Prezidentský dotazník Barbory Antonové: „Bez humoru by svět vůbec nedával smysl.“
Krajská zastupitelka a nepřehlédnutelná brněnská osobnost. Barbora Antonová se věnuje pomoci znevýhodněným lidem se svou typickou energií a humorem. Její jméno se opakovaně objevilo v tipech čtenářů a čtenářek Heroine na budoucí prezidentskou kandidátku.
PREZIDENTSKÝ DOTAZNÍK navazuje na sérii rozhovorů v tištěném speciálu Heroine Prezidentky
Jste hrdá na to, že jste Češka?
Nevím, jestli můžu být hrdá na něco, o co jsem se nepřičinila. Ale jsem ráda, že jsem se narodila zrovna v tomhle prostoru, do tohoto jazyka a kultury. Moc mě to tady baví.
Které ze svých vlastností považujete za výhodu?
Nejistotu a neustálé pochybnosti. Chrání mě (částečně) před unáhlenými soudy a zbrklými činy. A taky lenost, díky ní musím dělat věci rychle a efektivně, abych se pak zase mohla flákat.
Barbora Antonová, zastupitelka Jihomoravského kraje
Oblíbená osobnost brněnského veřejného života. Překladatelka a učitelka češtiny. Zajímá se hlavně o sociální politiku. Do krajského zastupitelstva se dostala ze 30. místa na kandidátce, lidé ji „vykroužkovali“ a posunuli až nahoru. Je zvyklá zprostředkovávat pomoc těm, kdo ji potřebují, seniorům, lidem bez domova nebo umírajícím.
Které hodnoty (mravní, životní...) považujete za zásadní? A snažíte se podle toho také řídit v životě i profesi?
Upřímnost a otevřenost, i když jsou někdy trvdé a zraňující. Empatii. Jak to vypadá, když je jí nedostatek, můžeme sledovat třeba v české politice. Humor. Bez něj by svět vůbec nedával smysl.
Které současné společenské problémy považujete za nejpalčivější? A případně – jak by se měly řešit?
Sociální nerovnost, která zákonitě vede ke konfliktům a různým typům nenávisti. Řešení jsou vcelku jasná a mnohokrát ověřená. Můžeme je popisovat z pohledu humánního i ekonomického, dojdeme vždycky k témuž: každá koruna věnovaná na skutečně účinnou podporu těch nejzranitelnějších, počínaje vzděláváním, se mnohonásobně vrátí v prosperitě a v soudržnosti celé společnosti.
A samozřejmě globální změny klimatu, ale tomu tématu nerozumím natolik, abych se v něm sama angažovala, musím si vystačit s podporou těch, kteří se mu s veškerým zápalem věnují.
Heroine Prezidentky
Tištený speciál Heroine Prezidentky, věnovaný ženám v politice, ve veřejných funkcích a možná snad jednou i v nejvyšší funkci státní. Kdo by měl být první českou prezidentkou? Liší se ženský leadership od mužského? Jakým překážkám ženy v politice čelí?
Bradáčová, Kolínská, Němcová, Šípová, Nerudová. Pět rozhovorů s ženami, které na to mají. – Je čas na „ženský styl“ vedení – Feministická knihovnička – O závislosti na práci – Co nás učí Zuzana Čaputová – Vyplatí se kvóty?
Více o speciálním vydání Heroine Prezidentky.
Co Vás inspiruje na kultuře, způsobech, jednání či stylu našich sousedů v Evropě? Jinými slovy – co bychom se od nich případně měli učit?
Větší otevřenost a menší sebestřednost. Nejsme zvyklí na jinakost, projevuje se to ve všech rovinách, od nevole, že se někdo jinak stravuje, až po otevřený rasismus a xenofobii.
Kdybyste měla tu pravomoc, kterým třem osobnostem byste ráda předala státní vyznamenání a proč?
Leovi Eitingerovi, je to u nás pozapomenutý, ve světě uznávaný psychiatr, přeživší holokaustu, spoluautor diagnózy posttraumatická stresová porucha, velký humanista, rodák z Lomnice u Tišnova a absolvent brněnské medicíny.
Prezidentské dotazníky
Přečtěte si i další prezidentské dotazníky, které doplňují velké rozhovory v tištěném speciálu Heroine Prezidentky. V nich se našich symbolických kandidátek ptáme na jejich hodnoty i na praktická rozhodnutí, jaká by v prezidentské funkci udělaly.
Prezidentský dotazník Lenky Bradáčové: „Tahle doba je naše.“
Prezidentský dotazník Adély Šípové: „Chybí hlas žen, jako jsem já.“
Prezidentský dotazník Danuše Nerudové: „Oni nás nikdy nepochválí. No tak ať!“
Prezidentský dotazník Rut Kolínské: „Ženský pohled je jiný.“
Prezidentský dotazník Miroslavy Němcové: „Mysli, jednej a neboj se!“
Zuzaně Lenhartové za nedoceněné aktivity na pomoc lidem na útěku v roce 2015, kdy společně s kolegy zachraňovala čest České republiky v zahraničí, a za projekt Šijeme roušky v roce 2020, kdy s tisíci dalšími dobrovolníky uchránila Česko před první covidovou vlnou.
Kateřině Šedé, která dává umění nové obsahy. A jako spousta podobných osobností sklízí v zahraničí uznání a doma kritiku.
Které tři současné osobnosti byste měla ráda ve svém pracovním týmu a proč?
Matěje Hollana, protože to je jeden z nejchytřejších a zároveň nejnesnesitelnějších lidí, které znám. Dělal by za mě „velkou politiku“, tj. promýšlel věci tři kroky dopředu. A zároveň by mě udržoval v dobré morální kondici, nedovolil by mi ani na vteřinu propadnout pocitu, že jsem jakkoli důležitá.
Petru Michalovou, ženu s obrovským přehledem v sociální oblasti, s poučenou empatií k potřebným i k těm pomáhajícím a chybujícím.
Kamilu Zlatuškovou, protože jsem se jí donedávna bála, a teď spolu děláme brněnský šatník a je to super. Má energii a sebevědomí, které mi chybí, na rozdíl ode mě se nebojí byznysu a radikálních rozhodnutí.
Heroine volí budoucí českou prezidentku
21. 6. spouštíme on-line volby symbolické první české prezidentky. K pěti redakčním kandidátkám, které jsme představili ve speciálním čísle časopisu Heroine Prezidentky – Lence Bradáčové, Rut Kolínské, Danuši Nerudové, Miroslavě Němcové a Adéle Šípové, jsme přidali tři kandidátky, které vzešly z nominací čtenářů a čtenářek – Barboru Antonovou, Věru Jourovou a Elišku Wagnerovou.
Hlasuje se dvěma preferenčními hlasy od 21. do 24. června.
Ukažme společně světu, že tu jsou silné a schopné ženy, které do nejvyšší státní funkce patří!
Můžete vybrat alespoň jeden svůj krok, rozhodnutí či počin, které – dle vašeho názoru – pozitivně ovlivnilo vaše okolí, obor, profesi, nebo i společnost?
Jsem notorická rozjížděčka projektů, hlásná trouba jiných. Díky své pracovní neukotvenosti jsem vystřídala hodně prostředí a mám „dosah“ k mladším lidem i k těm ještě starším (!) než já. Takže můžu pomáhat prosazovat věci, které by se jinak k veřejnosti možná dostávaly o něco pomaleji: sexuální asistence, domácí hospicová péče a paliativní péče, integrace cizinců, momentálně ten už zmíněný šatník pro samoživitele.
Za velmi významné pokládám projekty kolegů z Žít Brno, které jsem podporovala spíš jen ze zálohy, zatímco oni bojovali přímo na brněnské radnici: housing first a rapid rehousing.
Kdyby – čistě hypoteticky – příští česká vláda měla polovinu ministryň a v parlamentu by bylo také více žen, projevilo by se to i nějak konkrétně? Přišly by na pořad jednání třeba některé zákony, jež teď nemají šanci? Proměnila by se kultura politického jednání? Nebo...?
Záleží na tom, jakým způsobem by se tam ženy dostaly. Kdyby vzešly z voleb, z vyvážených kandidátek stran, tj. reprezentovaly zájmy poloviny obyvatel už na té nejnižší úrovni, vedlo by to rozhodně k výraznému zlepšení politiky. Pokud budou dosazeny stranickými sekretariáty jako doteď, velkou změnu si neslibuju.
Ale chci zdůraznit, že vyšší zastoupení žen nemá přinést nějaké zkrášlení, zjemnění a změkčení politiky, ale pouze rovnost, spravedlivou možnost ovlivňovat veřejné dění – to jsou samy o sobě obrovské hodnoty.
