Šumperský soud minulý čtvrtek podmíněně propustil z vězení dva muže odsouzené na dvacet let za žhářský útok na domek Romů ve Vítkově na Opavsku z dubna 2009. Natálka, tehdy dvouletá dívka, při útoku utrpěla největší zranění, kvůli kterým bude mít doživotní následky. Její rodina se o rozhodnutí soudu o propuštění dozvěděla z médií. Jak je to možné? Je to dostatečně důstojné zacházení? Co si na tomto konkrétním případě můžeme odnést obecného? Jakou pozornost věnuje náš soudní systém obětem a poškozeným? Podle Kláry Kalibové, advokátky, ředitelky organizace In IUSTITIA a druhé letošní Moje Heroine, pečujeme o oběti nedostatečně. Změny, které navrhuje, přitom nejsou tak velké a náročné.
Často píšeme a mluvíme o tom, jak špatně zachází celý náš systém s oběťmi domácího a sexualizovaného násilí. Policisté, soudci i soudní znalci často na základě jak formálně špatných postupů, tak mnoha mýtů a stereotypů, které o těchto druzích násilí panují, obětem přitěžují i během vyšetřování a soudního řízení (jako příklad uveďme takzvanou sekundární viktimizaci). Soudním řízením ale život a příběh obětí a poškozených nekončí a český systém jim dokáže necitlivě naložit i dlouho po rozsudku. Například tím, že ignoruje jejich potřeby a očekávání, i když rozhoduje ve věcech, které se jich celoživotně týkají. Větší úcty, citlivosti a důstojnosti pro oběti trestných činů lze přitom dosáhnout pomocí malých formálních změn. Nutná je také proměna myšlení, a proto je potřeba o věci hodně mluvit.
V roce 2009 zaútočili na domek romské rodiny ve Vítkově v Moravskoslezském kraji čtyři muži. Do jedné z místností hodili zápalnou láhev. Tehdy dvouletá Natálka utrpěla při požáru popáleniny na 80 procentech těla. Dodnes se bojí lidí a ponese si doživotní následky. Dva ze čtyř mužů, kteří byli odsouzeni za pokus o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu, si již odpykali dvanáct let, dvě třetiny trestu. Požádali o podmíněné propuštění a soud jejich žádosti vyhověl. Anna Siváková, matka Natálky, řekla médiím, že ji rozhodnutí soudu šokovalo.
Jsem lidsky a morálně v šoku z rozhodnutí šumperského soudu, který propustil na podmínku dva žháře z Vítkova. Rozhodnutí respektuji, ale neumím si představit, jak se v tuto chvíli musí cítit Natálka a její rodina. Pokusím se najít vhodnou formu podpory rodiny.
- Lucie Fuková, vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny
„Já si osobně myslím, že na svobodě již nebudou nebezpeční. Problémem je ten morální aspekt, je za nimi jeden zničený život, ta dívka má za sebou už sto operačních zákroků a je jasné, že do konce života nebude mít v pořádku své zdraví. Je to slabina systému, že nemůžeme přihlížet k tomu, za co byli odsouzeni,“ řekl novinářům státní zástupce Tomáš Horák.
Třetí ročník projektu Moje Heroine, do kterého hledáme ženy, mající vizi, sílu a odhodlání měnit svět kolem sebe k lepšímu. Nominovat inspirativní ženy ze svého okolí nebo i sebe můžete do 30. 6. 2023.
„Soud může pachatele z výkonu trestu podmíněně propustit za předpokladu, že se chová dobře, není nebezpečný pro společnost a je předpoklad, že povede řádný život. To ovšem neznamená, že tak musí učinit vždy, když o to pachatel požádá a tyto podmínky splní. Naopak. I v této situaci je nutné proti sobě vážit zájem pachatele a zájem poškozeného, zejména potom dopady zločinu na jeho život. Ty jsou v daném případě devastující a nenapravitelné. Existuje legitimní očekávání poškozených, že pachatelé vykonají celý trest ve věznici,“ vysvětluje advokátka Klára Kalibová, která se stala druhou letošní ženou projektu Moje Heroine.
Jak je něco takového možné? Oběti zločinů, které byly úspěšné alespoň částečně s nárokem na náhradu škody, mají právo požádat soud o účast na řízení o podmíněném propuštění. To mnozí poškození nevědí a žádost nepodají. V takovém případě je soud neobesílá. Zdá se, že zmocněnec Sivákových o toto nepožádal, a oni se tak řízení neúčastnili. Tomu lze do budoucna zabránit jednoduchou změnou: soud by vždy obesílal poškozené s informací o řízení o podmíněném propuštění.
„Současně je také vhodné přeformulovat definici poškozených, kteří u řízení o podmíněném propuštění mají nárok být. Momentálně jsou to pouze oběti zločinů a z nich pouze ty, které byly úspěšné s nárokem na náhradu škody. Do budoucna by bylo vhodné tuto kategorii buď rozšířit na všechny oběti trestné činnosti, nebo alespoň na tzv. zvlášť zranitelné oběti – děti, seniory, oběti sexuálního a domácího násilí, oběti obchodu s lidmi a oběti předsudečného násilí a terorismu,“ doporučuje Klára Kalibová.
Advokátka a ředitelka organizace In IUSTITIA
Od začátku praxe se věnovala zastupování obětí obchodu s lidmi a organizovaného zločinu, od roku 2009 se zaměřila na oběti předsudečné trestné činnosti. Školí policii a státní zástupce. Je držitelkou Ceny Alice G. Masarykové. Stala se v pořadí druhou ženou v projektu Moje Heroine 2023.
Jaký je obecný problém? Nedostatečná péče o oběti. Před deseti lety byl přijat zákon o obětech trestných činů. Dodnes podle Kalibové ale nepracujeme systémově: neexistuje evidence-based přístup, metodické vedení na straně ministerstva spravedlnosti, strategie péče o oběti ani platforma spolupráce mezi organizacemi pečujícími o oběti trestných činů a ministerstvem spravedlnosti. To by se mělo změnit. Jak?
Oběti trestné činnosti mají potřeby a očekávání. Aby došlo ke skutečně spravedlivému rozhodování, je nutné jim poskytnout prostor pro jejich vyjádření. Tento prostor však nesmí být pouhá formalita. Soudy musí oběti a poškozené skutečně vnímat a poslouchat. Jaký dopad měl trestní čin na život poškozených? To by měla být základní otázka ovlivňující výši a charakter trestu. „Tam, kde má obviněný právo posledního slova, jej má mít i poškozený. Tam, kde se může obviněný odvolat, mají toto právo mít i poškození alespoň na úrovni tzv. vedlejších žalobců. Tam, kde se rozhoduje o propuštění z výkonu trestu nebo o jiném postupu majícím vliv na trest, je vždy nutné zohlednit i dopady trestného činu na život poškozených,“ navrhuje další úpravy Klára Kalibová.
Považuji za mimořádně necitlivé, že se o propuštění pachatelů rodina dozvěděla až z médií.
Co může dělat běžný smrtelník? Jak chránit svá práva nebo podpořit někoho jiného, ať bezprostředně po činu, během soudního řízení, nebo i dlouho po něm? „Obecně doporučuji obětem i poškozeným vyhledat odbornou pomoc poradny pro oběti trestných činů. Poradny disponují odbornou právní, sociální a terapeutickou pomocí. Pro zvládnutí následků trestného činu je potřeba ošetřit všechny roviny viktimizace – zdravotní, psychologickou, majetkovou, emoční i právní,“ radí advokátka Klára Kalibová. Obrátit se můžete třeba právě na organizaci In IUSTITIA a jejich poradnu Justýna.
Klára Kalibová má na sobě černé šaty Boss, 9099 Kč, sako Polo Ralph Lauren, 10 399 Kč, vše Answear.cz. Make-up a styling: Natálie Host. Produkce: Linda Majerová
„Právě obětem závažné trestné činnosti a obzvlášť obětem předsudečné trestné činnosti často vzniká nejistota v tom, zda jejich potřeby české soudnictví vnímá. Momentálně se jim totiž zcela legitimně zdá, že se stačí ve vězení chovat dobře a projít psychologickými testy. Tak ovšem dikce zákona nestojí, vždy musí být zkoumáno, zda délka trestu odpovídá způsobenému následku.
Je skutečně načase, aby práva a potřeby obětí trestné činnosti přestaly být popelkou české trestní politiky. Akcent na práva vězňů a pachatelů trestné činnosti je sice pochopitelný, nicméně měl by být stejně intenzivní jako akcent na práva poškozených a obětí trestné činnosti,“ uzavírá Klára Kalibová, proč je vhodné věnovat péči o oběti pozornost během celého původního procesu i dlouho po něm.
Konvence nás nemusí omezovat. Co když porušíte některá pravidla a odvážíte se obléct si luxusní oblek na rybaření? Nebo třpytivé šaty na rande na paddleboardu? Zjevné situace si žádají nový, nenápadný přístup, přistupujte k nim po svém. Není třeba jít úplně proti proudu a nutně překročit všechny hranice. Stačí je jen chytře posunout. Objevte jedinečný zdroj inspirace na Answear.cz.
Answear je partnerem projektu Moje Heroine 2023.