Z jistoty se stala nejistota. Na odborné střední školy se letos hlásilo nejvíce dětí, s gymnázii se rodiče přepočítali

V letošním roce ze základních škol vychází nejsilnější ročník za posledních dvacet let a k přijímacím zkouškám mířilo o třetinu více dětí než například před třemi lety. Konkrétně jde o více než 106 tisíc dětí a místa na žádaných oborech je málo. Největší nápor dlouhodobě zažívají gymnázia ve velkých městech, kde ale kapacity nestačí. A protože se v prvním kole mohly podat dvě přihlášky, vybíraly děti společně s rodiči, kde by tlak nemusel být takový a měly díky tomu větší šanci na přijetí. Co se ale zprvu zdálo jako sázka na jistotu, se ale podle dat nyní ukazuje jako nejistota. 

Na gympl a na zdrávku

Kam nakonec omezený počet přihlášek poslat, rozmýšlela například patnáctiletá Tereza, která chce primárně na gymnázium, kam už chodila její starší sestra. Druhá volba je zdravotnická škola. „Babička byla zdravotní sestra a vždycky se mi hrozně líbilo, že věděla, co má dělat, když je někomu špatně. Kdo měl problém, šel za ní a ona ho vyřešila. Měla to štěstí, že ji práce bavila. Mě lidské tělo fascinuje a je to práce, která podle mě má smysl. Jen nevím, jestli o tom nemám zkreslenou představu a zvládnu péči o kohokoli a kdykoli, i když mi to bude třeba nepříjemné,” líčí, jak nakonec k rozhodnutí došla. 

Podobnou cestu volila také rodina Kučerových, kteří bydlí ve Středočeském kraji mezi Prahou a Berounem. Oba rodiče ale pracují v hlavním městě, kam denně dojíždí, a dceru by tak mohli do školy brát s sebou. Hlásí se na pražské gymnázium, kde je sice letos menší zájem, ale převis je pořád vysoký. 

„Co víme, tak se na jednu třídu hlásí přes 150 dětí. Šance tedy je a Eliška je šikovná, ale i tak jsme druhou přihlášku raději dali na obchodní akademii, aby kdyžtak mohla pokračovat na vysoké škole s ekonomickým zaměřením,” vysvětluje Eliščina matka Jana, která sama pracuje v bankovním sektoru. „Nechceme, aby to vnímala tak, že má jít v našich stopách, takže bychom raději, kdyby chodila na gymnázium, kde se bude kvalitně učit všeobecné předměty, a rozhodla se až později, co chce v životě dělat,” popisuje s tím, že končící deváťačku, která na základní škole prospívala s vyznamenáním, baví i přírodní vědy. 

Místa jsou, ale nerovnoměrně rozložená

Podobné přejíždění z kraje do kraje je problém především pro hlavní město. V něm letos vyjde základní školu přes 11 a půl tisíce dětí, míst na středních školách by pro ně mělo být ještě o tisícovku víc. Jenže do Prahy se na střední školy sjíždí na 30 procent Středočechů. Vzhledem k tomu, že v něm má deváté třídy letos opustit téměř 15 tisíc dětí, pro „přespolní” v Praze už místo dochází. Letos byl opět velký zájem o čtyřletý i šestiletý obor pražského Gymnázia Na Vítězné pláni. 

„Na šestiletém byl dokonce ještě větší než loni. To se k nám hlásilo přes 650 dětí, letos tisíc. Na čtyřletém to bylo oba roky zhruba 200, ale místo máme na každém oboru jen pro 60 dětí, poptávku nejsme schopni pokrýt,” popisuje ředitel školy Jaroslav Mervínský. Zájem se navíc rok od roku přelévá. Kde bylo loni hodně přihlášek, letos už takový zájem být nemusí, protože se rodiče podívali na statistiky a zkoušejí to jinde. „Je to v sinusoidách, ale teď nás čeká pár let, kdy budou na střední školy chodit silné ročníky. Takže nečekám, že by to v nejbližší době nějak opadlo,” dodává ředitel. 

Nápor uchazečů také často bývá kvůli nereálným představám rodičů. Na gymnázium se hlásí děti, které na něj se čtyřkami na vysvědčení studijně nemají. Ve výsledku jim tak do ročníků podá přihlášku i desetinásobek dětí, než jsou schopni pojmout. 

V Česku je obecně podle statistik ministerstva školství kapacit dostatek a střední školy by dokázaly pojmout až o 200 tisíc dětí více. Jenže stejně jako je tomu například v případě mateřských škol, jsou volná místa nerovnoměrně rozložená. Teoreticky je tak například pro dítě z Benešova volno na gymnáziu v Kladně, což je přes celý kraj.

Další problém, se kterým se budou ředitelé ještě muset vypořádat, jsou zdvojená místa. Vzhledem k tomu, že děti mohly podávat přihlášky na dvě školy, existuje možnost, že si v testech jednotných přijímacích zkoušek vedly děti natolik dobře, že se dostaly na obě a budou si moci vybírat. Ředitelé se dozví až po odevzdání takzvaných zápisových lístků, že děti na škole skutečně studovat chtějí. Na uchazeče „pod čarou” se dostane až tehdy, kdy se uvolní místo. Nakonec se i oni mohli dostat na více škol a ředitele tak čeká kolečko obvolávání. Celý proces přijímacích zkoušek by do budoucna měl zlepšit nový systém. 

„Usnadnit zápisy do mateřských a základních škol a digitalizaci přihlášek na střední školy by měl nový informační systém eEdu, jehož součástí bude i registr žáků. Tento informační systém by podle odhadů mohl být k dispozici nejdříve v roce 2025,” vysvětlila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová s tím, že na úřadě vznikla pracovní skupina, která participuje na zvažovaných změnách v přijímacím řízení.

Vyjde více odborníků? Nemusí, děti mohou přestoupit 

Právě dvě přihlášky jsou podle analytika výzkumné organizace PAQ Research Václava Korbela problematické hlavně nyní se silnými populační ročníky. Pokud bychom nově příchozí na střední školy počítali čistě na základě dat, v následujících třech letech půjdou podle Českého statistického úřadu na střední školy ještě silnější ročníky, než je tomu letos. Data ale mohou zkreslit například odklady či propadlíci. Podle Korbela je tak velká chyba a selhání státu, pokud se žák nedostane na vybranou střední školu jen kvůli strategizování ohledně místa. 

„Nejelegantnějším řešením by podle mě bylo použít nějaký matching algoritmus. Žák vyplní žebříček například maximálně 10 středních škol v pořadí od nejvíce preferované. Po zkouškách a vyhodnocení dalších částí, jako je třeba portfolio, systém automaticky spojí žáka k nejvyšší možnosti, kam se může dostat,” nastiňuje s tím, že si pak žák rozhodne, jestli jít na danou školu skutečně chce. „Takové systémy využívají oblasti v USA, jako je například New York, Boston či Denver. Tyto algoritmy úplně odbourávají strategizování, jaké jsme zažili letos,” dodává Korbel. Fakt, že díky tomu v Česku bude více prakticky zaměřených odborníků, jako jsou třeba instalatéři, elektrikáři nebo automechanici, s tím podle něj ruku v ruce jít nemusí. 

„Čistě statisticky bychom více odborníků mít měli. Bude více žáků na středních odborných školách a také výrazně nevzrostl počet žáků na všeobecných oborech. Jestli to tak zůstane i v budoucnu, je ale otázka. Je možné, že uvidíme daleko častěji přechod mezi obory směrem z nematuritních na maturitní nebo častější dokončování nástaveb. Tedy fenomény, které nejsou v Česku tak časté. Mobilita je obecně spíš z maturitních na nematuritní u žáků, kteří studium nezvládají,” vysvětluje analytik výzkumné organizace PAQ Research. 

Změnit školu má ostatně v plánu i patnáctiletá Tereza, pokud se jí studium zdravotnictví nebude líbit. „Mohla bych přestoupit na gymnázium v průběhu střední, pokud by bylo třeba a podařilo se to. Kamarádi mojí sestry to tak udělali, ale je to vážně až tak plán Z, pro mě poslední možná varianta a hrozný stres. Nejraději bych se na gymnázium dostala hned a pro zdravotnictví se rozhodla až o něco později,” nastínila svoje plány deváťačka z Kladenska, která zdaleka není jediná. Střední školu během studia změnilo v jednom roce podle statistik v minulosti i na devět tisíc dětí. Důvody k tomu mohou být různé – od stěhování až po nevyhovující obor. 

Ostatně jev, kdy v Česku žáci školu dokončí, ale nakonec v oboru vůbec nepracují, je poměrně častý. Podle dat informačního systému Infoabsolvent od Národního pedagogického institutu z roku 2019 na 52 procent absolventů středních škol, kteří začnou pracovat, využívá alespoň částečně svoji kvalifikaci. Absolventů s výučním listem či maturitou, kteří jdou pracovat úplně mimo obor, bylo 37 procent. Situaci by mohlo pomoci řešit kvalitnější kariérové poradenství na školách, ke kterému se ale žáci v Česku dostanou méně, než by bylo třeba. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.