Sobota dopoledne. Do tašky házím pár bot na podpatcích, šortky, krátké tričko, legíny, tělové síťované punčochy, minerálku a jen tak pro jistotu měkké bavlněné ponožky a vyrážím na workshop tance na podpatcích Diva Dance Day. Mám jedinou ambici – přežít to bez úrazu a se ctí. Nakonec navečer odcházím nejen živá a bez zlomenin, ale taky s dobrým pocitem, že moje tělo zvládne víc, než bych od něj čekala. Zadarmo to ale nebylo.
Pandemie ovlivnila naši psychiku a často bohužel i naši fyzickou stránku. Já jsem si do roku 2022 přinesla o jednu konfekční velikost navíc a k tomu pocit, že mému tělu je fyzicky o pár desítek let víc, než je podle mojí občanky. Navíc ani v nejmenším nejsem sportovní typ, a přestože jsem v životě zkusila leccos, sport mě nikdy nenaplňoval. Běhání mě nebaví, cvičení v posilovně mě nebaví, a když jsem kdysi dávno zkusila aerobic, připadala jsem si tam ve svých třiadvaceti mezi fešáckými čtyřicátnicemi jako nekoordinovaná odjištěná mina.
Kdykoli bychom se chtěly s někým srovnávat, shazovat se nebo na to jen pomyslet, dostaneme za úkol deset dřepů.
Jenomže mám jen jedno tělo a to mi začalo nevybíravě dávat najevo, že by se hýbat mělo. A tak jsem se podle známých pouček o vycházení z komfortní zóny přihlásila na taneční workshop. Usoudila jsem, že tanec je pohyb, který mi dává smysl a třeba ho i zužitkuju. Popis workshopu byl uklidňující: „Odkládáš moment, kdy s tancem začneš, protože máš z videí na Instagramu pocit, že ostatní se snad na tanečním sále narodili? Přesně pro tebe je DIVA DANCE DAY jako stvořený! Unikátní workshop pro úplné začátečníky, kde zažehneš jiskru svého sebevědomí a zároveň si odneseš mnohem víc než jen taneční choreografii. Užij si den ve společnosti tanečnic Elišky a Ginger a investuj čas a energii tentokrát do sebe!“ Ok, tak já teda jdu!
Herečka, moderátorka, tanečnice a choreografka, která se našla ve street dance kultuře a v současnosti se nejvíc věnuje „waackingu“, tedy tanci, jenž vychází z rytmů disca a z americké gay subkultury sedmdesátých let, který také učí. Fenomenální výkon také předvádí jako členka „New Kids in the NoD“, taneční crew, která je součástí zábavného divadelního představení „The Legend of Lunetic“ v pražském NoD, což je také domovská scéna jejího autorského punkového divadelního souboru Maso krůtí.
Po workshopu v tanečním studiu Moving World v centru Prahy jsem už nějakou dobu pokukovala. Diva Dance Day je intenzivní půldenní taneční kurz na podpatcích pro začátečnice (a začátečníky – protože gender není překážka pro tanec ani pro podpatky!). Vedou ho Eliška Soukupová a Lucia Ginger Molčányiová, které už nějakou dobu sleduju na Instagramu a s Eliškou se navíc znám, takže pocit, že jdu do jámy lvové, nebyl tak intenzivní – aspoň trochu jsem tušila, co můžu od kurzu čekat.
První hodinka patří seznamování u kafe, a ač to na první pohled může působit nedůležitě, spolu se závěrem patří ke stěžejním fázím celého dne. Pokud máte strávit skoro celý den ve společnosti dalších žen, které se každá po svém rozhodly překonat samy sebe, je potřeba vytvořit atmosféru důvěry. A tak sedíte, posloucháte nejrůznější motivace a střípky příběhů dalších žen, které si řekly, že se hecnou a naučí se něco nového. Sdílet něco o sobě a svých motivacích musíte i vy. Je to vlastně příjemně terapeutické. Je nás tu jedenáct účastnic, každá jiná. Protínají se tu sociální bubliny i vzdálenosti, jsou tady ženy z Ostravy, Plzně i Prahy. Někdo – podobně jako já – s nulovou zkušeností s tancem, ale jsou tu i mladé tanečnice nebo absolventky jiných typů tanečních lekcí. Na to, co je důležité, nás navede lektorka Eliška – říct sobě a všem ostatním, co bychom si dnes chtěly z kurzu odnést.
Poslední bod v seznamovací části je neméně důležitý, protože se s ním může ztotožnit doslova každá z nás: zkusit se mít ráda. To se snadno řekne, co? Vždyť na tomhle „snadném triku“ stojí celý beauty průmysl, mraky self-help příruček a ženských časopisů. Ale Eliška s Ginger mají minimálně na dnešní den skutečně celkem jednoduchý a funkční trik: kdykoli bychom se chtěly s někým srovnávat, shazovat se nebo na to jen pomyslet, dostaneme za úkol deset dřepů. Je to win-win – dřepy jsou dobré na zadek!
Taneční lektorka, choreografka a herečka. Tančila mimo jiné v souboru Prague Burlesque, je spoluautorkou několika tanečně-divadelních představení a tančila třeba po boku slovenské Katarzie, Jiřího Korna nebo v show Tvoje tvář má známý hlas. Na taneční techniku „sexy heels“ se specializuje. Jejím posláním je rozvíjení ženskosti a smyslnosti v pohybu.
Pak se každá převlékneme do tanečního, nazujeme podpatky a jdeme na první lekci, která patří Ginger. Nevím, jak vy, ale já přestala pravidelně nosit podpatky ještě před pandemií. Může za to nejen trend normcore a všudypřítomných tenisek, ale taky to, že odvyknout podpatkům jde velmi rychle. Vzpomínka na doby, kdy jsem podpatky nosila každý den, je pro mě zcela vzdálená. I proto je lekce Ginger pomalá a technická – začíná se správným držením těla, postojem a chůzí. I když nebudu lhát, nejdřív nás čeká warm-up na zahřátí svalů, kdy se pořádně zapotíme.
Ale ani pomalejší tempo, držení těla, chůze a první krokové sestavy nejsou žádný med. Nejtěžší je pro mě mít kompletní přehled o celém těle – mít správně ramena, koordinovat kroky s pohybem rukou a nezapomínat na držení hlavy, výraz a koordinaci s hudbou. Ginger je trpělivá a její hodina je plná popkulturních referencí od Marilyn Monroe přes Pravou blondýnku po Beyoncé.
Po pauze si nás převezme Eliška, která nás pořádně rozvlní. Její pohyby a základní stavební prvky choreografie vypadají jako z videoklipů a postupně a trpělivě nám ukazuje, jak zapojit hýždě, kyčle, boky, ruce, pánevní dno, a pomalu, ale jistě začínáme se složitějším sledem pohybů. Tady začíná moje frustrace – koordinace. Jsou chvíle, kdy stačí, abych udělala chybu při prvních krocích, a už se nechytám. Po ostatních moc nekoukám, protože od začátku vím, že srovnávat se je víc než zbytečné – vím, do čeho jsem šla, a každá z nás tu dělá, co může. A tak se v sobě snažím překonat pocit, že při každém pokusu o správný sled kroků musím vypadat jako jabloň ve větru, a radši se snažím najít maximum koncentrace a odhodlání.
To poslední, na co celou dobu myslím, jsou paradoxně podpatky. A to i přes to, že během choreografie na zemi se mi jeden zasekne do oka na punčoškách a já si je v návalu paniky roztrhnu. I kdybych byla v těch nejměkčích cvičkách, pořád bych bojovala s koordinací a pocitem ztuhlého těla. Připadám si nemotorná, ale jsem odhodlaná!
Poslední fáze je choreografie, kterou si na každý Diva Dance Day lektorky připravují – výsledek celého dne je totiž video společné taneční miniperformance. Tahle část je pomalá a sexy. Máme si představit, že se připravujeme na striptýz, ostatně odpovídá tomu i písnička, na kterou tancujeme – Dance for You od Beyoncé. Tohle je pro mě další velký krok mimo moji komfortní zónu. Být cíleně sexy (a ještě u toho tančit) nemám v osobním repertoáru!
Na přemýšlení a pochybování není čas, ten je jen na zkoušení choreografie krok za krokem. Soustředím se, snažím se vnímat hudbu, počítat doby, myslet na držení těla, pochopit části na zemi, při kterých se cítím všelijak, jen ne tak úplně sexy. Myšlenky na to, jak u toho všeho asi vypadám, zaháním a opravdu se snažím, i když cítím, že kromě toho všeho i moje tělo postupně ztrácí energii. Párkrát se trefím, párkrát ne, párkrát zapomenu návaznost. A najednou je čas na poslední pauzu na převlečení, osvěžení, a jde se na natáčet.
Každá z nás a po svém se na finále připravíme, někdo se odváží tančit jen v podprsence, já naopak po incidentu s podpatkem zamotaným do punčochy odkládám šortky a volím legíny. Na svůj leopardí overal si netroufám. Možná příště.
Po několika kolech společné choreografie je tu ta největší výzva – zkusit ji celou odtančit každá sama. Přede všemi a na video. I když je atmosféra povzbuzující, není to snadné, a když se za hecování Elišky nakonec odhodlám, vzápětí zapomenu kroky. Stane se to i další spolutanečnici, ale ta to elegantně kamufluje skvělou improvizací. A jak nás Eliška ujistí – v tanci neexistují chyby, ale jen sóla.
Poslední fáze je pak společné zhodnocení celého dne a hlavně – musíme každá sebe a spolutanečnici po pravici pochválit za něco konkrétního. Já neváhám ani na chvíli. Vím, že moje hlava a tělo nejsou možná tak rychlé na to, aby si zapamatovaly byť jednoduchou choreografii, zato už vím, že fyzicky na tom nejsem vůbec tak špatně, jak jsem si myslela. Z lekce si odnáším i poznatek, že za každou, byť sebeuvolněněji působící choreografií stojí velká dřina a drill. Zkusit si na chvíli to, na co koukáme v klipech Pussycat Dolls, je něco jiného než to teoreticky hodnotit v MTV.
A když se po pár dnech konečně odhodlám otevřít soubory s videy z workshopu, čeká mě třešnička na dortu mého sebevědomí: možná že někdy něco nevychytám nebo se zpozdím oproti hudbě, ale nevypadám u toho vůbec tak komicky a prkenně, jak jsem si myslela. Překonávat výzvy je fajn, a v dnešní době obzvlášť! Vyčistí vám to hlavu a zjistíte, že dokážete víc, než jste si myslely. A to je něco, co zužitkujete nejen při tanci!
Další příležitost rozvlnit svoje tělo na podpatcích, naučit se sexy choreografii a cítit se jako diva bude už 18. června. Diva Dance Day povedou opět Eliška Soukupová a Lucia Ginger Molčányiová ve studiu Moving World. Save the date!