Jak se dělá dobrá škola? Zjistíte už ve středu v České televizi

„Pro účely natáčení jsme vybrali deset škol. Nemůžeme ale říct, že jsou to ty nejlepší školy v Česku – už jen proto, že neexistují žádné žebříčky a jasně daná kritéria,” vysvětluje autor námětu a scenárista Tomáš Feřtek. „Zvolili jsme prostě školy, které fungují nějakým zajímavým způsobem a mají snahu se neustále zlepšovat a vyvíjet. Naší snahou také bylo, abychom nabídli co nejpestřejší výběr.”

Pravidla, spojené hodiny a mezigenerační učení

Seriál tedy nabídne náhled do života jedné soukromé a jedné církevní střední školy, do pražské montessori a brněnské waldorfské základní školy, do malotřídky na vesnici, školy ve vyloučené lokalitě i spíše výkonové školy v krajském městě. Může mít tak pestrá směsice vůbec něco společného?

„Dají se v nich vysledovat takové tři základní prvky. Tím prvním jsou zvnitřněná pravidla. Když se škola rozhodne rezignovat na klasický styl výuky a fungování, je potřeba, aby se všichni uměli chovat i bez toho, že jim na záda dýchá učitel. Začnou se tedy zavádět třídnické hodiny, ranní kruhy a podobná opatření,” vysvětluje Tomáš Feřtek.

Dalším prvkem, který se dá vypozorovat v inovativních školách napříč Českem, je spojování předmětů a hodin. „Některé školy jdou cestou projektových dnů jednou za čas, jiné se takto učí denně. Někde učitelé začnou s tandemovou výukou například dějepisu a zeměpisu, a nakonec zjistí, že potřebují spojit hodiny do bloků, aby se mohli věnovat nějakým zajímavějším formám práce. Jinde pětačtyřicetiminutové hodiny vůbec nemají,” popisuje scenárista.

Posledním společným prvkem je pak mezigenerační učení, kdy společně pracují žáci různého věku. V montessori nebo malotřídních školách je podstatnou součástí celého jejich konceptu, další školy mu dávají prostor alespoň v rámci projektů, expedic a dalších méně formálních aktivit.

Dobré školy najdete všude

Školy, kde je radost (se) učit, jsou k nalezení po celém Česku, tvrdí scenárista Tomáš Feřtek. Nemusí to být zrovna škola s nejhonosnější budovou a ipady v každé třídě. Musí mít ale ředitele, který má, jak se hezky říká, tah na branku – a jasně ví, kam chce svoji školu vést.

„Věřím, že nijak alternativních, ale přitom zajímavých škol s inovativními prvky máme určitě řádově stovky. Umějí přemýšlet o nadaných a nabízí jim něco navíc, aniž by vylučovaly ty slabší; dbají na dobré vztahy a klima ve třídách i napříč celou školou,” zamýšlí se Tomáš Feřtek. „Každému dítěti bych takovou školu přál.”

Seriál Jak se dělá dobrá škola poběží každou středu od 6. 9. ve 22:00 na programu ČT2, v repríze pak v pátek v 18:25 na ČT1. Následně budou všechny díly ke zhlédnutí i na iVysílání ČT. Výrobu finančně podpořila Nadace České spořitelny. Základní a střední školy v České republice procházejí zásadní proměnou. Reforma školství není něco, na co čekáme, ale co už probíhá, na mnoha školách deset i více let. Některé z nich se proměnily k nepoznání, na jiných to veřejnost ještě ani nezaznamenala. Desetidílná série půlhodinových dokumentů nazvaná Jak se dělá dobrá škola se snaží v této proměně rodiče zorientovat. Na příkladech deseti základních a středních škol ukazuje, jak různé mohou být cesty reformy a upozorňuje, že ani v budoucnosti nebude existovat jeden model „správné“ školy.

Na jednotlivé díly se můžete podívat každou středu ve 22 hodin na ČT2 nebo v repríze na ČT1 v pátek v 18:25. Všechny díly také najdete v iVysílání. Seriál připravila Česká televize ve spolupráci s EDUinem, jeho vznik podpořila Nadace České spořitelny.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.