiří Drahoš a Miloš Zeman, jen v opačném pořadí než při reálných volbách (Drahoš 33,5 %, Zeman 19,9 %). Druhého kola se 16.-17. ledna zúčastnilo 298 škol (145 gymnázií, 123 středních odborných škol a 30 učilišť). Platný hlas odevzdalo celkem 38 557 studentů.V druhém kole se 75,86 % hlasů jednoznačně zvítězil Jiří Drahoš. Miloš Zeman získal pouze 24,14 % hlasů.Výsledky se liší dle typů škol: na gymnáziích a odborných školách studenti zvolili Jiřího Drahoše, na učilištích Miloše Zemana – získal tam 54,3 procent.
Nejvyšší volební účast – 93 procent – měla na Keplerově gymnáziu 1.C. „Řekla bych, že roli může hrát to, jakého má třída učitele. Ze čtvrtého ročníku je nejaktivnější 4.B, což je podle mého názoru tím, že jejich dějepisář je velmi občansky a politicky aktivní člověk a hodně to se studenty probírá,“ míní češtinářka Blanka Pešoutová, která si organizaci studentských voleb vzala na gymnáziu na starost.
„To je tajný,“ odpovídá na zvídavý dotaz, koho volila, extravagantní studentka s barevnými vlasy a temnou rtěnkou. „Tím jsem se asi prozradila, co,“ odhadne sama. A zrudne. Víc se ke své volbě nechce vyjadřovat.
Zřejmě patřila mezi třináct studentů, kteří volili Miloše Zemana. Jiří Drahoš získal na Keplerově gymnáziu 238 hlasů. Našlo se i pár vtipálků, co do urny hodili lístek se jménem Václava Klause (s obrázkem srdíčka) nebo Vladimira Iljiče Lenina.
„Nesouhlasím s tím, co se teď na Hradě děje. Hodil jsem pana profesora Drahoše – protivníci mu vytýkají, že nemá dost politických zkušeností, ale já si myslím, že jelikož stál dlouhá léta v čele tak významné instituce jako je Akademie věd, tak že by byl dobrým prezidentem,“ vysvětluje student 4. ročníku, který si nepřeje uvést své jméno. S účastí ve volbách prý neváhal, i když je to jen "nanečisto". „Přijde mi zajímavé, že se tím ukáže názorové spektrum lidí, kteří budou k opravdovým volbám chodit za pár let. A zajímají mě rozdíly mezi typy škol a také krajové rozdíly. Podle mě se z toho dá vyčíst hodně zajímavého.“
Podle ředitele gymnázia Jiřího Růžičky jsou studentské volby tou nejlepší cestou, jak „vychovat správného občana“. „Vidíte, kolik lidí nechodí k volbám. Studentské volby umožňují, aby si to studenti vyzkoušeli a osahali. A to je mnohem důležitější, než je učit politologickou teorii.“ Je ovšem na studentských volbách i něco, co ho trápí. „V největším počtu se jich účastní gymnázia. Méně je odborných škol a úplně nejméně těch škol, jejichž studenti by výchovu k občanství potřebovali nejvíc – učiliště,“ stěžuje si ředitel.
Studentské volby pořádá Jeden svět na školách, vzdělávací program společnosti Člověk v tísni.Studentské volby se konají před vybranými reálnými volbami. Historicky první proběhly v roce 2010. Školy se do projektu přihlašují dobrovolně, stejně tak je účast dobrovolná i pro studenty. Volit mohou studenti starší 15 let.Průzkumy potvrzují, že hlasování „nanečisto“ má pozitivní dopad na zvýšení účasti prvovoličů ve skutečných volbách. Studenti se díky tomuto vzdělávacímu projektu seznamují s principy demokratických voleb a platným volebním systémem. Procvičují si, jak formulovat své názory a obhajovat je v diskuzi. Učí se rozpoznávat nástroje používané politiky k přesvědčování voličů při předvolebních kampaních, uvědomují si spojitost politiky s médii a význam vlastní aktivní účasti ve volbách.
Studenti, kteří na pražském gymnáziu zasedli ve volební komisi, si trénink demokracie vyzkouší se vším všudy. Při prvním sčítání jim nesedí počet voličů a počet odevzdaných hlasů. Zdá se, že někdo vhodil do urny lístky dva. Učitelka je zkouší a navrhuje, že se tedy přebývající počet lístků vyhodí. Třeba ty pro Drahoše, když má mnohonásobně víc hlasů. "To přece nejde," brání se studenti. "Radši to přepočítáme ještě jednou."
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
