přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

Výběr školy pro budoucího prvňáka? Základ je, aby rodiče znali sami sebe a měli jasno v hlavě

Máme v Česku celkem hustou síť škol. A rodiče čím dál víc řeší, do jaké z nich svého prvňáka poslat. Není to jako dřív, kdy to byla skoro automaticky ta nejbližší. Někde, jako třeba v Praze a okolí, je možností hodně, jinde je volba mezi dvěma možnými školami… V každém případě se hodí si výběr školy ujasnit. Základem je vědět, co jako rodiče chceme - a jací jsme.

V loňském školním roce fungovalo v Česku 4214 základních škol, které poskytovaly vzdělání 962 348 žákům. Vybrat tu správnou někdy bývá oříšek.Foto: Kateřina Lánská

Dnešní rodiče, kteří vybírají školu pro své dítě, mluví nejčastěji o tom, že chtějí školu, kde se jejich dítě bude cítit dobře. Aby se tam nebálo chodit. Na prvním stupni to nejvíc záleží na učiteli, a již méně na typu školy. I když do jisté míry lze říci, že alternativní základní školy více akcentují respekt k možnostem dítěte a ohledy na jeho potřeby, není to pravidlo bez výjimek.

Pokud je to možné, jděte si popovídat s paní učitelkou, která třídu vašeho prvňáka nejspíš povede. Pokud nevíte přesně, obejděte je všechny, svolí-li k tomu. Osobnost často poznáte už za pár minut dialogu.

Tolerantní učitelé, tolerantní rodiče

Děti jsou flexibilní. Dokáží se přizpůsobit i několika od sebe odlišným hodnotovým systémům a volně v nich žít. Vědí, že „takto to má“ máma, takto babička s dědou a takto paní učitelka… Dospělí ale už takto tolerantní nebývají. Jde tedy do velké míry o to, jakého učitele a školu jste ochotni akceptovat vy, rodiče. Jak moc dokážete tolerovat, že učitel bude přemýšlet i jednat jinak než vy. S tím souvisejí různé cesty.

Pokud silně věříte v nějakou výukovou metodu a těžko byste snášeli, že si učitel myslí něco jiného, najděte si školu, kde to dělají přesně tak, jak chcete. Pokud vám naopak nevadí, že to má učitel jinak než vy, ale lidsky mu věříte, unesete i situaci, kdy výuka ve škole nebude vypadat úplně podle vašich představ. Hodně záleží na vzájemném respektu školy a rodičů. 

Bezpečná, nebo svobodná?

Hodně rodičů, a nejen maminek, si přeje školu bezpečnou. Mnozí tatínkové - a někdy i maminky - zase školu, kde jsou dětem nastaveny jasné hranice. Obojí znamená chtít školu předvídatelnou, kde rodiče nebudou tápat, budou předem vědět, co se bude dít a co mohou očekávat.

Zároveň ale často titíž rodiče chtějí, aby škola dávala jejich dětem svobodu, větší svobodu, než měli ve své škole oni. Jsou tato přání bezpečí a svobody principiálně slučitelná, anebo jsou to i v životě dva póly a když jednoho přibývá, druhého ubývá?

Někdy jsou rodiče přesvědčení o své potřebě svobody víc, než odpovídá realitě. Dají dítě do školy, která svobodu dítěti nabízí a od začátku ho vede k tomu, že záleží hlavně na jeho rozhodnutí. Po pár měsících, kdy škola na dítě nevyvíjí žádný tlak, ovšem část takových svobodomyslných rodičů zpanikaří. Leknou se, že jejich potomkovi ujede vlak. Dojde jim, že jejich potřeba svobody měla své limity, a děti ze školy vezmou pryč.

Je dobré svou touhu po svobodě pro sebe i pro své dítě podrobit poctivému zkoumání a pro dítě zvolit takovou míru školní svobody, kterou ještě unesete. Podívejte se na sebe očima někoho jiného, zeptejte se upřímných přátel.

Státní, nebo soukromá?

Soukromá škola není automaticky lepší než státní. Jsou státní školy, které zavádějí inovace a moderní didaktické metody. Jsou i státní školy, nebo alespoň třídy, waldorfské nebo s programem montessori. A jsou naopak soukromé školy, které naslibují, ale nesplní. I běžná škola bez nálepky nějakého alternativního směru může být dobrou školou, pokud reaguje na měnící se dobu a neodvrací se od rostoucího poznání o tom, jaké jsou potřeby a specifika dětí.

Školu dobře prozkoumáte tak, že si promluvíte s rodiči, kteří tam už své dítě mají. Chodí tam rádo? Nebo jsou v rodině hádky a tahanice kvůli domácím úkolům a známkám?

Alternativní, nebo běžná?

Běžnou školu, která je stejná jako byla za našeho dětství, představovat netřeba, každý ji zažil. V době našeho dětství celkem dobře fungovala, od té doby se ale podmínky změnily. Některé druhy vzdělávání dnes fungují adekvátně, jiné méně. Pozná se to i podle míry stížností ze strany učitelů na to, jak se jim učí.

Jsou učitelé v dané škole spokojení, říkají, že jim to jde? Nebo si stěžují? I to je signál pro rodiče.

Nejznámějšími alternativami ve vzdělávání je montessori a waldorfská škola. Jsou známé jako pojmy, ale lidé o nich mívají jen velmi obecnou představu, často ani neví, v čem se tyto dva přístupy od sebe liší. A liší se diametrálně. A existuje i celá řada jiných inovativních přístupů.

Jednotlivé vzdělávací alternativy vám představím v následujícím článku a doporučím vám i další seznamovací metody a triky, které zvýší šance, že vyberete pro vaše dítě školu, která vám bude vyhovovat.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s