Knihkupectví jako z Alenky v říši divů. Pražský Atypical je oáza klidu pro lidi s ADHD i introverty
Židle, na které se můžete pohoupat jako na koni, zklidňující zátěžová přikrývka nebo kinetický písek. Nejen tyto vychytávky jsou součástí knihkupectví Atypical Bookshop, které nedávno otevřelo v pražské Libni. Když si prohlédnete obálky vystavených knih, zjistíte, že je propojuje téma duševního zdraví, sebepéče a především takzvané neurodivergence.
Neurodivergence se týká specifických způsobů, jakými mozek některých lidí přijímá a zpracovává podněty a jež se liší od toho, co je typické pro většinu. Pod přívlastek neurodivergentní se tak řadí nejen lidé s ADHD, s poruchou autistického spektra, dyslexií, dysgrafií, ale také s lehčími formami odlišného neurokognitivního fungování (neurokognitivní systém je systém mozku pro poznávání okolního světa, pozn. red.). Patří sem celé spektrum vrozené vysoké citlivosti nebo hypersenzitivity způsobené například poraněním mozku či traumatem. Atypical Bookshop ale počítá i s tím, že jste třeba „jen“ introvertní nebo právě procházíte syndromem vyhoření, trpíte úzkostmi nebo depresemi.
„Na těchto diagnózách a škatulkách až tolik nesejde. Raději přemýšlím o konkrétních potřebách. Někteří lidé vydrží delší dobu sedět, jiní při soustředění potřebují pohyb,“ říká majitelka knihkupectví Natálie Ambrožová a ukazuje něco jako barovou stoličku, na kterou se sedá obkročmo a lze se na ní pohybovat jako na houpacím koni. „Hodně lidí bývá citlivých na zvuky, takže u nás většinou uslyšíte jen ambientní hudbu, případně si můžete vybrat špunty do uší,“ pokračuje. Platí, že neurodivergentní lidé bývají hodně „smysloví“. Proto tu dostává prostor i aromaterapie nebo zátěžové přikrývky k vyzkoušení a zakoupení. Benefity těchto dek, kterým se někdy přezdívá „antistresové“, už objevují například onkologické kliniky nebo sportovci.
Smyslem konceptu knihkupectví je poskytovat bezpečný prostor pro poznávání vlastních potřeb, místo pro odpočinek nebo prostě jen hru. Zákaznice a zákazníci tu najdou knihy s LGBTQ+ tematikou nebo sekci o rostlinách, koupit si tu ostatně mohou rovnou živou pokojovou květinu. Při výrobě rostlinného terária zase můžou zabořit prsty přímo do hlíny nebo kamínků. „Když mě zajímá nějaké téma, potřebuji ho prožít všemi smysly,“ vysvětluje Ambrožová. Proto tu nechybí ani kinetický písek nebo třeba lego. Brzy přibydou kategorie vědy, techniky a umění včetně možnosti se během návštěvy obchodu kreativně výtvarně vyjádřit.
Každý máme (speciální) potřeby
Natálie Ambrožová je vystudovanou knihkupkyní a v oboru nějakou dobu pracovala. Pak se vydala směrem marketingového a obsahového stratéga, což se jí nyní při budování vlastního projektu hodí. Sama je neurodivergentní a výzvy týkající se duševního zdraví ji provázely od dětství. „Pro děti se speciálními potřebami je tu naštěstí čím dál větší podpora ve vzdělávání i v životě. I proto se zaměřujeme především na dospělé a dospívající,“ říká.
S termínem „speciální potřeby“, který si společnost zvykla vnímat ve spojitosti se školstvím do značné míry jako označení dítěte, jež nestačí většině nebo potřebuje asistenta, Ambrožová problém nemá. „Je to zatím dáno našimi jazykovými limity. Až se změní společenské vnímání neurodiverzity (rozmanitost ve vnímání našich mozků, pozn. red.) a bude brána jako normální součást reality, stanou se z toho prostě potřeby. Protože neurodiverzita je fakt. Je přirozená. Je to tak i v přírodě. Pojem biodiverzita přeci žádné negativní konotace nemá a víme, že je potřebná,“ vysvětluje majitelka Atypical Bookstore.
Odlišnosti v tom, co kdo vnímá jako komfortní, respektuje prostor knihkupectví třeba i tím, že u vystavených věcí návštěvníci najdou popisky jako „vyzkoušej mě“, „sáhni si na mě“, tak trochu po vzoru Alenky v říši divů. Cílem je, aby lidé s obsluhou komunikovat nemuseli, pokud z jakéhokoliv důvodu nechtějí. Nic jako slavnostní otevření s davem hostů a uvítacími drinky se tu nekonalo. Namísto toho proběhl celý „opening week“, aby se předešlo větší koncentraci lidí, která může být například pro introverty nepříjemná.
Chceme „jiný“ teambuilding
Protože Atypical Bookshop funguje také jako vzdělávací hub, konají se tu ve spolupráci s odborníky i přednášky a workshopy. Naposledy tady proběhl kurz mindfulness nebo exkurze do tématu neurodiverzity pro deváťáky z jedné mimopražské základní školy.
Samostatným odvětvím jsou pak kurzy pro firmy, které se rozběhnou v druhé polovině roku. „Komunikujeme s některými korporacemi, které se začínají zabývat tím, jak přistupovat k neurodivergentním zaměstnancům a vytvořit jim vhodnější pracovní podmínky,“ vysvětluje Tereza Plavecká, která má v projektu na starost PR a marketing. Jmenuje mimo jiné velký mediální dům a mezinárodního technologického giganta. „Zároveň pozoruji, jak roste poptávka personalistů nebo ‚happiness‘ manažerů a manažerek třeba po jiných konceptech teambuildingů, tak aby to vyhovovalo i lidem, kteří jsou introvertní, nejsou tak kontaktní a podobně.“ Firmy zkrátka přicházejí na to, že investovat do prevence vyhoření svých zaměstnanců je výhodné.
Tím se dostáváme k ekonomickému rozměru celého projektu. Eva Fouani, která za Atypical Bookshop komunikuje s dodavateli, sdílí postřeh o tom, jak si spousta z nich myslí, že knihkupectví budují z grantu. „Běžná praxe je taková, že například na podporu lidí s poruchou autistického spektra tu fungují především neziskovky a fondy. My chceme naopak ukázat komerční potenciál v této oblasti a ziskovost projektu,“ říká. „Je to provázané. Dotýkáme se i tématu neurodiverzity na trhu práce, v níž chceme šířit osvětu. To, že je někdo neurodivergentní, neznamená, že na pracovním trhu nemá hodnotu, že není schopen vydělat peníze uplatněním expertizy v nějakém oboru,“ dodává Eva.
Být sám sebou
V Praze čerstvě otevřel další knižní koncept, který má „bezpečný prostor“ přímo ve svém názvu. Žižkovský Safespace v sobě spojuje knihkupectví, knihovnu, veganskou kavárnu a malý eventový hub.
„Před třemi lety jsme při návštěvě Berlína narazili na feministické knihkupectví She said. Do konceptu jsme se úplně zamilovali a uvědomili si, že podobný prostor je přesně to, co nám v Česku chybí,“ říká jedna ze zakladatelek Jana Myšáková. Spolu s Kateřinou Panzerovou založili (Jedna z dvojice je nebinární, proto neužíváme genderovanou koncovku „y“ ve shodě podmětu s přísudkem, pozn. red.) instagramový účet Respektuju, na němž se snaží o osvětu v otázkách LGBTQ+, konsentu, feminismu, rasismu a xenofobie, duševního zdraví, různých forem nejen genderově podmíněného násilí nebo životního prostředí.
Na projekt původně feministického knihkupectví získali finance skrz crowdfundingovou kampaň na platformě Donio. Název se však během kampaně rozhodli změnit z „feministického“ na „lidskoprávní“. „Feminismus u nás ještě stále velká část lidí vnímá jako něco, co se negativně vymezuje vůči mužům, což nám potvrdily i reakce na naši kampaň. Pro nás jsou feminismus a lidská práva synonyma, koncept se nemění. Ale s ohledem na komunikaci a marketing jsme nakonec zvolili název ,lidskoprávní‘, protože je srozumitelnější a pro mnohé snáz uchopitelnější,“ dodává Jana Myšáková. Knihy si zde můžete koupit i vypůjčit, kromě provozu veganské kavárny se tu pořádají i workshopy, veřejná čtení nebo promítání. „Chceme tu tvořit komunitní prostor a místo, kde jsou všichni vítaní a každý se tu může cítit sám sebou,“ shrnuje Myšáková.
